Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání; kniha však neobsahuje žádnou jeho odpověď. Zlaté vidění tak můžeme číst jako
Hrdinou Cest na Sibiř je mladík toužící stát se „mužem s vlastnostmi“; rezignuje proto na vědeckou kariéru i rodinný život a vydává se na dalekou pouť, v jejíž zdánlivě chaotické trajektorii pozvolna rozpoznává logiku hlubšího řádu. Martin Ryšavý představuje tápavě křivolakou životní cestu svého hrdiny věcným, na první pohled neefektně „tradičním“ stylem, který je ve skutečnosti důmyslnou
Nová kniha autora románu Cesty na Sibiř, oceněného Magnesií Litera 2009. Ústřední postavou prózy Vrač je bývalý režisér, který prošel řadou regionálních i experimentálních divadel a v současnosti je zaměstnán jako dispečer moskevských komunálních služeb. Jeho "životní inscenací" se stává očistný proud řeči, nepřetržitý tragikomický monolog o absurditě, která na scéně Ruska trvale režíruje lidské
Prozaická prvotina Martina Ryšavého. Tematizací konfliktu mezi touhou hlavních postav po "tulácké" nezávislosti a osudovými následky, k nimž je dovádí spříznění volbou, i osobitě vyhraněným jazykem předznamenává tato próza jíž charakteristicky syžet a styl Ryšavého velkých románů - Cest na Sibiř (2008) a Vrače (2010), oceněných mj. v soutěži Magnesia litera. (Z literární a filmové tvorby