Kniha zkoumá formování a proměnu advokátní profese v rámci Moravského markrabství ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, tedy v éře zlatého věku advokacie. Advokátům se v této době otevřela cesta k širokému uplatnění ve veřejném životě. Pozornost je věnována též vzdělání, profesní činnosti, rodině či majetku advokátů i tomu, jak byli vnímáni veřejností.
Publikace se zabývá posuny hranic mezi státy i mezi rozsáhlejšími celky v geopolitické a mezinárodní rovině, a také proměnami hranic na sociálně-hospodářské a kulturní úrovni. Jednotlivé odborné studie sledují vznik a zánik hranic, jejich posouvání, překonávání a celkově fenomén proměnlivosti hranic, který se odrazil v samotném vnímání hranic během období let 1914–1989.
Roku 2009 navázaly Česká republika a Lichtenštejnsko diplomatické vztahy. Tím byla odblokována situace, která trvala od roku 1945. Vlády obou států založily roku 2010 komisi historiků, jejímž úkolem bylo zkoumat vývoj vzájemných vztahů v kontextu bohatých dějin až po současnost. Nyní, po třech letech práce, Česko-lichtenštejnská komise historiků předkládá vládě České republiky a vládě Knížectví
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800. Text se opírá také o dobovou literaturu, která umožňuje podívat se na dané umění z poněkud jiných úhlů pohledu, než jaké jsou typické pro
Kniha odhaluje a rozebírá málo známou kapitolu moderních českých dějin – realizované nebo jen naplánované projekty nuceného přesídlení neodsunutých německých obyvatel z pohraničí do vnitrozemí, soustředění zbylých Němců do oblasti těžby uranu či vystěhování starousedlých Charvátů od hranic s Rakouskem na severní Moravu. Tyto nedobrovolné přesuny tisíců obyvatel představovaly spolu s již dříve
Kniha se v širokém geografickém a časovém rámci zabývá uplatňováním pojmu cti v různých společenských prostředích. Autoři se zaměřili na různé otázky, od průběhu soudních řešení sporů o čest přes rozdílné genderové vymezování cti mužů a žen až po úlohu, jakou čest hrála v panovnickém a šlechtickém prostředí.
Kniha se zabývá zahraniční politikou Václava II. v letech 12831300, jeho vztahu s Habsburky, Piastovci, územními zisky a ziskem polské královské koruny v roce 1300 i správou polských území. Současně se snaží pojmenovat a dešifrovat obraz Václava II. ve Zbraslavské kronice.
Kniha předkládá netradiční pohled na institucionální oporu závěrečné fáze pobělohorské rekatolizace, jejž představovala farní organizace. Na základě písemností vzniklých při výkonu patronátního práva na schwarzenberském panství Třeboň ve druhé polovině 17. a v první polovině 18. století autor rozebírá hlavní oblasti patronátní agendy, tedy zejména správu farního i kostelního majetku a způsob