Karel Funk je autorem spíše „heterotématickým“. Neúmyslně formou úvah či fejetonů podává i určitý průřez svou letitou pestrou tvorbou. Někdy používá i sebeironii. A ta pestrost? Od vlasti, přírody, posvátných míst a poutí k nim či vztahu k Matce Zemi nebo k Mariánské pomoci, přes meditaci, osudovost, vzývání duchovních bytostí, po časté duchovní pokrytectví, vidění vývoje lidstva a duchovních
V knize si autor přisedá k duši těch, kdo ztratili někoho blízkého nebo se chystají k vlastnímu odchodu. Podává i inspirace, jak odtud pomáhat našim zesnulým. Proč kniha vznikla? Autor odezřel ve společnosti situaci, že často dochází k bezradnosti pozůstalých po odchodu jejich blízkého. Tedy se snaží tuto mezeru duše trochu zaplnit. Nabízí tím i určité uvolnění od sešněrování dnešního života
Knihou vzdal autor hold jemu dobře známému kraji kolem Bernartic, jenž postrádal dosud vlastní knižní sbírku pověstí a příběhů s nadpřirozenými motivy. Přitom tato oblast, plná pravěkých mohylových pohřebišť a významných svatyň, středověkých a pozdějších památek, se může pyšnit řadou archaických a na české poměry originálních pověstí, které publikovali významní rodáci a regionální badatelé Jan