První souborné vydání tří tematicky souvisejících básnických sbírek, vytvořených autorem v letech 2001 až 2011. Původně samostatně vydané, ale úzce propojené (a dnes již beznadějně nedostupné) knihy jsou zasazeny do českých Sudet – prostředí, které bylo tradičně formováno německou kulturou a mentalitou a jež bylo po válce připraveno o své původní obyvatelstvo i několikasetletou kulturní paměť.
Čtenáři, kteří jsou z předchozích básnických sbírek Jana Kunzeho zvyklí na stylizovanou, provokující poezii vzdáleně inspirovanou americkými beatniky, budou možná překvapeni mnohem osobnější a vážnější polohou autorovy knižní novinky. Jeho texty vzniklé v letech 2020–2024 formovala nejen zkušenost otcovství a zodpovědnosti za rodinu, ale také celková deziluze z vývoje společnosti a obavy o
Básník Vít Slíva si v letech 1977 až 2008 vedl soukromý deník nazvaný Dnění, čítající více než 3500 stran. Tento soubor, jenž obsahuje jak poetické záznamy všedního dne, tak příležitostné básně, se v českém literárním prostředí stal určitou legendou. O jeho existenci se mezi básníky dobře ví, ale konkrétní obsah deníku je zahalen tajemstvím, poněvadž autor z něj dosud nic – až na drobné výjimky –
Třetí kniha Jana Kunzeho je souborem básnických minipříběhů podaných (podobně jako v autorově druhé sbírce Dekadent dezert) s přímočarou provokativností a tematizujících životní peripetie individua-umělce, v němž tušíme autorovo alter ego. Dvanáctiletý odstup od předchozí knihy však leccos přehodnocuje: ke slovu se dostává prožitá zkušenost, ztráta iluzí, pocit marnosti a vytrácení energie.
Poezii Miroslava Černého dlouhodobě formují inspirace z absolvovaných cest i práce na překladech starých ság, mýtů a pověstí. Autor se přitom nesnaží o pouhou „exotizaci“ verše prostřednictvím cizích míst, názvů a jmen, ani o zahrnování vypůjčených látek a námětů do poezie vlastní. Jde mu spíše o to nalézat paralely mezi soukromým a nadosobním, mezi aktuálním a věčným, mezi reálným a mytickým.
Ať už jde o vzpomínky na dětství v normalizovaném Československu, ne vždy zapamatováníhodné dohry milostných peripetií či pokusy o únik ze vztahového stereotypu, druhá básnická sbírka Dana Jedličky toto vše zaznamenává citlivě, s nadhledem a postřehem ke všemu malému, co činí náš život velkým. „Sbohem malé nic“ je výkazem zisků a ztrát středního věku; osobním dokumentem, který v životě možná