Kolektivní monografie přináší sedm kapitol o proměnách způsobů oběhu informací od konce středověku po 18. století. Tematicky se zaměřuje především na úřadování městských kanceláří a písemnou komunikaci měst, věnuje se ale i komunikačním sítím spojeným s diplomatickou činností aristokracie či vrchnostenskou správou.
Kolektivní monografie Sběratelství: status pod editorským vedením Barbory Hájkové navazuje na její dizertační práci. Kniha představuje fenomén soukromého sběratelství soudobého umění. Textová část nabízí odborný pohled na téma se zaměřením na současnou situaci, či nedávnou historii. Díky příspěvkům autorů z Maďarska, Polska a Slovenska se čtenáři seznámí s širším středoevropským kontextem. V
Předkládaná kniha je pokusem o prezentaci vybraných témat z oblasti současné archivní teorie a praxe v České republice na příkladu jak státních, tak nestátních archivů. Přístupy, které se v knize uplatňují, vycházejí z různých metodologických základů v současnosti velmi rychle se proměňující archivní vědy. V posledních zhruba dvou desítkách let do ní – stejně jako do celé lidské společnosti –
Vznik komunistických režimů v Československu a v Polsku vyvolal odpor společnosti. Jeho podoba, rozsah i formy se lišily. Tyto rozdíly vyplývaly ze specifik dané země, regionu, historických tradic i dopadu druhé světové války. Předmětem této práce je přiblížení a komparace organizovaného odporu prostřednictvím regionů Ústecka a Toruňska. Stranou pozornosti nezůstává ani nástin historického vývoje
Výzkum týkající se piva, pivovarnictví a pivní kultury se v humanitních vědách etabloval v širší míře teprve nedávno. Sedm let po konferenci a stejnojmenné kolektivní monografii Orosené dějiny se v roce 2023 v Krásné Lípě opět setkali historici, aby prezentovali výsledky svého bádání. Třídenní konference se stala podkladem pro novou kolektivní monografii Pivo v turbulentních časech. Jakkoliv je
Když hrabě Karel Chotek roku 1843 opustil post nejvyššího purkrabího Českého království, zbývalo mu více jak dvacet let života. Na odpočinek odešel v plné síle v době, kdy společnost i monarchie procházela velkými změnami. Svůj zájem a vrozenou činorodost po konci úřednické kariéry napnul Karel Chotek zejména ke své rodině. Středobodem jeho světa se stali synové Antonín a Bohuslav, jejichž osobní
Význam knihy spočívá v mnohosti srovnávaných písem a přístupů, čímž usiluje o kvalitní uvedení do zpracovávané tematiky. Konstrukce nakloněného písma závisí čistě na na autorovi abecedy a tato publikace zaznamenává, porovnává a poměřuje některá z možných řešení.
Debata o významu narativů v českém mediální prostoru se shodou nepříznivých okolností stala právě v době řešení projektu specifického výzkumu Prameny a historický narativ na Katedře historie FF UJEP až mrazivě aktuální. Užitečnost této rozpravy spočívá především v posunutí akcentu od obsahu vlastního sdělení k tvůrci a zamýšlené funkci komunikované skutečnosti. Se zřetelem k aplikaci historické
Monografie se zabývá tématem zdánlivě dobře známým v české archivní historiografii. Z mnoha důvodů je to ale badatelské pole, kde doposud nebylo využito některých stěžejních pramenů včetně zahraničních, některé důležité otázky byly zcela ponechány stranou (např. archivnictví jiných národností v ČSR, což souvisí s dosavadním národnostním narativem naší archivní historiografie) a také byl téměř
Předkládaná práce představuje epigrafický soupis a vyhodnocení nápisového fondu v kostele sv. Mikuláše v Lounech pro období 16. až 18. století. Kostel sv. Mikuláše v Lounech vznikl po roce 1517, kdy jej zničil, stejně jako velkou část města, rozsáhlý požár. Ve 20.–50. letech 16. století tak došlo k jeho znovuvýstavbě. Kostel je významný nejenom svojí pozdně gotickou architekturou, ale v
Kolektivní monografie se zabývá specifiky výuky teoretických aspektů umění na uměleckých školách. Dějiny umění coby vědecký obor generují, systematizují a performují vědění specifickým způsobem, text si proto v úvahách jednotlivých autorů klade otázky: Jak jsou výstupy umění transformovány pro potřeby edukace na vysokých uměleckých školách? O jaké potřeby se jedná? Odlišují se obecně edukativní
Poslední rok druhé světové války probíhal na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945 v hektickém tempu. Kvůli přemístění stovek zbrojních závodů a vysoké poptávce po pracovní síle vzrostl počet válečných zajatců v zajateckých táborech, především v sudetské župě vznikla řada pobočných koncentračních závodů, a zároveň byla tato území čím dál důležitějším útočištěm pro
Autorka cílí na studenty kurátorských a edukativních studií uměleckých oborů, zavádí teoretické pojmy ke způsobu interpretace uměleckého díla, při rozhovoru s Jiřím Kovandou zkoumá vztah subjektivního prožitku a jeho objektivizace tvorbou.
