Tato knížka je autorským výběrem ze šesti již vydaných a rozebraných sbírek poezie básníka a autora divadelních her a textů pro děti Jiřího Tepera (*1954). „Z každé sbírky z let 1975 až 2023 jsem vybral kolem dvaceti, pětadvaceti básní, o kterých se domnívám, že snad nejlépe dopadly, či nejméně zestárly,“ komentuje svůj záměr autor a dodává, že přidal ještě básně z dosud nevydané sbírky sedmé.
Autor příběhů je blízký příbuzný všech, co po mostu chodí a zná jejich osudy. Jsou to lidé, kteří se přistěhovali, a kterým se pohraničí stalo domovem. Cesty a mosty v tomto kraji jsou součástí příběhů, které potěší, pohladí, vedou k zamyšlení. Dá se říci, že knížka je i manuálem, jak žít. Bez mobilů a barevných televizí. Je plná medu i kopřiv, smetany i octa, slunce i divokých mraků. Obdivu k
Příběh českého četníka Františka Kánského, který byl dozorcem v cikánském táboře v Letech, ale o svém životě měl úplně jiné představy. Autorem knihy je přední člen Klubu autorů literatury faktu Přemysl Veverka. Kniha Nelehká cesta za snem vznikla na základě historických dokumentů a podle vzpomínek dcery Františka Kánského. Spisovatel použil zajímavou formu, kdy se pohnutý životní příběh
Strhujícím vyprávěním nás autor zavádí k těžce zkoušeným obyvatelům valašských hor, ale i do míst, kde docházelo k hromadným popravám i v době, kdy představitelé hitlerovského Německa již podepisovali bezpodmínečnou kapitulaci a žádali o velkomyslnost vítězů. Roman Cílek, jeden z nejplodnějších a nejčtenějších našich autorů literatury faktu, kdysi řekl, že vnímá „dějiny jako svár takových i
Kniha Léta padesátá ve vzpomínkách spolužáků z La Guardiova gymnázia v Praze je ojedinělým kolektivním dílem zachycujícím osobní i společenskou situaci své doby. Vzdává hold dnešní Praze 7 s rodnou Letnou, Holešovicemii Stromovkou, pocitu svobody v nesvobodě, intelektu a mladické družnosti. Může být i historickým poučením, neboť obsahuje důkladný soubor poznámek a vysvětlivek, určených jak
Kniha nabízí široké veřejnosti informace o archeologických výzkumech z doby kamenné ve středním Polabí. Hlavní výzvou k jejímu napsání se stal objev neobvyklé a z velké části poměrně dobře zachované mohyly z pozdní doby kamenné, datované do 4. tisíciletí před Kr. Pro lepší porozumění významu zmíněné památky v rámci dobových souvislostí byla však věnována pozornost i starším úsekům nejstaršího