Pátrání po smyslu podobnosti v portrétech dvou vzdálených příbuzných, kteří se v životě nesetkali, dovádí vypravěče k objevům archivních pramenů, jež přinášejí překvapivá svědectví o proslulých představitelích české barokní kultury i o jejich zapomenutých současnících. Osobnosti a jejich osudy Marek Vajchr představuje způsobem, který umožňuje Jména příběhu číst jako románovou ságu, jako
V řadě osobností z dějin filosofie i literatury, jejichž výkladu se Ivan Dubský (nar. 1926) po celý život soustavně věnoval, zaujímá přední místo Friedrich Nietzsche. Promyšlenou autorskou kompozicí devatera textů, poprvé porůznu publikovaných v letech 1965–2007, Dubský s pronikavou filosofickou invencí, mnoha osobitými postřehy a přitom přístupnou formou a čtivým jazykem interpretuje klíčové
Výbor textů Jáchyma Topola z let 1980–1984, jehož základ tvoří básně z trojice samizdatových, tiskem nikdy nevydaných sbírek Eskymáckej pes (1982), Stěhovavá tvář (1983) a Noty pro podzimní bytost (1984), ukazuje básníka a prozaika v samých počátcích jeho tvorby, avšak s již vyhraněnou autorskou poetikou. Vybrané básně i jeden z jejich prozaických protějšků, povídka Venezuela z téže doby, se
Kniha přináší výbor z rozhovorů publikovaných v Revolver Revue, případně Kritické Příloze RR od samizdatových počátků do současnosti. Zpovídaní různých generací, původů, osudů, zkušeností i profesního zaměření se tu ocitají v blízkých, ale také nečekaných a překvapivých sousedstvích a souvislostech. Jsou mezi nimi živí i dnes už mrtví spisovatelé a básníci (Josef Topol, Dimitrij Savickij, Jan
Hrdina prozaického debutu Lukáše Csicselyho nahlíží s hravým okouzlením a melancholickým sarkasmem bizarní atmosféru ospalého městečka vyšinutého na několik dní z všedních kolejí pořádáním filmového festivalu.
Hrdinové sedmera povídek Jaroslava Formánka dospívají k ostrému vědomí přítomnosti jako trvalého napětí mezi dotíráním paměti, která unikavě vzdoruje našim pokusům vtisknout minulosti smysl, a neodbytnou nutností volit další krok na cestě do budoucnosti, jejíž jedinou jistotou je úžící se horizont. Číhavé úzkosti, neovladatelné zlobě, plíživé rezignaci a dalším věrným průvodcům člověka Formánek
Susanne Fall (1922–2003) podává svým autobiografickým textem, který vznikl krátce po druhé světové válce jako dokumentárně stylizovaný záznam vzpomínek na roky právě prožité v terezínském ghettu, detailně názorné a v nejednom ohledu překvapivé svědectví. Prostřednictvím neiluzorního popisu a vhledu do pragmaticky taktizujících pravidel každodenního zápasu o to, aby se jí a jejím nejbližším
Prozaická prvotina Martina Bořkovce Vědomost je plasticky bezprostředním záznamem vnitřního monologu mladého učitele, usilujícího dohlédnout k nejhlubším příčinám své profesní a osobní krize. Tu nevyvolává jen ubíjející stres před tabulí, ale především protagonistova neschopnost přistupovat k životu s rutinním nadhledem. Bezejmenný hrdina se postupně dopátrává smyslu strastných omezení, s nimiž
Joseph Conrad je u nás sice už od dvacátých let 20. století uznávaným autorem, v českém překladu postupně vyšla většina jeho próz, jedna poloha jeho díla – totiž esejistika – však dosud zůstávala opomíjena. Vytváří přitom intelektuální podloží, na němž jsou Conradovy prózy pevně usazeny, a bez její znalosti nemůže být obraz jeho literárního a myšlenkového odkazu nikdy úplný. Conradovy eseje,
První samostatná kniha fotografa Ondřeje Němce (*1960) přináší sto snímků, které vznikly převážně v prostředí undergroundového společenství v sedmdesátých a osmdesátých letech a zachycují také Prahu oné doby. Opus, z něhož fotografie pocházejí, má pohnutý osud: v roce 2002 ho postihla povodeň, většina negativů byla zničena, ty, jež zůstaly, nesou trvalé stopy velké vody. Neblahá okolnost se ovšem
Šoa neboli nacistické vyhlazování Židů se v Čechách dosud pojímá jako cosi cizorodého ne jako specifická a přitom neoddělitelná součást národní tragédie, ale jako osud těch druhých. Stručně řečeno: zdejším symbolem nacistické krutosti jsou Lidice, jejichž příběh zná každý školák, ale jen málo lidí ví, že v noci z 8. na 9. března 1944 byly v plynových komorách zavražděny téměř čtyři tisíce Židů z
Sbírka laureáta Ceny RR a jednoho z nevýraznějších současných básníků s kořeny v pražském undergroundu.
