Švýcarský filosof a esejista Denis de Rougemont (1906–1985) patřil k nejproslulejším evropským intelektuálům 20. století. Počínaje rokem 1930 se vřadil do okruhu francouzských personalistů (prosazujících třetí cestu oproti individualismu i kolektivismu), po druhé světové válce pak též obhajoval a aktivně prosazoval ideu evropské federace. Jeho zdaleka nejslavnějším dílem zůstává Láska a Západ,
Arktos je první knihou, která se věnuje archetypu pólu – v jeho nebeské i pozemské podobě. Joscelyn Godwin zkoumá legendy o dávném Zlatém věku, který podle některých skončil prehistorickou katastrofou – posunem zemské osy. Současný sklon Země je zkoumán ve světle nejnovějších geologických teorií, stejně jako předpovědi dalšího možného posunu pólů. Nevyhýbá se ani kontroverzním tématům, jako
Kristian Sendon Cordero je filipínský básník, překladatel a filmař, který provozuje nezávislé komunitní knihkupectví Savage Mind. Jeho poezie je syrově surrealistická. Zobrazuje tropické květy i mrtvé krysy, rozjímá nad starou sochou Buddhy korunovaného hady, vybavuje si ničivou bouři, která se připomíná jménem matky, a pozorně sleduje slavnostní procesí mravenců. Snaží se obsáhnout mnohost
50 odstínů duše představuje průřez textů autora psaných pro portál Psychologie.cz. Věnuje se důležitým psychologickým tématům z pohledu psychoterapeuta. Texty obsahují analýzy problémů současného člověka. Kromě samostatných článků a odpovědí čtenářům na konkrétní situace knížka přináší dvě autorovy povídky, tři rozhovory a odkazy na jeho podcasty. Bonusem je nový text „Archetyp
Titul Jsi, tedy jsem. Prolomení ustavičnosti je knihou o lásce, kterou autor zúžil na lásku erotickou, takže větší část knihy tvoří pasáže o sexualitě. Autor v knize rozvíjí své pojetí lásky, ale zabývá se rovněž jinými autory, kteří se tímto tématem zabývají – od Platóna přes Eugena Finka až po Evu Illouzovou,. Autor chápe lásku jako výsostný projev tělesnosti. Karteziánsky znějící název
Silný. Hrdý. Neporazitelný. Tygr je králem džungle a myslí si, že se nemá čeho bát – dokud ho nelapí lidé. Teprve v zajetí pochopí, že síla či odvaha nic neznamenají, pokud vám chybí svoboda. Petr Horáček, oceňovaný autor a ilustrátor, přináší silný příběh přímo ze srdce divočiny, který zasáhne malé i velké čtenáře. Poslední tygr je nádherně ilustrovaná bajka o tom, co dává životu opravdový smysl.
Vypravěč žije se dvěma ženami, Durande a Rose a často navštěvuje slavnou a nebezpečnou slečnu Chang, která vlastní záhadnou substanci zvanou Sloní slina. Vrcholný Duitsův erosofický román o erotické a duchovní extázi, o úloze literatury a podvratnosti humoru, o zodpovědnosti a svobodě spisovatele, a také o důsledcích oderotizování Boha.
Válka nás děsí – a přesto nás nepřestává fascinovat. Je odvěkým tématem mýtů, dějin i osobních příběhů. Přináší zkázu a mnoho utrpení, ale svým aktérům i obětem mnohdy skýtá intenzivní, téměř opojný pocit vlastní existence. Je to jeden z nejděsivějších fenoménů dějin lidstva, ale zároveň je s nimi neoddělitelně spjatá – a dost možná odhaluje i významné aspekty lidského bytí a skutečnosti vůbec.
