Kolektivní monografie se zabývá specifiky výuky teoretických aspektů umění na uměleckých školách. Dějiny umění coby vědecký obor generují, systematizují a performují vědění specifickým způsobem, text si proto v úvahách jednotlivých autorů klade otázky: Jak jsou výstupy umění transformovány pro potřeby edukace na vysokých uměleckých školách?
Autorka cílí na studenty kurátorských a edukativních studií uměleckých oborů, zavádí teoretické pojmy ke způsobu interpretace uměleckého díla, při rozhovoru s Jiřím Kovandou zkoumá vztah subjektivního prožitku a jeho objektivizace tvorbou.
Tématem publikace jsou vztahy mezi metaforou a způsobem materializace ideje ve výtvarném díle.
