Knihy od vydavateľstva Prostor

Útěky z lásky

Edvard Beneš v Sezimově Ústí

Kde končí pustina? (Obzor)

Bludné cesty sociální demokracie

Tato kniha se pokouší přinést hlubší vhledy a seriózní informace o současném dění v české sociální demokracii, o jejích dějinách, ideových základech a perspektivách v mezinárodním srovnání. konfrontuje názory, postoje i osobní vztahy tří předsedů ČSSD a zároveň premiérů - Miloše Zemana. Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse a přináší také portréty těchto osobností z pera známých českých

Říše pomíjivosti

Gilles Lipovetsky (nar. 1944), známý esejista a sociální myslitel, ukazuje na fenoménu módy, v čem se dnešní západní společnost radikálně liší od předchozích i ostatních kultur a jakým způsobem přelétavost a pomíjivost ovlivňuje myšlení a chování velkých společenství. Na konkrétních příkladech dokládá souvislosti mezi módou, konzumní společností, reklamou, kulturou, masmédii, změnami

Lotte Frumi Pražská malířka v Benátkách (Mimo edice)

V Praze se na ni zapomnělo. V Benátkách se stala uznávanou malířkou. Objevná monografie vrací do dějin umění Lotte Frumi, vrstevnici Toyen a pozoruhodnou osobnost meziválečné československé i poválečné italské výtvarné scény. Životní příběh pražské rodačky a výtečné malířky Charlotte Schrötter-Radnitz (1899–1986), která se později pod jménem Lotte Frumi proslavila v Itálii, je pozoruhodný.

Vzdělanost jako živý dialog s minulostí

Fundovaná práce, která vyšla v Německu v roce 2006 ve 26. vydání, se zabývá vzdělaností jakožto specifickou civilizační ideou, která se historicky rozvinula v německy mluvících zemích a je odlišná od kultury chování aristokraticko-urbánní společnosti západní Evropy. Ta se nezaměřovala na znalosti dané vzdělaností, ale na ctnosti vyplývající z nutnosti obstát ve společenské, družné pospolitosti:

Velké postavy východního myšl.

Bylo mi patnáct Deník z let 1939–1940

Patnáctiletá židovská dívka z Prahy si začala psát deník koncem listopadu 1939 a pokračovala až do prosince roku 1940. Před nástupem celé rodiny do transportu v roce 1942 se podařilo deník ukrýt u známých. Eva Rodenová přežila Osvětim i Bergen-Belsen a k deníku se ještě krátce vrátila po návratu domů v roce 1945. Po kumunistickém převratu uprchla Eva Rodenová i s manželem Rudolfem do Kanady, kde

Soumrak povinnosti (Střed)

Esejistická kniha Soumrak povinnosti, kterou napsal Gilles Lipovetsky (nar. 1944), si všímá změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot. Autor metodicky mapuje takové jevy, jako je bioetika, mediální charita, humanitární akce, ochrana životního prostředí, mravní reforma obchodní sféry, politiky i médií, spory kolem potratů apod. Jeho zrcadlo naší "bezbolestné etiky" je kritické,

Newyorská trilogie

V trojici příběhů Newyorské trilogie skládá Paul Auster pozoruhodným způsobem hold takzvané drsné škole americké detektivky. Quinn, autor laciných detektivek ve Skleněném městě, se pustí na základě telefonického omylu do vyšetřování zapeklitého případu, který mu brzy přeroste přes hlavu a nakonec mu změní celý život. Ve druhém příběhu - Duchové - si Bílý najme Modrého, žáka Hnědého, aby

Nedokonalá spravedlnost (Obzor)

Ve druhé polovině devadesátých let byl ze všech amerických politiků v Evropě asi nejméně vděčným úkolem pověřen člen Clintonovy administrativy Stuart E. Eizenstat. Jeho mise nesouvisela s Ruskem, Středním východem, Jugoslávií ani jiným neuralgickým bodem tehdejší doby. Měla poskytnout obětem druhé světové války satisfakci – byť značně opožděnou a nedokonalou – ve formě odškodnění, avšak udržet

Jméno Milost Ráchel

Po literárním cestopisu o Indii pod názvem Čísi svět (2004) představuje známá česká spisovatelka v nakladatelství PROSTOR už svou druhou knihu. Její tři novely vznikaly postupně od druhé poloviny osmdesátých let minulého století a ve všech případech jde o silné příběhy z našich časů. Jméno se odehrává v období normalizace v Československu. Historik, který nesmí publikovat, najde

Tangerinn (Současná světová próza)

Silný příběh italské autorky Emanuely Anechoum otevírá téma tápajících dětí z národnostně smíšených manželství, které vzdor tolerantnímu Západu složitě hledají osobní východiska i své místo ve světě. Hlavní hrdinka Mina, dcera italské matky trpící depresemi a marockého otce, v rodném kalábrijském městečku odmalička čelila pomluvám okolí a trpěla pocitem, že nikam nepatří. Posledních šest let

Náboženství Afriky

Sešity Josefíny Rykrové (Střed)

Dvanáct svazků Díla Milady Součkové postupně od poloviny devadesátých let znovu zpřístupnilo autorčiny romány, povídky, dramata a básně. V české literatuře 20. století je její tvorba ojediněle celistvá a výrazně překračuje hranice domácího kontextu. Své rozhodnutí stát se spisovatelkou, která bude reprezentována jen svým uměleckým projevem, a nikoli občanskými či politickými postoji, si Součková

Raději zešílet v divočině - Setkání s šumavskými samotáři

Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha.   Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě stranou civilizace přináší pohled do

Mé zraněné srdce

Způsoby četby

Pravdě na stopě

Svazek Bernhardových řečí, rozhovorů a fejetonů ukazuje „veřejného Thomase Bernharda“, tj. shromažďuje podle chronologického řazení jeho žurnalistické práce a veřejná vyjádření. K obrazu Bernharda-spisovatele patří i to, jakým způsobem svůj veřejný obraz spoluutvářel, jak provokoval veřejnou odezvu na své dílo a do svého díla tuto veřejnou odezvu vepisoval. I zde se lze setkat s charakteristickým