Bulharsko, které bylo pro naše turisty donedávna jednou z mála příležitostí, jak se seznámit s krásami jižních moří, je také zemí s pohnutou historií. Ta zahrnuje antiku s civilizacemi starých Thráků, Řeků a posléze Římanů, ale též dvě středověká bulharská carství, nadvládu Byzance i Turků, v době moderní národně osvobozovací boje, novodobou samostatnost s Kainovým znamením „slovanského vyvrhele“
Závěrečný třetí svazek Hradních kaplí pojednává především o době vlády Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského, byť panovník tehdy definitivně ztratil své postavení výsadního stavebníka. Jedinou velkou realizací se tak stala kaple na Křivoklátě, kterou inicioval Vladislav Jagellonský. Jedná se o stavbu mimořádně důležitou, protože je dochována prakticky v intaktním stavu včetně inventáře.
V uplynulém čtvrtstoletí vzbudily zaslouženou pozornost historické obce i laické veřejnosti objemné monografie profesora Žemličky mapující dějiny přemyslovského období, zvláště pak 13. století. Nicméně nemělo by se zapomínat, že Josef Žemlička nepostrádá cit i pro detail a drobnou zápletku. A právě ze zdánlivě nedůležitých zápletek je sestaven předkládaný výbor. Jeho pořadatelé stanuli před
Pozapomenuté pomníčky tragédií, šťastných náhod, loveckých úspěchů i dávných vojenských šarvátek doposud stojí v lesních zákoutích, podél cest i na okraji obcí. A provázejí je i nevšední příběhy, které by neměly upadnout v zapomnění. Kamenné monolity, obrázky i kříže tiše čekají na své znovuobjevení. Milovníci tajemných míst se za nimi rádi vypraví, i když vyhledání nebývá snadné, neboť k nim
Kniha se koncentruje na otázky spojené se sny v širším kulturně-historickém kontextu od středověku (potažmo antické tradice) do sklonku 19. století, kdy se s rozvojem moderní psychologie a psychoanalytického pojetí snu proměnilo místo a funkce snů ve společnosti. Autoři, přistupující k problematice z hlediska různých oborů (historie, dějin umění a literárních dějin), se nesnaží soustředit na
Jazyková a etnická příslušnost nabyla v době rozpadu světa malých struktur na významu. Rakouské mocnářství, podobně jako další evropské země, ji od roku 1880 zahrnulo mezi statisticky zjišťované materie. Význam takového způsobu identifikace nepolevil ani v meziválečném období, spíše ještě zesílil. Dvoudílná kniha pětice autorů na základě analýzy sčítacích předpisů, sčítací praxe a aktivit
Soubor pěti studií o Zlaté bule sicilské, vydané roku 1212 římským a sicilským králem Fridrichem II. pro českého krále Přemysla Otakara I., z pera nejpřednějších odborníků na danou problematiku. Zabývají se okolnostmi vzniku tohoto dokumentu, politickou situací v Evropě na počátku druhého desetiletí 13. století i diplomatickým pozadím (jak její písemnosti vznikly a kdo se podílel na jejich
Odhalené základy sakrálního objektu na severovýchodním předhradí Pohanska, třetího nejvýznamnějšího velkomoravského centra, který vznikl někdy ve druhé polovině 9. století a plnil svou funkci i v prvních dekádách věku následujícího, a zejména nález náčelnického hrobu H 153, obrátily pozornost badatelů opět k staronové a stále nezodpovězené otázce náhlého zániku mojmírovského státu a také jeho
Počátky sekulární kultury, ve které dnes žijeme, sahají nepochybně dále než do doby Československé první republiky. Právě v době vlády domu habsbursko-lotrinského nastal přechod od absolutní monarchie ke konstituční, od monolitického katolicismu k agnosticismu a od nevolnictví k občanské společnosti. Je to doba zrodu veřejné sféry a médií, úpadku náboženství a intenzivního rozvoje právní kultury,
Publikace Význam kmenové společnosti v 21. století bude první z chystané řady Blízký východ na křižovatce, kterou NLN připravuje v koedici s Metropolitní univerzitou Praha. V následujících letech by měly přijít na řadu svazky zaměřené například na postavení žen v blízkovýchodních společnostech, bezpečnostní situaci regionu nebo rozvoj tamních médií. Mezi spoluautory jednotlivých svazků se objeví
Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti? Jak toto vnímání souviselo s jejich morálkou? Autor se v textu pokouší nalézt odpovědi na tyto i mnohé další související otázky, přičemž s českými vojáky v c. a k.
