Jan Rychlík

Dějiny Podkarpatské Rusi (Moderní dějiny)

Podkarpatská Rus, území na západě dnešní Ukrajiny, je kraj s krásnou přírodou a bohatou historií. Historik Jan Rychlík přibližuje pohnuté dějiny tohoto regionu ve staletích, kdy tvoři, součást Uherského království, v době 1. československé republiky i za Sovětského svazu a v dnešní samostatné Ukrajině.

Československo v období socialismu 1945-1989 (Moderní dějiny)

Známý historik Jan Rychlík hledá kořeny socialismu na československém území už v roce 1945. Fundované shrnutí všech hlavních period socialistického Československa vás s pomocí dobových dokumentů provede od únorového převratu přes „zlatá šedesátá“ až do rozpadu režimu v roce 1989. V jeho unikátní studii se organicky prolíná realita řadových obyvatel i špiček komunistického režimu a stranou

Od minulosti k dnešku (Historica)

Přehledné zpracování českých dějin od ­samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera prof. Jana Rychlíka, významného českého historika. Jan Rychlík dále důsledně zasazuje dě­jiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na ­východ. Prostoru se dostává i slovenské perspektivě v pohledu na historii

Dějiny Slovenska (Moderní dějiny)

Dějiny Slovenska nejsou dějinami Slováků jako národa, ale historií území, které dnes tvoří současnou Slovenskou republiku. Jan Rychlík sleduje historii slovenského území od úplných počátků. Jádrem knihy jsou však kapitoly o moderních dějinách Slovenska, vrcholících získáním samostatnosti v roce 1993, i o následujících dekádách. Autor má unikátní předpoklady pro napsání první české syntézy

1918 Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Česko-slovenska (Moderní dějiny)

Připomeňte si okolnosti ničivého konfliktu, který přepsal mapu Evropy. Historik Jan Rychlík sleduje rozpad habsburské monarchie nejen z hlediska národnostních aspirací Čechů a Slováků, ale z pohledu všech jejích národů. Ukazuje, že představy a požadavky jednotlivých národů byly vzájemně neslučitelné. Problém monarchie tedy nebyl v tom, že by nechtěla vyřešit své národnostní problémy, ale v tom,

Rozdělení Československa 1989-1992 (Moderní dějiny)

Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Kniha Jana Rychlíka na příkladu našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21. století aktuální a hodné pozornosti.

Mezi Terstem a Istanbulem

Od minulosti k dnešku

Přehledné zpracování českých dějin od ­samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera prof. Jana Rychlíka, významného českého historika. Jan Rychlík dále důsledně zasazuje dě­jiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na ­východ. Prostoru se dostává i slovenské perspektivě v pohledu na historii

Dějiny Bulharska

Bulharsko, které bylo pro naše turisty donedávna jednou z mála příležitostí, jak se seznámit s krásami jižních moří, je také zemí s pohnutou historií. Ta zahrnuje antiku s civilizacemi starých Thráků, Řeků a posléze Římanů, ale též dvě středověká bulharská carství, nadvládu Byzance i Turků, v době moderní národně osvobozovací boje, novodobou samostatnost s Kainovým znamením „slovanského vyvrhele“

Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946

Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického

Češi a Slováci ve 20. století (Moderní dějiny)

Československo, stát, v němž většina obyvatel dnešní České republiky i Slovenska prožila většinu svého života, patří dnes již do historie. Vztahy mezi dvěma národy, které se na víc než sedm desetiletí sešly v tomto státě jako ve svém domově, ale zůstávají živé a blízké. Kniha historika Jana Rychlíka, si klade za cíl přiblížit především českému čtenáři opomíjenou „druhou stranu“, slovenskou

Rozdělení Československa 1989-1992 (Moderní dějiny)

Historik Jan Rychlík, profesor českých, slovenských a československých dějin na Univerzitě Karlově, vyučující řadu let také na Univerzitě Mateja Bela v Trnavě, byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti. Díky svému dlouholetému zájmu nejen o

Češi a Slováci ve 20. století

Historie československého státu z pera významného současného historika, specialisty na moderní české a slovenské dějiny a dějiny jihovýchodní Evropy Jana Rychlíka. Československo, stát, v němž většina obyvatel dnešní České republiky prožila většinu svého života, patří dnes již do historie. Vztahy mezi dvěma národy, které se na víc než sedm desetiletí sešly v tomto státě jako ve svém domově, ale

Rozpad Československa

"... je ještě nutno konstatovat, že za příčinu špatného stavu třeba považovat především nedostatek politické vůle, která za vlády Václava Klause a Vladimíra Mečiara chyběla na obou stranách. Příčina byla nepochybně v tom, že šlo o politické představitele, kteří prováděli rozdělení Československa, což se v mnoha směrech muselo nutně promítnout i na formování vzájemných politických vztahů obou

Od minulosti k dnešku (Historica)

Přehledné zpracování českých dějin od samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera profesora Jana Rychlíka, významného historika specializujícího se na moderní české a slovenské dějiny a dějiny zemí jihovýchodní Evropy. Ve Vyšehradu vyšly jeho práce k dějinám Československa (Češi a Slováci ve 20. století a Rozdělení Československa, obě 2012) a zpracování dějin slovanských