Předmětem monografie je sémantická analýza filmového stylu nedávno zesnulého maďarského režiséra Miklóse Jancsóa (1921–2014), která se soustředí na 17 snímků z období let 1963 (Odvrácená tvář) až 1981 (Tyranovo srdce), kdy se režisér důsledně věnoval historické tematice a kdy si vytvořil konzistentní filmovou poetiku, spojenou s vysoce stylizovaným pojetím prostoru (podtrženým širokoúhlou
Kolektivní monografie Film a dějiny 6. Postkomunismus postihuje vybraná témata spojená s proměnou žánru historického filmu a televizního seriálu a jeho společenskou reflexí po roce 1989. Jednotlivé studie se zaměřují na prvky ostalgie a postkomunismu, ideovou revizi pohledu na české dějiny, návaznost na tvorbu šedesátých let a přetrvávající schémata z období normalizace, proměnu filmového stylu a
Kolektivní monografie věnovaná poněkud pozapomenuté postavě českých a středoevropských středověkých dějin, nejmladšímu synovi českého krále a římského císaře Karla IV, Janu Zhořeleckému. Jednotlivé studie ho představují jako muže, který se už v poměrně mladém věku stal aktérem řady politických událostí, prostředkoval různá jednání, snažil se pomáhat svému bratrovi, českému králi Václavu IV.
Chronologický postup řady Film a dějin pokračuje pátým svazkem věnovaným krátkému (dalo by se možná říci přechodovému) údobí druhé poloviny 80. let, v tehdejším jazyce označovaného za "přestavbu". Její zrod se datuje s nástupem Michaila Gorbačova (1985) na místo vrcholného představitele Sovětského svazu a jeho snahami o zavedení strukturálních reforem. Ty byly provázeny i kulturním uvolněním,
Kolektivní monografie věnovaná vybraným aspektům filmové (a v jednom případě i literární) tvorby českého filmového a divadelního režiséra, spisovatele a dramatika Václav Kršky. Jednotlivé studie se snaží postihnout různé vývojové etapy tohoto tvůrce od raných lyrických projektů (Ohnivé léto, Řeka čaruje) přes expresivní momenty rané poválečné tvorby (Housle a sen) a slavné šrámkovské adaptace
Kniha Luďka Březiny je zásadním příspěvkem k poznání vztahů a vazeb jednotlivých vedlejších zemí České koruny na konci středověku a v raném novověku – až k historickému mezníku, třicetileté válce, která přinesla odtržení této země od České koruny. Na příkladu Dolní Lužice zkoumá proměny vztahů mezi pražským centrem, zemským správcem a místními stavy a tím i zároveň míru integrity celého soustátí.
Psychoanalytická diagnóza jedné z největších ikon světového filmu.Autorka, přední britská filmová teoretička a průkopnice feministické kritiky, se pokouší o jakousi psychoanalytickou diagnózu jedné z největších ikon světového filmu. Vědomě se vzdává pokusu o ucelenou analýzu, kterou shledává u tohoto filmu za zbytečnou, ale věnuje se inovativnímu způsobu vyprávění, nejednoznačnému zobrazení
Odborná práce Martina Musíllka vychází z podrobného průzkumu nejstarších dochovaných knih Starého Města pražského. Autor se zde snaží poskytnout co nejširší obrázek o societě Starého Města po polovině 14. století, kdy dochází k ústupu starých radních rodů ve správě města na úkor nově nastupujících a bohatnoucích zástupců řemesel. Jeho studie sleduje jak momenty sociálního vzestupu a pádu, tak
V rámci edice Filmová mozaika vychází další soubor studií, který vytváří jednolitý tematický celek. Tentokrát se přední český filmový historik a univerzitní pedagog vydal do hájemství, v němž se pohybuje řadu let - v raných dějinách českého (československého) filmu. Kniha obsahuje texty z posledních deseti let, které se zabývají tématem "raného filmu", tedy obdobím, kdy se film snažil prosadit
