Rozlehlý stát, který vyniká množstvím svého vývozu ropy a tomu odpovídajícímu postavení v regionální politice Blízkého východu i mezinárodních ekonomických vztazích, nebývá vždy chápán jako velmoc ve smyslu vojenském či geopolitickém. Aby byl respektován vojensky, musí mít na svém území strategickou leteckou základnu USA v Zahránu. Aby byl respektován geopoliticky, musí mít na svém východním
V Zálivu se dnes nachází osm státních útvarů. Oblasti v knize obsažené tvoří dohromady pět států Stát Kuvajt (Daulat al-Kuwajt), Království Bahrajn (Mamlakat al-Bahrajn), Stát Qatar (Dawlat Qatar), federace Spojených arabských emirátů, SAE (al-Imárát_al-carabíja al-muttahida) a Sultanát Omán (Saltanat cUmán). Formou vlády jsou tyto země konzervativními kmenovými monarchiemi s drobnými odchylkami,
Patrně ještě nikdy se v moderním českém společenském diskursu tak často nehovořilo o islámském náboženství a islámské kultuře, jako je tomu v posledních letech. Sdělovací prostředky přinášejí zprávy, články a analýzy, obsahující (snad neúmyslně) dezinformace a polopravdy, politici vydávají bohorovná prohlášení, intelektuálové a aktivisté, politologové, ba dokonce církevní představitelé se s
Kniha představuje souhrnný vhled do politických, kulturních a náboženských dějin podstatné části Arabského poloostrova, počínaje historií kdysi slavných státních a kmenových útvarů a jejich kulturního prostředí až po dějiny střední Arábie v době vzniku islámu v městských centrech - Mekce a Medíně. Těžiště výkladu spočívá v historii oblasti od poloviny 18. století, kdy se v srdci Arábie zrodilo
Eufemistický výraz „arabské jaro“ se stal všeobecně užívaným klišé pro politický a ideologický vývoj v zemích Blízkého východu a severní Afriky od ledna 2011. Jaký proces se tehdy začal v některých oblastech odvíjet? Autor nabízí českému čtenáři koncizní a syntetický výklad o historickém, sociálním a kulturním pozadí současného vývoje na Blízkém východě. Podává výklad specifických rysů
Kniha, kterou právě držíte v rukou, se snaží zprostředkovat české veřejnosti pohled na islám, který není zatížen nánosem smyšlenek, polopravd a demagogických klišé, jimiž je dnes česká veřejnost zahlcována z některých sdělovacích prostředků, aktivit občanských iniciativ i z postojů a prohlášení mnoha politiků. Autor se dlouhodobě zabývá modernímu a soudobými dějinami Blízkého východu a islámského
V historicko-religionistické monografii provádí islamista a arabista Miloš Mendel rekonstrukci džihádu jako jednoho ze základních pojmů islámské věrouky a práva. Na základě rozboru náboženských textů a bohaté literatury vymezuje typy džihádu a sleduje jeho proměny od vzniku islámu až do současnosti. Poukazuje například na to, že vedení války v islámu podléhalo přísným právním předpisům, i na to,
Česká republika tvoří prostor, který byl v průběhu dějin ovlivněn islámem velice slabě. Islám a jeho stoupenci se k nám dostávali vždy spíše zprostředkovaně a české dějiny ani národní kulturu bezprostředně neovlivňovali. V tomto ohledu jsme v Evropě raritou. Tím spíše platí: Chceme-li se považovat za součást multikulturní demokratické Evropy, nezbývá, než abychom se obeznámili i s historickými