Viktor Karlík je považován za nejvýraznějšího výtvarníka tzv. druhé generace českého undergroundu a tato obsáhlá kniha ukazuje jeho obrazy, plastiky, grafiky a jiné artefakty převážně z osmdesátých let v kontextu undergroundového života a kultury. Kromě textů I. M. Jirouse, E. Bondyho, P. Pečinkové a M. Machovce věnovaných Karlíkově dílu obsahuje množství fotografií a dalších dokumentů,
Grafik, hudebník a divadelník Jan Čumlivski (nar. 1978) svou prózu Union - Ideální stát charakterizuje jako "psychodetektivní, asociativní thriller". Nekompromisní hrdina s groteskně předimenzovanými rysy drsného detektiva se v něm protlouká labyrintem postapokalyptické dystopie; psychedelický kaleidoskop jeho burleskních vizí přitom řadou motivů parodicky asociuje společenské a kulturní
V autobiografické próze, která je pásmem záznamů a úvah inspirovaných putováním do Indonésie, se Lubomír Martínek mimo jiné soustavně vymezuje vůči životnímu stylu založenému na těkavě povrchní konzumaci zážitků. Jeho Muškátový oříšek tak není jen osobitým, "antituristickým" cestopisem, ale také polemicky zahrocenou esejí o "běžných povinnostech člověka", který se rozhodl na svých cestách
Komponovaný výbor z kratších textů a rozhovorů Witolda Gombrowicze, který ze souborné edice jeho publicistického díla a příležitostných prací Varia uspořádala překladatelka Helena Stachová, představuje autorovy vyhraněné, po celý život kontinuálně tříbené a v polemikách vášnivě obhajované názory o podstatě a smyslu umělecké tvorby.
Hrdinou Cest na Sibiř je mladík toužící stát se „mužem s vlastnostmi“; rezignuje proto na vědeckou kariéru i rodinný život a vydává se na dalekou pouť, v jejíž zdánlivě chaotické trajektorii pozvolna rozpoznává logiku hlubšího řádu. Martin Ryšavý představuje tápavě křivolakou životní cestu svého hrdiny věcným, na první pohled neefektně „tradičním“ stylem, který je ve skutečnosti důmyslnou
V knize autor ukazuje prostřednictvím sedmnácti monografických portrétů přibližujících vybrané ikony postsovětské kultury, co podstatného se děje v současném ruském umění a jeho provozu. Glancovy eseje jsou provázeny rozhovory s těmito výraznými osobnostmi různých tvůrčích oborů - literatury, výtvarného umění, fotografie, architektury, filmu i divadla - a rámovány obsažnou "situační zprávou",
Nová kniha autora románu Cesty na Sibiř, oceněného Magnesií Litera 2009. Ústřední postavou prózy Vrač je bývalý režisér, který prošel řadou regionálních i experimentálních divadel a v současnosti je zaměstnán jako dispečer moskevských komunálních služeb. Jeho "životní inscenací" se stává očistný proud řeči, nepřetržitý tragikomický monolog o absurditě, která na scéně Ruska trvale režíruje lidské
Nepostradatelná příručka pro začínající i pokročilé zájemce o písmo, design a knižní kulturu! Typograf František Štorm patří pro mimořádný talent, erudici a vášeň, kterou věnuje své práci, vzdor relativně mladému věku k živoucím legendám oboru. Jeho Eseje o typografii, které vznikly pro Revolver Revui, přinášejí slovem i obrazem hutnou sumu znalostí a zkušeností ze světa typografické tvorby.