Infrastruktury jsou jedním ze stěžejních témat současného umění, jaké místo mají v disciplíně dějin umění? Sborník ze VII. sjezdu historiků a historiček umění, který se konal v září 2021 na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, pojednává téma na půdorysu pěti kapitol, odkrývajících mechanismy sběratelství, vystavování a reprodukování umění, uměleckého vzdělávání a také konzervování a
Monografická publikace reflektuje tvorbu intermediální umělkyně Zdeny Kolečkové, profesorky a vedoucí ateliéru Fine Art — Photography ústecké Fakulty umění a designu, která tématy svých fotografií a performancí (vyděděnost sudetské krajiny, historické pozůstatky původního německého osídlení v kontextu rodinných příběhů, ekologické a sociální zatížení příhraničí) přesahuje ústecký neokonceptuální
Josef Pavel (19081973) patří k významným postavám našich dějin 20. století. Jeho životní příběh je příběhem jedné generace okouzlené komunismem, která prožila rozhodující okamžiky 20. století a dočkala se krutého probuzení. Za svůj život toho stihnul opravdu hodně byl dobrovolníkem mezinárodních brigád ve Španělsku, pracovníkem komunistického aparátu, velitelem Lidových milicí, politickým
Publikace je kritickým katalogem k výstavě Konojedská preludia mapující vybrané momenty z historického vývoje a památkového fondu Konojed a jejich okolí. Výstava i katalog byly realizovány v rámci projektu NAKI Hortus Montius Mediorum – Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví vybraných lokalit východního Českého středohoří (2018–2022). Záměrem projektu bylo zmapování, dokumentace,
Antologie textů výtvarného umělce a pedagoga Vladimíra Kopeckého, výběr deníkových rukopisných úvah, zamyšlení a komentářů, strojopisů i textů již dříve vydaných tiskem koncepčně seřadili editoři Petr Vaňous a Daniel Hanzlík. Knihu doplňuje anketa vzpomínek čtyř absolventů školy Vladimíra Kopeckého, kteří nyní pedagogicky působí na Fakultě umění a designu UJEP.
Monografie ve 14 tematických kapitolách přibližuje zájemcům o historii i poučeným čtenářům to nejpodstatnější z vývoje let 1938-1946 na území dnešního Ústeckého kraje s důrazem na oblast, která byla součástí Říšské župy Sudety. Mimo vzniku a charakteristiky sudetské župy se autor věnuje otázkám každodennosti, životu na hranici mezi župou, resp. nacistickým Německem a Protektorátem Čechy a Morava,
Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, ředitele Nadace pro současné umění Praha a pedagoga na Katedře dějin a teorie umění ústecké Fakulty umění a designu, které vznikaly původně jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění z let 20072018, určených studentům magisterského studijního oboru Kurátorská studia FUD UJEP. Po úvodních kapitolách věnovaných pojmům socializace, uměleckého díla a