V srpnu 1306, tedy před 720 lety, vyhasla olomouckou vraždou domácí panovnická dynastie Přemyslovců. Náhle vymřel rod stojící u počátků české státnosti, který trpělivě budoval říši sahající občas od Chebu až za Krakov, od Krkonoš k Jadranu, z polských nížin do Uher. O jejich působení na dějinné scéně bylo již napsáno mnoho set stránek odborných textů. Jací však byli ve skutečnosti: jak se rodili
Kdo navštíví kraj mezi vrcholy Ralska a Bezdězů, marně bude pátrat po vesnicích, které tu stávaly. Není divu. Od poloviny 20. století se celá oblast stala součástí vojenského újezdu a její osídlení takřka úplně zmizelo. A přesto udiví skromnou krásou: šumícími lesy, skalními útvary, vrytými údolími i šťavnatými lučinami. Jen člověk se kamsi vytratil. I minulost Podralska je barvitá. Rozbíhá se od
OSOBNOST A MOCENSKÝ VZESTUP „KRÁLE ŽELEZNÉHO A ZLATÉHO“ PŘEMYSLA OTAKARA II., STEJNĚ JAKO RYCHLÝ A NÁHLÝ PÁD TOHOTO AUTORITATIVNÍHO PŘEMYSLOVCE, JEHO PŘÍČINY A DŮSLEDKY, JSOU NÁMĚTEM ÚVODNÍHO DÍLU TETRALOGIE JOSEFA ŽEMLIČKY. TA VE SVAZCÍCH PŘEMYSL OTAKAR II. (2011), KRÁLOVSTVÍ V POHYBU (2014), DO TŘÍ KORUN (2017) A KONEC PŘEMYSLOVCŮ (2020) OBSÁHLA ČESKÉ DĚJINY DRUHÉ POLOVINY 13. STOLETÍ
Historik Josef Žemlička patří k předním odborníkům na přemyslovskou dobu. Proto neudiví, že se jeho román opírá o hluboké dobové znalosti. Autor se rozhodl nahlédnout za hluchá místa letopisů i kronik a do středu své druhé prozaické knihy postavil zdánlivě obyčejného člověka – byť s neobyčejným osudem. V žilách mu koluje modrá krev, ale nevyrůstá v komnatách. Přesto se Styr, hrdina románu
Na svém vrcholu, krátce po roce 1300, soustředili Přemyslovci v rukou hned tři středoevropské koruny, českou, polskou, a nakonec i uherskou. Václavovská "říše" se titulárně rozlétla od Chebska po Sedmihradsko a Chorvatsko, třebaže ve skutečnosti dosáhla nejvýše na řeku Tisu a k Balatonu V rychlé a nezažité expanzi se skrývala past. Vytvoření a zejména udržení takové "říše" si žádalo obrovské
Jen všestranný rozbor může dát odpověď na mnohé otázky, které souvisejí s králem Václavem II., jenž se na podzim roku 1300 nechal korunovat polským králem a příštího roku vyjednal uherskou korunu pro svého syna. Byl to fenomenální úspěch, anebo zdroj problémů, které lemovaly poslední roky Václavova panování? A co tomu předcházelo? Měl Václav tak zdatné rádce a diplomaty, nebo tomu napomohl
V uplynulém čtvrtstoletí vzbudily zaslouženou pozornost historické obce i laické veřejnosti objemné monografie profesora Žemličky mapující dějiny přemyslovského období, zvláště pak 13. století. Nicméně nemělo by se zapomínat, že Josef Žemlička nepostrádá cit i pro detail a drobnou zápletku. A právě ze zdánlivě nedůležitých zápletek je sestaven předkládaný výbor. Jeho pořadatelé stanuli před
V druhé půli 13. století dosáhla přemyslovská epocha již dříve zahájenými hospodářskými a sociálními změnami kulminačního bodu svého staletého vývoje. I české země přitom vcházely do styku s migračními pohyby, které měnily etnické poměry mezi Labem a Odrou. Zasáhly hlavně Slezsko, ve slabší míře i Čechy a Moravu. Završování těchto procesů, jejich vztah ke staršímu osídlení a jakou roli v tom
Autoři vzpomínkové literatury z leteckého prostředí jsou ve většině případů piloti, ale o pestré zážitky a množství příhod nemají nouzi ani letečtí mechanici. Důkazem je i kniha Vůle a štěstí leteckého mechanika, přibližující letectví z té doposud málo známé strany.
Náš přední odborník na dějiny přemyslovské epochy se ve své nejnovější monografii zabývá vládou a diskutabilní osobností pátého českého krále, jehož životní příběhy připomínají svými vrcholy a pády osudovou houpačku. Nemilovaný mladší syn krále Václava I. nejprve neblaze proslul neúspěšnou vzpourou proti otci, aby vzápětí nerovným sňatkem získal to, oč neúspěšně usilovaly generace jeho