Z intelektuální linie české literatury V návaznosti na předválečnou avantgardu se tvorba Milady Součkové (1899—1983) otevírá experimentům s řečí a pamětí, ustavičně rozrušuje tradiční literární schémata a těží z významového napětí jejich následné transformace. Surrealismem inspirovaný prozaický debut První písmena; vrcholnou skladbu meziválečné české poezie Mluvící pásmo, doplněnou reprintem
Dodatek k Dílu Milady Součkové, které vyšlo v nakladatelství Prostor ve 12 svazcích, představuje zájemcům o literární dějiny i širší veřejnosti doposud nepubliované autorčiny dopisy, které byly uloženy v pozůstalostech či osobních archivech jednotlivých adresátů. Většina těchto listů vznikla až v době spisovatelčina pobytu v USA, kde působila od září 1946 v roli kulturního atašé a kde po únoru
Dvanáct svazků Díla Milady Součkové postupně od poloviny devadesátých let znovu zpřístupnilo autorčiny romány, povídky, dramata a básně. V české literatuře 20. století je její tvorba ojediněle celistvá a výrazně překračuje hranice domácího kontextu. Své rozhodnutí stát se spisovatelkou, která bude reprezentována jen svým uměleckým projevem, a nikoli občanskými či politickými postoji, si Součková