O vánočních svátcích roku 1909 si začala desetiletá dcera zesnulého rakouského ministra financí Josefa Kaizla Zdenka psát deník. Poslední stránky popsala v červnu 1919. Deníky jsou unikátním svědectvím dospívání dívky z lepších společenských vrstev v době předválečné a zejména v období 1. světové války. Ozvěny válečných hrůz i milostné sny, rodinná dramata, politické proměny české společnosti
Třetí svazek dvanáctého dílu ediční řady Studia etymologica Brunensia přináší nově nalezené dopisy, které významně doplňují Machkovu korespondenci vydanou v prvních dvou svazcích (2011). Publikace zveřejňuje i další dokumenty z Machkovy pozůstalosti (posudky, doporučení, zprávy, proslovy a podobně) a je doprovázena bohatou obrazovou přílohou (ukázky rukopisných dopisů, fotografie z Machkova
Marina Cvetajevová (1892–1941), významná ruská básnířka, žila v letech 1922-1925 v Čechách (Praha, Jíloviště, Mokropsy), poté v Paříži a v roce 1939 se vrátila do Sovětského svazu. Období 1922-1925 je však v její poezii možné označit za vrcholné. S tím souvisí tradiční zájem české kulturní veřejnosti o její tvorbu, což dokazuje vydání podstatné části její poetické i prozaické tvorby v češtině.
Kniha představuje souhrnný vhled do politických, kulturních a náboženských dějin podstatné části Arabského poloostrova, počínaje historií kdysi slavných státních a kmenových útvarů a jejich kulturního prostředí až po dějiny střední Arábie v době vzniku islámu v městských centrech - Mekce a Medíně. Těžiště výkladu spočívá v historii oblasti od poloviny 18. století, kdy se v srdci Arábie zrodilo
Epitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury. V období renesance se zformoval typický epitaf, nejčastěji sestávající ze tří komponent (zobrazení zesnulého; identifikační, oslavný či zbožný nápis; náboženský výjev). Epitafy ve veřejném prostředí kostelů a hřbitovů, tedy ve společenství živých,
•Zakladatelé neboli „Život ve vzduchoprázdném prostoru“ v prvním dvacetiletí po únoru 1948 •Vzestup a pád domácí autentické veřejné sféry •Exilová média a redefinice exilové veřejné sféry po srpnu 1968: „Co je to za zvíře - nová emigrace?“ •„Je to vaše hobby“: Determinanty exilových vydavatelských aktivit v posrpnovém období •Exilová veřejná sféra na cestě ke svému naplnění
Soubor mikroesejů, v nichž se známý český historik a archeolog středověku zamýšlí nad dějinami, událostmi, předměty. Jejich základem jsou většinou glosy uveřejňované na poslední stránce historického časopisu Dějiny a současnost, které autor rozpracoval, rozšířil a dotvořil, ale pro vážnou chorobu nestačil celý soubor dokončit. Tyto texty jsou doplněny o biografický esej o anglické historičce
Populárně pojatá kniha přináší na základě vlastních výzkumů autorů nový pohled do světa mužskosti v renesančních Čechách. Její těžiště představují životní příběhy dvaceti pěti nižších šlechticů, kteří spojili svůj život v 16. a počátkem 17. století s válečnou kariérou na středoevropských bojištích. Životní osudy rytířských válečníků umožnily autorům blíže pojednat o organizaci vojska,
„Jak vlastně vznikly Psí vycházky? Od konce devadesátých let V edici Psí vycházky již vyšlo jsem pravidelně psával do internetového periodika Neviditelný pes o architektuře. Jednou – bylo to někdy v roce 2001 – mě zakladatel Ondřej Neff požádal, zdali bych jej a několik nejbližších přátel neprovedl po areálu Pražského hradu a upozornil zvláště na méně známé části. Později jsme si řekli, že by