Kniha je ilustrovaným výborem z publikovaných i dosud nepublikovaných básní J. H. Krchovského z let 1979–2015, které „spojují především motivy čtvera ročních období a témata plynutí času i lidského života. Ve světě Krchovského básní, jež mají při vší formální vytříbenosti namnoze rysy až deníkových záznamů, může čtenář sledovat nejen koloběh dnů, nocí, měsíců a roků s jejich příznačnými atributy,
Tenká kniha je prozaickým debutem Jiřího Jelínka (nar. 1963), saxofonisty, který působil mimo jiné v kapelách Garáž a Psí vojáci. Komponovanou mozaiku motivicky provázaných črt a povídek lze číst i jako svéráznou variaci na autobiografický román. Jeho protagonista v něm se sebeironickým nadhledem zpřítomňuje a konfrontuje hravě úsměvné, bizarně groteskní i mrazivě tragikomické momenty ze života
Kniha Otevřené možnosti je autorským výborem esejů, recenzí, studií a příležitostných textů z čtvrtstoletí rámovaného léty 1997 a 2022. Robert Krumphanzl se v nich soustředí na vybrané autory české literatury, jejichž dílo vznikalo a vzniká v posledních zhruba sto letech ve specifickém jazykovém a kulturním prostoru nadlouho poznamenaném kromě jiného dvěma totalitními režimy. Jeho zájem vede od
Knižní prvotina Adama Geberta Ovladač je mozaikovitě komponovanou skladbou povídek, volně spjatých motivem osudového momentu, jejž zpravidla zakouší jejich ústřední, unikavě ambivalentní hrdina Emil Rhounek. Spolu s dalšími postavami se ocitá v přelomových situacích, kdy nelze nejednat, a kdy se zároveň každý rozhodný krok stává problémovou, či přímo devastující volbou. Gebertovy znepokojivé,
Dagmar Urbánková zpřítomňuje ve své próze Umřel Brežněv sledem vzpomínkových záznamů všednodenní magii dětství a dospívání. Důvtipně zaostřenými a barvitě vykreslenými pohledy na prožitky, které se ze střízlivé perspektivy dospělosti hrozí stát jen blednoucí vzpomínkou, Urbánková hravě a hutně postihuje příznačné rysy jedné životní a shodou okolností zároveň historické epochy, v níž, jak si
Tyrolský hrabě Otto von Graben zum Stein, který během svého dobrodružného života působil jako žebravý mnich, polní kazatel či učený blázen na dvoře pruského krále, vydal v letech 17311741 monumentální trilogii Rozpravy z říše duchů. Dvojice přátelsky disputujících učenců, s ironickým nadhledem reprezentujících dobové postoje obhájců a popíračů strašidel, v ní představuje bezpočet starších i
Dílo Leonida Ivanoviče Dobyčina (1894-1936?) je v posledních letech (znovu) objevováno nejen v Rusku, ale i za jeho hranicemi. Za života autor vydal pouze tři útlé knihy: povídkové soubory Setkání s Liz (1927), Portrét (1931) a román Město En (1935). Nepřijímal většinové vzorce chování a realitě carského Ruska i Sovětského svazu nacházel množství groteskních rysů, demaskujících oficiální
Základem literárního debutu Ondřeje Sekaniny Šamanský růženec se stala vyprávění La Inthonkaew (nar. asi 1980), pocházející z Thajska a žijící již téměř dvě desetiletí v Praze. Zde se začala věnovat výtvarné tvorbě, kterou lze řadit do oblasti outsider art – detaily z jejích maleb knihu volně doprovázejí. Próza je cyklem sto osmi vzpomínkových „vizí“ o její nevšední cestě. Šamanský růženec lze
Autobiografický hrdina knihy Martina Ryšavého (mj. autora románů Cesty na Sibiř, Vrač či Zlaté vidění) se vydává na dobrodružnou a nesnadnou výpravu k doposud neprobádaným končinám lidské existence. Cesta se mu stává příležitostí k niterné rekapitulaci bohatých životních zkušeností světoběžníka, spisovatele a filmového dokumentaristy. Na horizontu jeho pouti se neotřelá pozorování a vyprávění
Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: „Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí. Na začátku velké písmeno, na konci
Jedna věta je unikátní projekt, o kterém jeho iniciátor Viktor Karlík napsal: „Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí. Na začátku velké písmeno, na konci
Kniha básníka Petra Hrušky nazvaná V závalu (sloupky, podpovídky, odstavce a jiné krátké texty) je autorským výborem z příspěvků rozmanité žánrové povahy, časopisecky i jinde pravidelně či příležitostně publikovaných zejména v letech 2000–2020. Jejich společným tématem je povaha lidské komunikace v nejširším slova smyslu a její současný stav, podoby, paradoxy, obtíže a možnosti. S esejisticky
Obsáhlá monografie je věnována pozoruhodnému výtvarnému dílu Jiřího Kubového (nar. 1950), které vznikalo soustředěně na okraji veřejného uměleckého provozu. Tento výtvarník nalézal vlastní výrazovou formu odpovídající obsahům vycházejícím z tradice založené na vzájemnosti lidského subjektu a světa, kterou vystihuje fenomenologický pojem Husserlův: Lebenswelt, v překladu Jana Patočky „svět našeho
Kniha zahrnuje práce z let 2012-2019. Soubor se jmenuje LITERATURA, neboť bez četby by nevznikly. S texty Petra Jindry, Michaela Špirita a Marka Vajchra. Fotografie Ondřej Přibyl. Kniha LITERATURA neobsahuje mé texty. Obsahuje určité mé výtvarné práce související s literaturou jako součástí kultury a inspirované osobnostmi a díly různých jiných autorů. Viktor Karlík
Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání; kniha však neobsahuje žádnou jeho odpověď. Zlaté vidění tak můžeme číst jako
Román, stylizovaný jako deníkové zápisy hlavní hrdinky, kterou osud ze dne na den vystaví doslova nepředstavitelné zkoušce. Ústředním tématem jejích záznamů, v nichž postihuje každodenní události a od nich se odvíjející vzpomínky a úvahy, se paradoxně stává vzdor proti běžnému vnímání ubíhajícího času. Marlen Haushofer ztvárnila neotřelým a v určitém ohledu nedostižným způsobem smysl statečné
Honba za smyslem je komponovaným autorským výborem z kritických statí o literatuře a kulturněhistorických esejí z let 2008–2018. Svazek volně navazuje na autorův předchozí výbor z prací z let 1997–2007, nazvaný Vyložené knihy.
Zápletka románu Morituri se pozvolna vyjevuje na průsečíku vyprávění či vnitřních monologů několika obyvatel pražské činžovní čtvrti, do jejichž všedních životů vstoupí mimořádná událost, násilná smrt mladé ženy. Na rozdíl od detektivní prózy obvyklého střihu nejsou tyto „výpovědi“ jednotlivých postav řízené vyšetřovatelem ani nesměřují v první řadě k odhalení pachatele. Jaroslav Formánek
V debutu Radima Langera (nar. 1985) se životopisný portrét hlavní postavy, otce rodiny vášnivě zaujatého tvorbou mechanických projektů na bázi svépomocného kutilství, prolíná s barvitou koláží všemožných instruktážních textů, návodů, seznamů a ilustračním doprovodem. Svou průkopnickou stylizací tak Manuály mimo jiné představují konkrétní lidský osud jako jeden velký experiment. Radim Langer