Třináctý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Dědičný hřích“ přináší nové napínavé příběhy z pera Romana Cílka.
„Každý, kdo unese oštěp…“ jsou slova, která habešský císař použil v mobilizačním rozkaze poté, kdy do jeho země vtrhly početné a dobře vyzbrojené italské divize.
Devátý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Muž, který se bál sám sebe“ přináší nové napínavé příběhy z pera Romana Cílka.
Zkušený autor literatury faktu a detektivek přibližuje tímto svazkem k vrcholu unikátní řadu knih se spojovacím pojmem DOTEKY, která se již v jistém slova smyslu stala pojmem. Opět jde o příběhy s hlubinným přesahem a silnou psychologickou kresbou postav. Leccos napoví již samotné názvy některých příběhů: Copak jsem Bůh?!
Knihou Doteky sváru završuje zkušený autor svým způsobem unikátní cyklus s názvem DOTEKY započatý již v roce 2008. Cyklus si získal mezi čtenáři značnou oblibu a nakladatelství TEBENAS vydává některé z těchto titulů v podobě audioknih.
Dramatické kriminální příběhy podle skutečných událostí Jak povodeň před 20 lety pomohla zakrýt plánovanou vraždu? Kdo jde po krku atraktivní učitelce? Jak vyřazený psací stroj nastartuje kariéru anonymního vyděrače?
Čtvrtý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Přesila hladových vlků“ přináší nové napínavé příběhy z pera Romana Cílka.
„Vše, co o novodobé historii víme a předkládáme k uvěření našim potomkům, je jen vrcholem ledovce. To vespod se odkrývá jen nesnadno a po zlomcích,“ tvrdil již před lety americký historik William L. Shirer, a i dnes je třeba mu dát za pravdu. Což ovšem neznamená, že se o hledání takových zlomků skryté pravdy nebudeme stále pokoušet.
Další svazek z unikátního cyklu DOTEKY nabízí čtenářům devět povídek s mnohokrát již osvědčenými autorskými kvalitami: neotřelý námět, živý beletristický jazyk, rychlý spád, psychologický pojatý ponor do konání jednotlivých aktérů.
Nová knižní edice KRIMI POVÍDKY přináší s odkazem na tradici oblíbeného žánru soubory napínavých příběhů s širokou paletou kriminálních zápletek z pera českých autorů.
Druhý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem “Tajný pohřeb v Anežčině Údolí” přináší nové napínavé příběhy z pera Romana Cílka.
Detektivní povídky podle skutečných událostí 1. KLEPEJ SILNĚ, ŽIVOT JE HLUCHEJ, čte Igor Bareš 2. JÁ NEJSEM JÁ, čte Martin Zahálka 3. PĚT PRSTŮ VRAHA, čte Miroslav Táborský 4. SELHÁNÍ HAVARIJNÍHO PORADCE, čte Simona Postlerová 5. SNESITELNÁ LEHKOST BITÍ, čte Eva Elsnerová 6. A VESMÍR TI POMŮŽE, čte Kristýna Frejová 7.
Osvědčený autor detektivek a literatury faktu završuje tímto titulem svým způsobem unikátní cyklus knih se spojovacím slovem DOTEKY v názvu (Doteky smrti, Doteky strachu, Doteky osudu, Doteky hříchu, Doteky stínů, Doteky hněvu, Doteky zoufalství a další).
Vyrazila mu dech, když vyšla ze dveří koupelny. Ani róba, ani košilka, ani nahota. Věru podivný ústroj měla Kateřina Hybnerová na sobě, předpokládalo-li se, že půjde o vyvrcholení romantického večera. Šedozelená polovojenská kombinéza. Kostkovaná košile. Na nohou holínky. Na rukou zahradnické rukavice. „Co – co to má...,“ vydechl. „Mlčte!
Již padesát let se Roman Cílek, kmenový autor nakladatelství Epocha zejména v tvůrčím pohledu na významné události novodobých dějin, věnuje také literárním reportážím, v nichž rekonstruuje velké příběhy ze světa zločinu a trestu.
„Válka je pokračováním politiky jinými prostředky. A začíná okamžikem, kdy padne rozhodnutí o záměru. Vše další se rovná lépe či hůře skrytým přípravám,“ svěřil se ve svých pamětech pruský generál a vojenský teoretik Carl von Clausewitz.
Moc. Pozoruhodné slovo. Geniální věrozvěst zlých časů Stefan Zweig napsal: „Moc má uhrančivý pohled Medúzy. Kdo pohlédne do její tváře, už se ve snaze o její získání nedokáže zastavit a lhostejné mu začnou být jakékoli zábrany.“ Přesně tím Zweig pojmenoval dobu, o níž v sedmi dramatických a čtivě napsaných kapitolách pojednává tato kniha.
Připadala si jako po flámu. Sen, vlastně to byl spíš jen mlhavý útržek snu, který ji ničil po celou noc, se podobal zaseklé gramofonové desce. Ani kloudný dialog to vlastně nebyl. Jen pořád dokola: ona se ptala a on, neznámý v šeru a bez tváře, reagoval pořád stejně, tedy nijak. Proč to těm ženským děláš, ty srabe? Jak vypadáš, kdo jsi? Mluv!
Adolf Eichmann - symbol takřka absolutního zla. Architekt holocaustu, který organizoval pohyb obrovského množství přecpaných železničních transportů, jejichž konečnou stanicí byly plynové komory.
