Biografii pražského novináře a „zuřivého reportéra“ Egona Erwina Kische napsal její autor, německo-židovský žurnalista, spisovatel a filmař Christian Buckard v roce 2023. Také jeho dvě předcházející knihy, Arthur Koestler: ein extremes Leben 1905–1983 (Arthur Koestler: extrémní život 1905–1983, 2004) i Moshé Feldenkreis (2015) jsou životopisy. Tento žánr, jak dosvědčuje i poslední knižně vydaná
Jakými událostmi prochází Stát Izrael desítky let po svém vzniku v roce 1948? Jak se na Izrael dívají světoví novináři a politici? Jak se proměňuje izraelská společnost a její názory? Mluví-li se v médiích o Izraeli, většinou jde o vojenské operace, o otázky typu, kdy skončí premiér Netanjahu, nebo o slogany ve vztahu k Palestincům – ,příměří‘, ,řešení v podobě dvou států‘, ,mírové rozhovory‘ a
Vychází druhé vydání hebrejsko-české edice Pěti knih Mojžíšových - Chamiša chumšej Tora. Přináší úplnou hebrejskou edici základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský rabín Efraim Sidon. Hebrejský text i překlad jsou rozděleny do kapitol a členěny do týdenních oddílů (parašiot), předčítaných během ranní modlitby o šabatu.
Kniha Tata a jeho syn, která vychází v druhém vydání, je třetí sbírkou povídek, kterou tento česky píšící židovský autor v nakladatelství Sefer vydal. Jedná se o dílem autobiografické, dílem fabulované příběhy, které s humorem, nostalgií i ironií zachycují jeden z nejzákladnějších lidských vztahů – vztah otce a syna. Časově se příběhy odehrávají v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech
Zápisky, ze kterých se tato knížka skládá, vznikaly v rozmezí pětadvaceti let, od roku 1990 zhruba do roku 2016. Autor se v nich snažil zaznamenat, co se o navštívených krajích a místech dozvěděl z pramenů, kterým mohl důvěřovat, porovnat tyto prameny se skutečností, přidat údaje, které mu připadaly zajímavé a pro případného návštěvníka užitečné, a příležitostně uplatnit také vlastní pohled tam,
Adam Czerniaków se narodil 30. listopadu 1880 ve Varšavě. V meziválečném období zastával řadu funkcí v polských i židovských politických, kulturních a hospodářských organizacích Po mnoho let byl členem rady varšavské židovské obce. Těsně před vstupem německé armády do zničené Varšavy ho primátor Starzyński jmenoval předsedou Židovské náboženské obce. Tuto funkci zastával až do své smrti v červnu
Jana Herrmannová v této knize s humorem i s nostalgií zaznamenala historii své rodiny, základním způsobem propojenou s jejím vlastním příběhem. Málokde se setkáme s tak přesvědčivým a v nejlepším slova smyslu zábavným zachycením atmosféry padesátých a zejména šedesátých let minulého století a jejich pokračování. Rodina Herrmannových, skládající se z české maminky, židovského otce a jedné dcery,
Profesor politologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Shlomo (Šlomo) Avineri (1933) je autorem monografie věnované zakladateli politického sionismu Theodoru Herzlovi. Kniha není určena jen těm, kdo se zajímají o dějiny Státu Izrael, ale všem, které zajímá historie Evropy na sklonku 19. a na počátku 20. století. Shlomo Avineri konfrontuje události tohoto období, tak jak je ve svých denících
Židovský bestiář amerického malíře, ilustrátora a spisovatele Marka Podwala navazuje na dlouhou tradici, která začíná již vyprávěním o prvních zvířatech v Bibli. Autor čerpá z židovských pramenů, z Tanachu, Talmudu a z midrašů, a také z legend a lidových vyprávění. Své kresby podivuhodných tvorů – zahrnující ptáky, ryby, dobytek, plazy i šelmy, zvířata skutečná i bájná – doprovodil texty o jejich
Lüneburskou variantou se českým čtenářům poprvé představuje italský autor Paolo Maurensig(*1943), jehož právě tento román v Itálii i v zahraničí proslavil. Kniha bývá často srovnávána s Šachovou novelou Stefana Zweiga a obě díla mají skutečně řadu společných motivů: vyhraněnou dvojici šachových protivníků, téma boje dobra a zla, zájem o šachovou psychologii, až patologii... Do děje jsme vtaženi
Výbor z kratších textů Henryka Grynberga pořídila editorka a překladatelka Olga Hostovská po dohodě s autorem převážně z knih Życie ideologiczne (Židovská škola; Život studentský, život veselý; Exodus) a Szkice rodzinne (Socialismus po Polsku; Domov; Racoon) takovým způsobem, aby vybrané tematické celky mapovaly zhruba padesátileté období od konce 40. let minulého století do konce tisíciletí.