V japonštině existuje krásné poetické slovo pro osluněné, sluncem ozářené místo – hinata. Tato sbírka, završení volné básnické trilogie, kterou Luděk Čertík rozvinul v knihách Mnohé řeky a Poslední divoké objetí, touží čtenáře a čtenářky na takové slunečné místo přenést, cosi z pobytu na slunci, jenž chápe jako metaforu pozemské existence ve
Jeden pracovní den v životě malého úředníka v kulisách malého muzea. Román na pomezí travestie a politické lamentace ukazuje banalitu moci v psychicky zatěžujících byrokratických aparátech a zobrazuje absurdní svět institucí jako prostor nátlaku, kde se střetává paranoia a autokracie vedoucích pracovníků se strachem podřízených a s revolučním romantismem věčných idealistů. Instituce jsou
Kniha představuje jemný aktivismus jako inovativní přístup ke společenské změně, který vzniká na pomezí spirituality a aktivismu, v němž nejde ani tak o individuální růst, ale o podporu kolektivní transformace. Jemný aktivismus může sehrát zvlášť významnou úlohu právě v této historické době, neboť vnáší transformativní moudrost spirituality do veřejného prostoru, tak aby sloužila jako hojivý
Když jsem se na konci léta v roce 1969 vracel z Francie do Čech, tušil jsem, že se vracím do nejistot. Ale také jsem už věděl, že psát mohu jen česky a já psát chtěl. Psát, nic jiného mně tenkrát nezbývalo, naděje na vydání nebyla žádná. Až samizdat mně hodil záchranné lano a psaní dostalo hlubší smysl. Ani dnes, kdy literatuře zdánlivě nestojí nic v cestě, kdy literatura vstoupila na volný
František Štorm is a world-known type designer, but also a composer and a founding member of the band Master’s Hammer. In parallel with his long-term work in the field of applied graphics and music, free work has always been created, especially linocuts and drawings, but in recent years also paintings of larger formats. The impetus for creating this book came from the success of exhibitions
Pramen v nás je místem, kde vznikly naše první rány, kde jsme byli zraněni v našem nejvnitřnějším bytí. Z pramene pocházejí konflikty, které nám brání být takoví, jací bychom chtěli být. Pramen v nás je však současně místem, ze kterého vycházejí naše nadání, naše energie a jedinečnost. Zvláštní roli hraje jedinečná schopnost našeho těla uchovávat potlačené pocity. Volnému a tvůrčímu proudu
Kniha Okolím města Luny se snaží neotřelými prostředky dokázat duchovní vzácnost krajiny Českého středohoří, krajiny pravěké, keltské, lučanské, a chce odhalit stopy, které v nich dávní i současní lidé zanechali. Archeologie tu postupně odkrývá stopy dávné posvátnosti, historie jasněji hovoří o dějinných i duchovních událostech, které jsou trvalou součástí krásné krajiny. V půvabné krajině také
Kniha obsahuje celkem třináct povídek, které Rjúnosuke AKUTAGAWA napsal v letech 1916–1927. Každá z nich má své osobité kouzlo a předkládá čtenáři s jemnou ironií a melancholickou skepsí nadčasová dramata pocitu viny, pochybností, zrady a hrabivosti, vycházející z osobních zážitků a úvah autora i dávných mystických příběhů, přenesených do autorovy současnosti. Tři z povídek vycházejí v českém
Na které straně stolu sedí větší blázen? Pracovní pohovory dokážou měnit životy. Anebo je také úplně zničit. Stačí k tomu hrnek vyzdobený mumínky nebo špatně pochopená mapa. Švédský spisovatel a bavič Jacob Sundberg si ve své sbírce humorných povídek s překvapivými zvraty i konci pohrává s tvrzením, že můžeme být, čímkoliv si budeme jen přát. Skutečně? Devět uchazečů o práci právě stojí tváří
Dnešní intelektuál, redukován na beztělesný intelekt, konzumuje informace jako data, která posléze zpracovává – stejně jako to činí AI, která jednoduše zrcadlí naši vlastní skutečnost. Tento odosobněný a mechanický způsob bytí je ideálem současného vzdělávání – tj. vzdělávání, které pod falešnou rouškou objektivity nekultivuje kulturu ani osobnosti, nýbrž vytváří pouhého teoretického člověka a
Thomas Markmann se ve svých dramatech věnuje především osudům takříkajíc obyčejných lidí, kteří prochází přelomovým obdobím. Dotýká se generačních potíží, otázek podlomeného zdraví, nedostatečných financí, ale možná především životním snům, které zůstávají nakonec jen sny, protože je přemůže životní realita. A to ať už se jedná například o chlapce, který se toužil stát astronautem, ale musel se
Nesobecký hermetismus zasvěcený léčení a harmonii provázel a každou náboženskou epochu a zjevení. Hermetický a alchymický přístup k přírodě se neomezuje jen na Západ nebo na abrahámovská náboženství, ale je zcela univerzální. Alchymie se praktikovala všude na světě – existuje alchymie indická, tibetská, čínská a další a dodnes nabízí soucitnou, kosmickou, holistickou a nedualistickou alternativu