Od „sametové revoluce“, která ukončila dvacetileté období totalitního husákovského režimu, tzv. normalizace, uplynulo již celé čtvrtstoletí. Je zde nová generace, která normalizaci nezná z vlastní zkušenosti, ale jen zprostředkovaně, většinou skrze obrazy novodobých či soudobých televizních či filmových děl, které si sama vykládá a vysvětluje. Proto se fenomén vztahu filmu/televize a normalizace
Monografický sborník věnovaný světově proslulému fotografovi a avantgardnímu filmaři Alexandru Hackenschmiedovi - Hammidovi, sestavil rakouský filmový vědec Michael Omasta k 95. výročí tvůrcova narození. Přizval k němu odborníky z Evropy i Spojených Států, kde tento plodný a inspirativní umělec dlouhá léta působil. Sborník se snaží pokrýt všechny důležité etapy jeho tvůrčího života od raných
Jako určitý pandán ke slavným a českému čtenáři dobře známým pamětem španělského filmového režiséra Luise Bunuela Do posledního dechu vyšly na počátku 90. let vzpomínky jeho ženy Jeanne vzešlé z rozhovorů s mexickou novinářkou Marisol Martín del Campo. V jejích vzpomínkách se její život dělí na dvě odlišné etapy: dětství a mládí Jeanne Rucarové v rodné Francii a (brzké) manželství s Luisem
Kniha Luboše Ptáčka je první „kurosawovskou“ monografií, která vychází v českém prostředí. Ve své rozsáhlé studii se autor pokouší o celistvý portrét této osobnosti světového filmu. Zabývá se jak životními osudy tohoto tvůrce, které velmi významně ovlivnily jeho další směřování, tak jeho tvorbou od samotných počátků. Přitom nezanedbává (spíše akcentuje) i méně oslavováníhodné kapitoly jeho
Monografický sborník textů "AKI KAURISMÄKI. Světla v soumraku" se pokouší osvětlit z různých úhlů pohledu dosavadní dílo stěžejního finského režiséra současnosti - Akiho Kauirsmäkiho. Monografie vychází u příležitosti režisérovy retrospektivy na Letní filmové škole v Uherském Hradišti 2011, které se tvůrce osobně zúčastnil. Jedná se o druhý svazek z edice Iniciály, která by každoročně měla
Pronikavá studie o progresivním žánru tanečního filmu (Screen Dance), která zkoumá jak jeho vývoj a historii, tak i samotné základy spojení obou uměleckých odvětví s odlišnými výrazovými prostředky a roli těla jako zprostředkovatele významů.
Studie Kateřiny Svatoňové, která se zabývá vývojem vnímání prostoru ve filmu a filmových teoriích a jejich vztahu k obecným prostorovým teoriím v literatuře, psychologii, fyzice či filosofii a k reálnému, žitému prostoru. Autorka dochází k závěru, že prostor je základní kategorií, na níž stojí film jako umělecké dílo, i jako médium zprostředkovávající realitu. Film tak je na pomezí fikční
Podrobná esej amerického rusisty Roberta Birda o kultovním snímku Andreje Tarkovského, která zeširoka zkoumá různé stránky filmu: jeho historii, okolnosti vzniku, vazby na dějiny ruského (sovětského) umění, různé verze scénáře a střihu. Na závěr analyzuje jednotlivé scény a pokouší se o jejich interpretaci. Knihu doprovází přibližně 70 fotoilustrací.
Monografický sborník textů "BÉLA TARR. V oku velryby" se pokouší osvětlit z různých úhlů pohledu dosavadní dílo stěžejního maďarského režiséra současnosti - Bély Tarra. Monografie vychází u příležitosti Tarrovy retrospektivy na Letní filmové škole v Uherském Hradišti 2010, které se tvůrce osobně zúčastní. Jedná se o první knihu z plánované edice Iniciály, která by každoročně měla českému čtenáři
První česká studie v edici Moderní film se věnuje mnohavrstevnatému snímku Petera Greenawaye, který byl po svém uvedení podroben nejrůznějším interpretacím. Zdeněk Hudec se proto rozhodl vytvořit několikastupňovou analýzu, jakousi „kuchařku“ toho jak číst (jíst) tento film. Nejprve se zde věnuje základním stavebním prvkům (mizanscéna, kamera, střih, hudba), následuje pasáž bohatá na odkazy k