Gustav Sicher (1880–1960) je jedním z několika málo Židů, kteří působili jako rabíni v českých zemích před druhou světovou válkou a mohli na svou činnost navázat i po jejím skončení. Období šoa přežil v Palestině a do Československa se vrátil v roce 1947. Stal se vrchním zemským a pražským rabínem a významnou měrou přispěl k obnovení židovských obcí, rozvrácených a z velké části vyvražděných
Soubor sedmnácti povídek známého dramatika a spisovatele, věnovaných příběhům i historkám, jejichž protagonistou je autorův otec - tata. S humorem, který osobitým způsobem navazuje na Karla Poláčka, zachycuje autor zejména padesátá a šedesátá léta minulého století, tehdejší Brno, atmosféru čerstvě instalovaného komunistického režimu i situaci jedné židovské rodiny v tom všem.
Dílo Hostinec /Austeria/ je známé hlavně svým filmovým zpracováním v režii Jerzyho Kawalerowicze. Českým čtenářům se Stryjkowského podivuhodný text, odehrávající se v předvečer první světové války v jednom haličském hostinci, dostává do rukou poprvé.
Kniha Oty B. Krause Obchodník se sny a jiné galilejské povídky je výjimečná hned z několika důvodů. Napsal ji autor, který pochází z Čech (1921 Praha – 2000 Netanja), a který přežil věznění v koncentračních táborech Terezín a Osvětim-Březinka. V roce 1949 emigroval do Izraele. Ještě v Československu (1948) vydal svou první knihu Země bez Boha, jež dosud patří k tomu nejsilnějšímu, co bylo o
Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881–1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné práce z období počátků české (německy psané) židovské historiografie, ale je také svědectvím o svém autorovi: pozoruhodné židovské osobnosti z přelomu osvícenství a moderní doby, rabínovi, který díky
Autobiografické svědectví známého myslitele, nositele Nobelovy ceny míru za rok 1986. Příběh Židů deportovaných z autorovy rodné vesnice - rumunského Sighetu - do Osvětimi.
Hlavní hrdina Walter Rosenberg (Rudolf Vrba) byl při druhém pokusu o útěk za hranice Slovenského štátu transportován do vyhlazovacího tábora v Majdanku a posléze do Osvětimi. Podstatná část knihy je tvořena líčením jeho zážitků a pozorování z táborů. Roku 1944 s jedním ze spoluvězňů z Osvětimi uprchl. Ve zprávě, kterou s sebou přinesli, podávají první ucelené, podrobné a zároveň otřesné informace
Záznamy předního rumunského dramatika a literáta z období fašismu jsou kronikou společenské atmosféry tehdejší Bukurešti. Deník lze číst jako osobní výpověď a současně jako dokument, zachycující vzrůstající antisemitismus, kterému se neubránily ani intelektuální elity země. V autorově rodné zemi vyšel deník až roku 1996 a vzbudil velký ohlas, byl přeložen do francouzštiny a angličtiny.
Autor (nar. 1917), lékař, voják čs. armády na Západě, žijící od roku 1968 v Izraeli, zachytil ve svých vzpomínkách zmizelý svět svého dětství a mládí v městečku Holíč na moravsko-slovenském pomezí. Jeho paměti se výrazně liší od většiny memoárové literatury jak originálním pojetím, tak i osobitostí jazyka a literárního zpracování. V kontextu české literatury se ve svých téměř 90 letech objevuje