Ladislava Chateau svou čtvrtou knihou Colette, má drahá, Vy víte, co máte udělat… volně navazuje na předcházející úspěšný Vlak do Výmaru. Jím se na záludné pozvání ministra a mistra nacistické propagandy Goebbelse vydali autoři z porobených a dokonce i neutrálních zemí, aby chtě nechtě obdivovali hitlerovskou třetí říši a účastnili se kongresu spisovatelů "nové Evropy". Obzvlášť početná byla
V knize Každý má svého vraha sledujeme několik příběhů - lidských životů jako částeček velikého obrazce světa, střet mužského a ženského principu na pozadí velkých i malých dějin. V množství reálných epizod autorka líčí osudy několika generací v navzájem se prolínajících časových rovinách. Na příběhy autorka navěšuje vlastní vzpomínky a sny. Každé z postav vtěluje zcela určitou životní sílu a
Srovnání Rembrandta s Picassem nevychází z přímého rozboru jejich děl, nýbrž z hodnocení místa, které zaujímají v historickém kontextu. Oba malíři stojí na opačných koncích jedné velké, čtyři sta let trvající vývojové fáze evropského malířství. Rembrandt přichází ve chvíli, kdy se před malíři, dík příznivým okolnostem, otevřela skutečnost jako nepopsaná doména. Byl jedním z předních holandských
Kniha významného českého historika přináší text přednášek, které proslovil na Filosofické fakultě UK v akademickém roce 1969-70. Na pozadí právě prožívané okupace sovětské se ve svých přednáškách zabýval okupací nacistickou a v ní zejména místem a významem kultury v životě české společnosti. Na základě rozborů protektorátního tisku se zamýšlel nad kolaborací a smyslem "držení pozic", účastí
Mojmír Grygar v esejistických úvahách o válce jako zvláštním společenském fenoménu se pokouší odpovědět na palčivé otázky, které dnes zaměstnávají veřejnost na celém světě. Osnovu knížky tvoří otázky o příčinách válek; o tom, kdo je odpovědný za jejich vznik a průběh; o různých typech válek; o měnícím se postavení vojáků v průběhu časů; o právních a etických otázkách války; o vynálezu atomové
Kniha, kterou předkládáme čtenářům, přináší výběr z textů historika politiky a kultury Doc. PhDr. Františka Červinky, CSc. (14. ledna 1923 - 4. března 1981), vědce a myslitele, znalce filozofické, literární, divadelní, výtvarné a hudební kultury s evropským rozhledem. Čtenáři dává nahlédnout do Červinkovy "historické dílny" a sledovat historikovo myšlení v jeho pohybu a vývoji. Historie pro
Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově malířském a výtvarném díle polemizuje s autory, kteří do té míry zdůrazňují proměnlivé peripetie jeho životopisu, že jim podřizují i vznik a proměny malířova mnohotvárného díla. Autor přechází od rozboru strukturních a slohových zvláštností jednotlivých fází Picassova díla k vystižení jeho vývojových proměn. Picassovy paradoxy spočívají v přítomnosti
Autor, literární historik a publicista, uvažuje o průběhu a důsledcích listopadových změn 1989. V kriticky zaměřených esejistických úvahách vychází z osobních zkušeností, z citací dobových materiálů i z rozboru domácích i zahraničních politických, kulturních a ekonomických studií. Vývoj u nás zasazuje do mezinárodních souvislostí; mimořádnou pozornost věnuje pádu berlínské zdi, rozpadu Sovětského
Miloš Kopecký: Dopis Evě: Autobiografický text významného českého herce - ve formě autentického dopisu - představuje autorovo stylistické mistrovství. Životní zkušenosti, sebeironie, působivá vnímavost, osobitý humor a nadsázka ukazují na hluboký cit, humanitu a myšlenkové bohatství Miloše Kopeckého. Zakotvení ve společenském kontextu dokládá neotřelým pohledem na dobovou situaci, originálními
Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69. Mezi autory se objevují nejvýznamnější čeští myslitelé druhé poloviny dvacátého století (Milan Kundera, Karel Kosík, Robert Kalivoda a další). Od konce padesátých let se český kulturní týdeník zvaný Literární noviny nesměle pokoušel znovu začlenit českou kulturu do evropského kontextu a naopak. Začalo se to dařit až začátkem
MOJMÍR GRYGAR s odstupem let texty esejů doplnil komentáři, aby osvětlil méně známé okolnosti událostí, jež znamenají předěl v moderní historii Spojených států, Evropy i celého světa. Kniha 11/9 vyjadřuje aktuální kritický postoj k bezpříkladnému teroristickému zločinu vymykajícímu se všem měřítkům, i k útoku nejmocnější země světa na Irák, motivovanému falešnou záminkou a do očí bijícím
Nespálená kniha představuje deníkové zápisky, osobité názory a beletristický talent Pavly Jezdinské. Texty z let 1910-1945 zachycují každodenní prožitky i zásadní momenty ze soukromého života autorky a jsou propojeny s kulturními a politickými událostmi doby. Autorka působila ve 20. a 30. letech minulého století jako přispěvatelka a redaktorka předních pražských novin a časopisů. Pohled na život
Alain Finkielkraut byl zvolen do Francouzské akademie do křesla číslo 21, které se uvolnilo smrtí Féliciena Marceaua, a stal se tak 727. akademikem od jejího vzniku. Jak kážou nepsané zvyklosti, přednesl na slavnostním zasedání 28. ledna 2016 svůj první proslov, v němž se od nového akademika očekává poděkování a oslavná řeč na adresu jeho předchůdce. Poté následuje tzv. odpověď člena akademie,
Mojmír Grygar, historik, teoretik umění a publicista, přináší nový pohled na osobnost a dílo malíře Hieronyma Bosche, proslulého fantastickými výjevy pekla, ráje i pozemského světa. Autor na rozdíl od odborníků, kteří hledají klíč k skrytým významům jeho obrazů v bibli a dobové teologické literatuře, vybízí diváka k tomu, aby vnímal Boschovy malby bezprostředně, aby oceňoval jejich malířské
Paměti světoznámého rakouského autora jsou jednou z jeho nejlepších a nejdůležitějších knih, a jedním z pramenů k pochopení novodobé evropské kultury. V knize jsou zachyceny formou očitého svědectví zásadní události od konce 19. století do období 2. světové války, atmosféra evropských velkoměst, setkání s mnoha významnými osobnostmi té doby. Dovídáme se mnohé o talentovaných, vzdělaných