Filosofie vína, tato "modlitební knížka pro ateisty" je apologií vzácných, slavnostních chvil života, jakými jsou uvolnění, hry a bezstarostný jas. Je to svět dionýsovského, středozemního opojení, napůl bdělé a napůl snové meditace v srpnovém odpoledni pod ořechem...
Tragikomický fantasy román o zločinecké partě šesti mladíků založený na kombinaci humorného a vážného stylu. Hlavní postavou je sedmnáctiletý Mušík Překydů, asociál a podivín, jehož v dětství opustil otec. Mušík zakládá klub, kam po těžké zkoušce přijímá pět členů. Usazují se v lesní zemljance a vyrážejí odtud na loupežné výpravy. Jedné noci přichází tajemný muž Irka a nabízí Mušíkovi bič, který
Pod horou Ještěd se rozkládá malebná obec Kryštofovo Údolí. Stojí zde překrásný železniční viadukt, který učaroval autorům této knížky. Radek Malý napsal pohádkový příběh o stavbě viaduktu a Helena Wernischová, která knížku ilustrovala, na něj navázala dobrodružnou i hravou pohádkou. Oba příběhy spojuje tajuplná postava strážce viaduktu.
Básník Pavel Řezníček odešel do jiného světa na podzim roku 2018. Jeho verše trvají v tomto světě a stojí za to je číst. Jeho básně jsou tu pro ty, kdo ho znali a vzpomenou si nad nimi na autorovy výtržnosti i na výbuchy obraznosti, které přišla-li ta správná chvíle, vystřelovaly z jeho mysli do noci jako roje meteorů. Řezníčkovy básně jsou tu ale (a možná především) i pro ty, kdo o jejich
Anne Morrow Lindberghová (1906–2001), matka početné rodiny, uznávaná spisovatelka a – podobně jako její slavnější manžel – pilotka, si dovolila na pár týdnů uniknout ze své každodenní reality a o samotě pobýt na floridském ostrově Captiva. Získala tak nadhled k sepsání úvah, které jsou dnes snad ještě aktuálnější než v době svého vzniku. Prostřednictvím zamyšlení nad otázkami jako je celistvost
Nikdo nevlastní boha, nikdo nemá na boha ani na cestu k němu patent. Není žádný jiný bůh, než bůh v každém jednotlivci, jen bůh v každém jednotlivém srdci. Nikde jinde, v žádné církvi, náboženství, kostele, chrámu, kapli, mešitě, synagoze, teologických a svatých písmech bůh není, nebyl, nebude a nemůže být. Ani guru ani kněz ani dalajláma či papež nám nemohou „předat“ boha, protože se bohem nedá
Román Arthura Machena Pahorek snů je snovou autobigrafií jednoho z největších spisovatelů horrorové fikce z období fin de siEcle a první poloviny 20. století. Autor uznávaný Lovecraftem a Kingem zde líčí svě dětství a dospívání v přízračném městečku, kdysi významné římské pevnosti, a následný vzestupný pád nadějného spisovatele, či šílence, který se upsal literatuře. Tento, možná neskutečný
Není vše ztracené ani u těch, kteří dobrovolně nebo z donucení sloužili normalizační tajné policii. Požehnaný mezi ženami je inspirován právě těmito peripetiemi slovenského spisovatele Dominika Tatarky. V románu, obměněn ve fiktivní postavu Doména Tatanky, nabízí skrze vrcholné prožitky lásky těmto ženám modus vivendi – možnost, jak se vymanit z tohoto otroctví.
