Přeháňky

Když jsem se na konci léta v roce 1969 vracel z Francie do Čech, tušil
jsem, že se vracím do nejistot. Ale také jsem už věděl, že psát mohu jen
česky a já psát chtěl. Psát, nic jiného mně tenkrát nezbývalo, naděje na
vydání nebyla žádná. Až samizdat mně hodil záchranné lano a psaní
dostalo hlubší smysl. Ani dnes, kdy literatuře zdánlivě nestojí nic v cestě,
kdy literatura vstoupila na volný knižní trh, se nepovažuji za „profesionálního“
autora. Píši, abych obhájil svou existenci, nic víc, předal zprávu,
abych podal ruku čtenáři… Pěstuji přechodné žánry – užitou lyriku, eseje,
píši cestopisy, monografie, literární a výtvarné glosy a tvořím také drobnou
prózu. Hledám souvislosti, rovnováhu mezi poznáním a osobní zkušeností…