Publikácie o maľbe, grafike a sochárskom umení. Pre profesionálnych umelcov, študentov a historikov umenia.
Bez vlivu Pabla Picassa by neexistovalo české moderní umění v podobě, jak se rozvíjelo po druhé světové válce. Přijetí jeho nejnovější tvorby mělo zásadní význam. Od široce rozšířené holubice jako symbolu míru v padesátých letech se pozornost přesouvala od konce tohoto desetiletí k Picassovým posledním dílům, s nimiž se mohla veřejnost seznámit na několika samostatných výstavách (1965 a 1967).
Rozsáhlá první monografie malíře Martina Matouška mapuje posledních deset let jeho umělecké tvorby. Martin Matoušek se věnuje abstrakci v monumentálním podání, dále technologickým experimentům, kdy ve svých malbách často používá technologii speciálně míchaného betonu, malbu na mahagonové desky nebo syntetické barvy. Hlavním tématem jeho velkoformátových obrazů je krajina, potažmo prostředí, které
Monografie Jitky Svobodové (1941), první profesorky na pražské Akademii výtvarných umění, kde vedla ateliér kresby, zahrnuje průřez všemi oblastmi její více než padesátileté práce: počínaje ranými obrazy přes tužkové kresby po kresby pastelem, doplněný o objekty, které jsou rovnocennou součástí její tvorby. Monografii doplňuje obsáhlý výbor ze studií, textů do katalogů a recenzí od řady historiků
Pojem hieroglyf nabyl v 19. století na výrazné mnohoznačnosti. Zbavil se souvislosti se svým původním smyslem: psalo se o alegorickém hieroglyfu, o snovém hieroglyfu, o společenském hieroglyfu. Hieroglyf se změnil v metaforu pro vnitřní obraz a vnitřní model, používanou i na charakterizování básnické tvorby. Obrat v pojetí hieroglyfu nastal zejména po rozlišení na alegorický symbol a nevědomý
Monografie významné malířky Toyen (1902–1980), která právem patří mezi přední výtvarníky českého a evropského malířství 20. století. Toyen byla členkou řady důležitých avantgardních uměleckých skupin (Devětsil, Skupina surrealistů v ČSR), po emigraci se stala členkou pařížské surrealistické skupiny. Její tvorba i dnes zůstává nedoceněna, často je však připomínán její vztah k dnes tak aktuálnímu
Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený. Filla jednak výrazně přispěl k prosazení surrealismu, když Skupině surrealistů v ČSR poskytl výstavní, publikační a organizační základnu ve Spolku
Hľadáte konkrétny titul?
Použite vyhľadávacie pole na vrchu stránky!
Publikácie o maľbe, grafike a sochárskom umení. Pre profesionálnych umelcov, študentov a historikov umenia.