Ke 40. výročí úmrtí Jana Zábrany vydává nakladatelství Torst faksimile strojopisu jeho excerpcí z vlastních předchozích záznamů. Mezi desítkami desek, sešitů, zápisníků a rukopisných konvolutů básní, próz, deníků a esejů měl v písemné pozůstalosti Jana Zábrany zcela zvláštní místo paginovaný čistopis strojopisu z počátku sedmdesátých let, který si vevázal do kroužkového pořadače na listech papíru
Tři básnické sbírky psané od přelomu let 1953/1954 a poprvé vydané v šedesátých letech – Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (původně Lynč, 1968) - představují v souborném vydání Jana Zábranu (1931-1984) jako jednoho z nejvýraznějších poválečných českých básníků. Vydání přináší definitivní text sbírek, autorem oproti prvním vydáním upravený a v případě sbírky Stránky z
V rámci sedmisvazkového souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se vydávání Zábranových básní uzavírá. Obsáhlá kniha shrnuje dosud netištěné Zábranovy básně z let 1954 až 1970, rukopisnou sbírku Jeviště jednoho jara, dosud jako celek nevydaný cyklus osmi monotónních básní,
Trojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968), v nichž Jan Zábrana surově sugestivním výrazem vystihl pocity nejistoty a marnosti v poúnorové době, rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969—1971, úsečně shrnující básníkova intimní, tvůrčí i politická traumata. Prvky autobiografičnosti, útržkovitost, všednost a
Soubor třinácti povídek představuje básníka, prozaika, esejistu a překladatele Jana Zábranu (1931-1984) jako mimořádného autora povídek, průkopníka užívání hovorového jazyka a slangu v české próze a významného prozaika let padesátých, kdy povídky vznikly. V knize je obsaženo sedm povídek již dříve knižně vydaných, jedna povídka publikovaná časopisecky a pět zcela neznámých prozaických textů.
Ucelené vydání deníkových zápisků Jana Zábrany, které se rozprostírají téměř celým obdobím komunistického režimu, zahrnují nejen reflexi dobových událostí, ale jsou i jistým oknem do duše tohoto českého básníka a překladatele. Nepatří vůbec ke strohým faktickým poznámkám, ale glosují vnitřní hnutí, představy, jež se před našima očima mění v básně.