Lyrická novela o jedné generaci žen. O jejich láskách, naplněných tužbách i nevítaných neštěstích, při nichž duše žasne, kam se tělo žene, i tělo strádá, když ho duše opouští. Agnes, Žofie, Káťa – jiná doba, jiné společenské okolnosti, ale jejich lásky se podobají. V partnerech zákonných i mileneckých. Eduard, Emanuel, Daniel. Životní cesty těchto žen osudově poznamenává Park lásky, místo
Kniha o kladném hrdinovi. Václav Havel znal spisovatelku Edu Kriseovou z disentu. Prožila s ním nejbouřlivější revoluční týdny a stala se nejprve jeho poradkyní a potom ředitelkou odboru Stížností a milostí na Pražském hradě. To, co se dělo tenkrát, se už nikdy nebude opakovat: vlády se chopili myslitelé, spisovatelé, filozofové... Sice bez praktických zkušeností s vládnutím, ale s těmi
Tyto bytostné zážitky, stejně jako hluboké reflexe o světě a o bytí autorky v něm mohou být ukazatelem směru pro kohokoliv z nás. Díky meditativní povaze a četbě i studiu náboženských a filozofických děl daleko přesahují autobiografické vyprávění. Jejich nejsilnější linií je pak setkání s moudrostí Východu, jmenovitě s indickou kulturou, kam autorka podnikla řadu cest - nikoliv ovšem turistických
Kniha je hledáním smyslu poměrně dobrodružného života, je intimní spisovatelčinou zpovědí až hádkou se sebou samou. Do polemiky vtahuje také čtenáře, který může být pro i proti. Může souhlasit nebo autorce tvrdě oponovat. Vždyť i svět, v němž žijeme, se každému jeví jinak. Odpovědní jsme za něj ale všichni.
Zimní prázdninové dobrodružství rodičů, dětí a zvířat, příběh tajemné paní Hory, přátelství a lásky.
V devíti svérázných povídkách představuje autorka prosté hrdiny, jejichž duševní i tělesné strázně zrcadlí chorobu doby: nechápavý svět považuje jejich zvýšenou citlivost za nenormálnost. V lepším případě si z nich dělá legraci, odtahuje se od nich, mnohem častěji je ovšem izoluje do samoty, do vězení, do blázince. Autorčina soucitná vnímavost pro utrpení člověka ústí ve výraz pochyb o správnosti
Po literárním cestopisu o Indii pod názvem Čísi svět (2004) představuje známá česká spisovatelka v nakladatelství PROSTOR už svou druhou knihu. Její tři novely vznikaly postupně od druhé poloviny osmdesátých let minulého století a ve všech případech jde o silné příběhy z našich časů. Jméno se odehrává v období normalizace v Československu. Historik, který nesmí publikovat, najde
Román soustředěný kolem postavy mladé ambiciózní novinářky, kterou invaze cizích armád do Československa v srpnu 1968 zastihne na zájezdu do Izraele. Mladá žena a zároveň matka malého dítěte je nečekaně nucena řešit konkrétní problém, zda se vrátit domů, nebo emigrovat, ale musí také odpovědět na obecněji naléhavou otázku: kdo jsem a které hodnoty pokládám za nepostradatelné. Hluboký vhled do