Kolektivní monografie se zabývá specifiky výuky teoretických aspektů umění na uměleckých školách. Dějiny umění coby vědecký obor generují, systematizují a performují vědění specifickým způsobem, text si proto v úvahách jednotlivých autorů klade otázky: Jak jsou výstupy umění transformovány pro potřeby edukace na vysokých uměleckých školách? O jaké potřeby se jedná? Odlišují se obecně edukativní
Autorka cílí na studenty kurátorských a edukativních studií uměleckých oborů, zavádí teoretické pojmy ke způsobu interpretace uměleckého díla, při rozhovoru s Jiřím Kovandou zkoumá vztah subjektivního prožitku a jeho objektivizace tvorbou.
Tématem publikace jsou vztahy mezi metaforou a způsobem materializace ideje ve výtvarném díle. Text autorky analyzuje způsoby použitého média na vybraných dílech současných autorů výtvarné umělecké scény jak v Čechách, tak ve světě: Kathariny Grosse, Juliana Rosefelda, Marcuse Huemera, Eberharda Havekosta, Richarda Deacona, Michala Rataje, Jindřicha Zeithamla, Anny Hulačové, Britty Marakatt-Labby