Nakladatelství Torst vydává druhou knihu statí a esejů filosofa Ivana Dubského. Po knize Per viam, za niž obdržel cenu Českého literárního fondu, byl Ivan Dubský rozhodnut napsat její pokračování, tentokrát věnované filosofickému uchopení otázky času. Zamýšlené knize dal název Quaestio temporis (Otázka času). Promýšlení otázky času se Ivan Dubský věnoval celá desetiletí, od roku 2003 na knize
Malířka, sochařka a ilustrátorka Věra Nováková (* 1928) v knize vypráví svůj životní příběh, který se odehrává na půdorysu zásadních historických zvratů 20. a části 21. století. Začíná prvorepublikovou rodinnou idylou, pokračuje přes válečné roky až k přijetí na AVU, odkud byla v roce 1949 na základě politického rozhodnutí studentské prověrkové komise vyloučena. Se svým mužem, malířem Pavlem
Dva spisovatelé, kteří významně ovlivnili českou literaturu od šedesátých do devadesátých let 20. století, básník Ivan Diviš a prozaik a esejista Josef Jedlička, se v roce 1969 ocitli v exilu v Mnichově. Byla to pro ně pro oba situace velmi tíživá. Byli přesvědčení, že svou vlast již nikdy nespatří. Jako záchranný pás si zvolili tvorbu společné knihy, již nazvali Poslední průvodce Prahou. Psali
Výpravná publikace nazvaná Levitace představuje aktuální tvorbu Lubomíra Typlta, který patří k nejlepším současným výtvarným umělcům. Kniha vyšla u příležitosti Typltovy úspěšné výstavy v pražské galerii Villa Pellé. V souboru obrazů a několika objektů z let 2021–2023, jež měly na výstavě svou premiéru, rozvíjí Typlt svá dosavadní východiska a sleduje několik vzájemně na sebe odkazujících
Souborná edice 164 dopisů o literatuře, překládání a životě, které si mezi sebou vyměňovali dva vynikající čeští překladatelé a spisovatelé. Editorem svazku je literární historik Jiří Opelík, který svazek doplnil zevrubnými komentáři, čtyřicetistránkovou dokumentární přílohou, jmenným rejstříkem a ediční zprávou. Kniha je důležitým svazkem, inspirujícím současné české překladatele krásné
Tři básnické sbírky psané od přelomu let 1953/1954 a poprvé vydané v šedesátých letech – Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (původně Lynč, 1968) - představují v souborném vydání Jana Zábranu (1931-1984) jako jednoho z nejvýraznějších poválečných českých básníků. Vydání přináší definitivní text sbírek, autorem oproti prvním vydáním upravený a v případě sbírky Stránky z
Básník a esejista Ivan Diviš a básník, literární vědec-germanista, filosof, esejista a překladatel Rio Preisner se přáteli stali v exilu v letech 1969–1989. Diviš žil v Německu, Preisner ve Spojených státech. Jejich vztah byl vřelý a vzájemně obdivný. Diviš ctil Preisnerovu vzdělanost a odbornou erudici, Preisner obdivoval Divišovu básnickou eruptivnost. Oba dva byli k sobě puzeni, ač jejich
Kniha Neviditelný člověk představuje Pavla Hozu po jeho knize historické (Slověnice. Dějinný příběh malé obce na Podblanicku) a prozaické (Uloupená duše) tentokrát jako esejistu, který jde v těch nejlepších stopách české literární esejistiky dvacátého století. Své eseje psal mnoho měsíců pro rozhlasovou stanici Vltava. Témata jeho esejů jsou vždy konkrétní, ale směřují k obecnému. Jsou to – česká
Nakladatelský redaktor a editor Jan Šulc (1965) napsal za posledních třicet čtyři let více než dvě stovky vzpomínkových, popularizačních a polemických textů o české literatuře, vedl rozhovory s českými spisovateli a proslovil řadu přednášek. Z těchto textů vychází nyní výbor, jehož cílem je popularizovat literaturu, četbu a české literární osobnosti mezi nejširšími vrstvami čtenářů. Kniha je
Malířky Květa a Jitka Válovy vyrostly a zemřely doma v Kladně. Když jim byly čtyři roky, zemřel jim tatínek a s maminkou a dvěma staršími sestrami se ocitly v opravdové nouzi, která trvala desítky let. K tomu přišla válka a byly totálně nasazeny v Poldi Kladno. Od útlého věku kreslily a snily o malování. Podařilo se jim vystudovat UMPRUM, ale jejich výtvarné pojetí a politický postoj režim
Břetislav Štorm (1907–1960) byl znám jako vynikající grafik, kreslíř, heraldik, architekt a znalec architektury, kulturní publicista a specialista na ochranu kulturních památek a péči o ně. Patřil k duchovně založeným autorům se zájmem o středověk, heraldiku a kulturní tradici. V celém svém životním působení byl ztělesnitelem řádu, klidu a rozvážného předávání kulturních hodnot z generace na
V šestisvazkových Sebraných spisech Ladislava Klímy vyšly dosud čtyři svazky: I. Mea (texty o sobě samém), II. Hominibus (korespondence), III. Svět atd. (filosofické knihy a publicistika) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Editorkou Klímových Sebraných spisů je francouzská editorka a překladatelka Erika Abrams, nositelka čestného doktorátu Univerzity Karlovy. Svazek V.
