Kniha přibližuje problematiku vývoje československého veřejného zdravotnictví ve dvacátých a třicátých letech 20. století, a to nejen čtenářům z řad odborníků, ale i zájemcům z širšího spektra laické veřejnosti, kteří se zajímají hlouběji o reálie prvorepublikového Československa. Poskytuje odpovědi na některé důležité otázky spojené s problematikou zdravotní péče (její dostupnosti, jazykové nebo
Díky přestavbě Starého královského paláce Pražského hradu, které se koncem 15. století ujal Benedikt Ried, se architektonické dění v Čechách octlo na špici stavitelské scény Evropy. Portály Starého královského paláce Pražského hradu osazené v jagellonské době, které se již delší dobu oprávněně těší značné pozornosti, v tomto ohledu nabízejí jedinečnou možnost sledovat podoby kontaktu různých
Na fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena dávná podoba Českého Krumlova, jeho pitoreskních uliček i obyvatel v závěru 19. a v první polovině 20. století. Je to doba, kdy byl Krumlov „hlavním městem šumavské fotografie“. Jeho podobu zachytili fotografičtí mistři Seidel, Wolf, Micko a jiní jako místo, kde se potkávali Češi s Němci, rakousko-uherské mocnářství s první
Pravděpodobně málokdo by předpokládal, že se v první Československé republice v polovině dvacátých let vyprodukovalo až 18,5 % (!) celosvětové produkce surového řepného cukru. Kolektivní monografie skupiny autorů z Katedry hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze si klade za cíl připomenout významnou tradici výroby bílého zlata v Československu, resp. v
K čemu je umění? Má pro společnost a lidský život nějakou specifickou, jinými způsoby nenahraditelnou hodnotu? Není jen zábavou, libůstkou, odpočinkem od reálného světa či únikem od něj? V hledání odpovědi na tyto otázky se autor obrací nejprve ke Šklovského pojetí umění jako nástroje aktualizace našeho vnímání a porozumění světu, rozpracované v české strukturální estetice. Soustředí se na
Tvorba Benedikta Rieda ve službách Vladislava Jagellonského byla jedním z vrcholů stavitelské kultury přelomu 15. a 16. století. Zásluhou zahraničních kontaktů královské huti se v okruhu tohoto mimořádného architekta od 90. let 15. století začaly v Čechách vedle aktuálních výdobytků pozdní gotiky prvně prosazovat i prvky nového stavitelského jazyka inspirované antickým dědictvím. Autorka si
Monografie Bohumila Jirouška se věnuje významnému českému historikovi z první poloviny 20. století – Karlu Stloukalovi (1887-1957). Dnes se většinou jeho jméno vybaví především historikům, kteří se zabývají česko-vatikánskými vztahy v minulosti, papežskou politikou 16. a 17. století, případně pomocnými vědami historickými. Asi je to méně, než by si přál sám Karel Stloukal, na druhou stranu je
Kniha se věnuje historii zázračného obrazu, poutí k Panně Marii Přeštické a baroknímu poutnímu chrámu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Obraz Panny Marie oplakávající Krista právě sňatého z kříže, který zhotovil dobřanský malíř Matěj Pazourek, si snad v roce 1686 pořídila Alžběta, manželka přeštického prvního radního Jakuba Jiřího Hofmistra. Obraz měli manželé Hofmistrovi ve veliké vážnosti, dlouhou
Dvojjazyčný katalog stejnojmenné výstavy, která je doprovodným programem projektu EUROPA JAGELLONICA, představuje výjimečný a veřejnosti dosud neznámý soubor pozdně gotických děl ze sbírek Národního muzea umístěný do intaktní pozdně gotické architektury sídla kutnohorského horního podnikatele Jana Smíška z Vrchovišť. Středověká sochařská díla představují vzácně dochované zbytky původních