Rozsáhlá publikace kolektivu autorů NFA je první ucelenou vědeckou monografií věnovanou filmům (a jejich digitalizaci) českého režiséra a kameramana, průkopníka české kinematografie Jana Kříženeckého. Kniha nabízí pohled na dějiny raného českého filmu a materiální podobu prvotních kinematografických děl. Opírá se o dlouholetý archivní výzkum filmových materiálů v Národním filmovém archivu a
První odborná kniha věnovaná dějinám Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary před rokem 1989. Významnou kulturní socialistickou instituci zkoumá s důrazem na transnacionální perspektivu. Potkávají se v ní přístupy z institucionálních, (geo)politických, kulturních a ekonomických dějin, recepčních studií, star studies či dějin každodennosti. Sleduje význam festivalu pro československou
Ušlechtilý, dobrý, krásný takové nároky kladla katolická církev na film a pro úspěch takového filmu se zavázala pracovat. Stejnojmenná kniha Petra Hasana se zabývá debatou, která se o kinematografii vedla v českém katolickém prostředí v první polovině 20. století. Detailněji se věnuje natáčení velkofilmu Svatý Václav, organizaci domácí katolické filmové cenzury či budování sítě orelských kin.
Fotograf a režisér Jiří Jeníček, který stál ve 30. letech v čele armádní filmové skupiny, se celou svou osobou a v duchu moderních myšlenek o využití filmu a fotografie zasadil o nový styl a výraz vojenského (především krátkého) filmu. Armádní kinematografii od počátku považoval za synonymum experimentální dílny. Jak si všímá autorka publikace, americká filmová historička Alice Lovejoy, která
Kniha, věnovaná působení Laterny magiky zejména v období let 19581992, nepředkládá kompletní dějiny jednoho divadla, ale ukazuje ji jako komplexní fenomén poznamenaný mnoha dobovými, kulturními, uměleckými, personálními, ideovými, politickými, technickými či technologickými proměnami, jež se různě a s odlišnou intenzitou projevovaly v jejích inscenacích. Jeho povaha je určována především mnoha
Ludvík Šváb (19241997), civilním povoláním psychiatr, od padesátých let minulého století stálý člen pražské Surrealistické skupiny, se ve svém volném čase věnoval mnoha uměleckým odvětvím: divadlu, jazzové hudbě, výtvarnému umění, fotografii a filmu. Kniha se dotýká všech uvedených tvůrčích oblastí, přičemž se soustředí především na Švábovy aktivity související s filmem. Výběr Švábových textů,
Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě. Založen byl za zcela mimořádných okolností během druhé světové války a po další desetiletí existoval ve strukturách zestátněného filmového průmyslu, kontrolovaného komunistickým režimem. Předkládaná kniha mapuje kulturně specifický proces vzniku
Kniha Spatřit a napsat. Filmové kritiky, statě a rozhovory představuje výbor z textů významné české filmové publicistky, historičky a pedagožky Galiny Kopaněvy. Svazek prezentuje publikační činnost autorky v celé její šíři, zároveň zdůrazňuje jednotlivá témata a okruhy, na něž se dlouhodobě zaměřovala. Za tímto účelem jsou články (především kritiky, statě a referáty) sdruženy do oddílů Česká a
Jaké jsou osudy studentů, kteří absolvovali obory scenáristika a dramaturgie a režie na pražské FAMU v prvních letech normalizace? Jak se vyrovnávali s politickými událostmi, jež ovlivnily jejich profesní dráhu? Kolik z nich zůstalo u filmu či jaké jiné cesty museli zvolit? Kniha rozhovorů, doplněná o původní historickou studii, otevírá tyto a mnohé další důležité otázky z oblasti dějin českého
Filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku natočil Václav Vorlíček v roce 1973 podle scénáře Františka Pavlíčka. Pro vznik a následné osudy tohoto filmu jsou charakteristické především tři rysy: natáčel se v prvních letech normalizace v koprodukci s východoněmeckým studiem DEFA; už v době uvedení byl pozitivně přijat diváky i filmovou kritikou a úspěšně prodáván do zahraničí; jeho popularita během
Kniha se na příkladu Filmového studia Barrandov zabývá cenzurou v Československu v letech 1962 až 1970. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu rekonstruuje základy filmového cenzurního systému a odhaluje vztahy mezi představiteli Československého filmu, Filmového studia Barrandov a cenzurních institucí jako Hlavní správa tiskového dohledu nebo Ideologické oddělení ÚV KSČ. Pojem cenzura neužívá
Na Barrandově se dnes natáčí víc zahraniční než domácí filmy, ale do roku 1990 tamní studio platilo za symbol a pomyslné centrum české kinematografie. Kniha je prvním pokusem o historii tohoto centra. Nezabývá se jen výjimečnými herci a režiséry, ale celým „světem filmu“, jeho organizací práce, vnitřním sociálním životem, nepsanými pravidly a konflikty s politickou mocí. Jak filmaři přemýšleli a
Ve spolupráci s Plzní - Evropským městem kultury 2015 Národní filmový archiv digitálně restauroval jedno z klíčových děl plzeňského rodáka, velikána loutkové animace, Jiřího Trnky - film Staré pověsti české (1953). Práce na restaurování provázel obsáhlý výzkum historických okolností vzniku filmu, z nějž vzešla také publikace, věnovaná různým aspektům snímku. V šesti původních studiích se věnujeme
Jedná se o sborník příspěvků ke stejnojmennému filmu, který byl v digitální podobě a restaurovaný uveden na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Sborník otevírá zpráva o digitalizaci filmu. Snímek je v dalších příspěvcích zařazen do kulturně-politického kontextu. Texty se zabývají i produkcí a distribucí filmu do západních zemí, filmovou hudbou nebo erotikou v české
Hlavním přínosem vzpomínek Svatopluka Malého je, jak precizně a detailně popisuje svou práci na jednotlivých filmech. Především odhaluje zcela nesobecky své triky, nápady, techniku, zkrátka svoji kameramanskou vynalézavost, dnes by se řeklo své know-how. Po této stránce jde o unikátní zprávu, v podstatě shrnující trikovou sumu předpočítačového věku.
Sborník příspěvků z VI. česko-slovenské filmografické konference konené v Olomouci 14. - 16.11.2002.
Dlouhodobý zájem autorky o vztah literatury a filmového umění přivedl na svět několik studií na toto téma. Jedná se o soubor 15 statí, v nichž rozebírá konkrétní ztvárnění literárních předloh do filmové podoby. Studie jsou řazeny chronologicky od antických děl, přes středověkou literaturu až k literatuře novodobé , jež je dominantou autorčina zájmu. Mezi jinými se seznámíme s filmovým dílem P. P.