Výtvarník Petr Nikl vedle svého talentu výtvarného má i mimořádný dar literární. Jeho knihy vždy kombinují stránku literární a výtvarnou. Nejinak je tomu i v knize Soupravy, v níž stránka literární poprvé zcela převažuje. Právem je ji možno považovat za první autorovu knihu čistě prozaickou, v níž je výtvarná složka jen doprovodem. Jde o „psané obrazy“ z prostředků městské hromadné dopravy. Autor
Čtvrtá prozaická kniha historičky umění Mileny Slavické navazuje na její první dvě knížky (Povídky jamrtálské a Hagibor) a tvoří s nimi trilogii. Jde o knihy vzájemně propojené, které mají téměř stejné literární hrdiny (ve smyslu jejich základního charakteru) a hlavní postavy mají stejná jména. Všechny tři knihy vypovídají o přibližně stejné době. A všechny tři jsou neseny „lokální imaginací“,
Závažná kniha memoárů významného sociálnědemokratického politika, exilového pracovníka a českého historika. Svazek vznikl na základě otázek kladených historikem Petrem Zídkem, které autor posléze z textu vypustil a vznikl tak souvislý vzpomínkový text. Kniha líčí podrobně čtyří období - autorovo dětství a mládí za první republiky, neobyčejně složitá léta válečná, těžký žalář v komunistickém
Obsáhlý soubor rozhovorů, které Karel Kryl poskytl v letech 1968–1994, tvoří nejen jedinečný autoportrét jedné z nejvýznamnějších osobností české kultury druhé poloviny dvacátého století, ale i neocenitelnou kroniku doby, zachycující postřehy o stovkách osobností české a slovenské kultury, politiky a společnosti za dobu téměř čtyřiceti let. Téměř třetina rozhovorů je zde tištěna ve slovenštině –
V rámci sedmisvazkového souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se vydávání Zábranových básní uzavírá. Obsáhlá kniha shrnuje dosud netištěné Zábranovy básně z let 1954 až 1970, rukopisnou sbírku Jeviště jednoho jara, dosud jako celek nevydaný cyklus osmi monotónních básní,
Pavel Kosatík je autor, který se snaží psát i o obtížných historických tématech způsobem srozumitelným a podnětným pro všchny přemýšlivé čtenáře. Bez orientace v dějinách podle něj není možné orientovat se v současnosi. "Klíčem" k historii jsou mu většinou rozporuplné osobnosti, prostřednictvím jejichž osudů rozkrývá kontexty doby. Odmítá popisný a z odstupu toliko hodnotící přístup k dějínám.
Pro svazek K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948-1989 vybral Martin Machovec dvacet svých studií z posledních dvaceti let. Soustřeďuje svou pozornost na okruh českého kulturního undergroundu 70. a 80. let, zabývá se však i jeho předchůdci a inspirátory z 50. a 60. let a přirozeně i způsobem, jímž mohla být ve vymezeném časovém období literární díla šířena, a také jeho
Kniha přináší výběr textů z 68 deníků, které si fotograf Josef Koudelka (* 1938) vedl v průběhu posledních 51 let. Doplněn je přetisky dvojstránek rukopisů deníků a dosud nepublikovanými fotografiemi. Koudelkovy zápisky jsou velkým zdrojem informací o jeho životě a tvorbě i o světové fotografii od konce 60. let do současnosti. Ve zkratkách si zde zaznamenával komentáře k tvorbě osobností, jako