Personalistická filosofie se v Buberově díle neustále prolíná s psychologickými tématy s mnoha přesahy do psychoterapie. Věnoval se jim nepřetržitě od dob studií a zejména od počátku 20. století, kdy se začal seznamovat s psychoanalýzou. Buberův vztah k této metodě byl posléze kritický, přičemž jej charakterizoval nesouhlas s Freudovými redukcionistickými postoji nejen ve vztahu k náboženství a
Andreas Weber v této průkopnické práci ukazuje, že živé bytosti nejsou pouhé biologické stroje, ale stejně jako lidé jsou živými, tvůrčími subjekty poháněné smyslem a výrazem. Navrhuje nový přístup - "poetickou ekologii" -, která náš druh úzce spojuje s každou bytostí a je základem celé škály lidských zkušeností. Tvrdí, že pocity a emoce zdaleka nejsou pro studium organismů zbytečné, ale že
Kniha To je v Plenkách je sbírkou valašských kóanů. Pro někoho snad rozpačité označení valašským spisovatelem Petrem Měrkou, pro jiného rozpad vnímání a interpretace reality, když pohlédneme do dlaní a konstatujeme, že osud dávno pominul a nám nezůstalo nic víc, než právě to nic.
Jednoho dne se Oliver probudil na pustém ostrově. A Agáta zase v rozpadajícím se domě. Jak se to stalo? Rozhodně ani jeden z nich o něco podobného nestál. Mohou uniknout? A kde je ta spřízněná duše, na kterou zřejmě všichni čekají? Oba hlavní protagonisté příběhu pohybují ve spleti svých představ, nočních můr a drobných rodinných křivd, z níž se nemohou vyprostit. Ústředním tématem knižního
Po roce 1989 nevyšla žádná kniha pražské poezie. Až nyní. Antologie Každý ji zná tak bude maskovaná představuje 66 básní o Praze od 56 současných českých básníků a básnířek. Zastoupeni jsou autoři několika generací, kteří začali publikovat od roku 1989. Rozpětí jmen sahá od Ajvaze až po Zedníka. Antologie ukazuje, že i pro současné básníky je Praha důležitá. Město jim slouží jako přirozená kulisa
Martin Buber zasvětil čtyřicet let svého života sbírání a převyprávění legend o chasidimu. Tyto příběhy – stručné, energické, často záhadné – jsou skutečnými texty chasidů. Jejich prostřednictvím je vyjádřena intenzita a svatá radost, kterou se Bůh stává viditelným ve všem. Chasidská nauka je ve své podstatě poukazem na život v zanícení, v extatické radosti. Tato nauka však není teorií, jež by
Devátá básnická sbírka křesťansky orientovaného autora.
Charles Duits v této knize zkoumá své zkušenosti s peyotlem a zdůrazňuje význam jazyka pro utváření našeho vztahu ke světu. Podle Duitse rozum staví mezi svět a naše vnímání clonu: slova nikdy plně nepostihnou realitu. Peyotl naplňuje nenaplněný příslib jazyka tím, že nám umožňuje splynout se světem, v němž je každá věc jedinečná a přeci universální. Smrt sama přestává být zející a strašlivou
Výbor z poezie Vítězslava Nezvala připravil Ivan Wernisch.
„Prodávám zubní pasty,“ reagoval Götz Werner s oblibou na otázku, čím je a co dělá. Ale tato lapidární odpověď ani zdaleka nevystihuje barvitou osobnost zakladatele řetězce drogerií dm, nedávno zesnulého podnikatele, miliardáře, otce početné rodiny a mimo jiné také kdysi úspěšného sportovce. Na sklonku života se tedy Götz Werner rozepsal o svém životě obšírněji. A jeho příběh je inspirující nejen
Soubor Umění a psychoanalýza byl napsán v osmdesátých letech minulého století, kdy jeho autor Milan Nakonečný, tehdy odborný asistent vyučující psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze, byl jako „politicky nespolehlivý“ vyhozen z vysoké školy a kdy také z politických důvodů nemohl vyjít tento soubor v knižní podobě. Po mnoha letech autor text, spolu s několika jinými, nalezl a rozhodl se ho
Posvátná ekonomie sleduje historii peněz od starověkých ekonomik darů až po moderní kapitalismus a odhaluje, jak peněžní systém přispěl k odcizení, konkurenci a nedostatku, jak zničil společenství a jak si vynutil nekonečný růst. Dnes tyto trendy dosáhly svého extrému - ale v důsledku jejich zhroucení můžeme najít velkou příležitost k přechodu k propojenějšímu, ekologičtějšímu a udržitelnějšímu