Děvět domácích strašidýlek s říkankami pro děti na šesti lepenkových deskách v kroužkové vazbě.
Československá plavba labská (od 1. července 1952 labsko-oderská) otevřela v roce 1951 nový učňovský obor - Lodní strojník. Jindřich Šmídl se dva roky v "Učilišti státních pracovních záloh" v Děčíně, a půl roku v Bratislavě u Dunajplavby, připravoval ve specializaci parní lodní stroje pro práci na parnících. Po vyučení v roce 1953 začala jeho praxe na stranokolesovém vlečném rychloparníku Dunaj
Jednadvacet povídek a nepohádek, jejímž společným jmenovatelem je Smrt. Nicméně autor zdůrazňuje, že nejde o texty velebící Smrt, nýbrž texty oslavující Život. Snad je to i jemně naznačeno v samotném titulu – Smrti, smrď! A snad je to i naznačeno v závěru stejnojmenné pohádky, kde je psáno, že „Smrt chodí vždy jen tam, kde se žije“. Kniha by ráda byla určitým mementem, jak moc je třeba Život
Šestá autorova kniha je humoristický román, který zároveň v sobě skrývá mnoho závažných témat a který věrně odráží nálady i myšlení lidí v 80. letech minulého století v naší zemi. Na příběhu mladého doktora organické chemie, který nastupuje už před odchodem na prezenční službu do výzkumného ústavu při velkém národním podniku, se organicky a velmi zhuštěně zobrazuje model fungování tehdejší
Ve Středomoří, v Severní Evropě a v dalších částech světa se vedle třístěžňových lodí s plnou takeláží využíval v každém století velký počet menších lodí, které měly rozdílnou takeláž s jedním nebo dvěma stěžni. V této knize jsou popsány pouze hlavní typy lodí, které se od sebe liší jak stavbou, tak také různými způsoby oplachtění a jejich využití v praxi. Zároveň zde není možné popisovat všechny
V jedenácté sbírce poezie autora M. A. Reka se můžete zasnít nad dvanácti sny ve verších a třinácti básněmi o snech a snění doplněných vlastními ilustracemi. Všechny výtisky mininákladu jsou podepsané autorem.
Provozování vodních sportů v Čechách, na Moravě a Slezsku je tradičně spjato s vyvěšováním vlajek. Svědčí o tom litografie, pocházející již z roku 1841. Zobrazuje Občanskou plovárnu pod pražskou Letnou v té době. Její autor litograf Vincenc Kühnel (1805–1873) na ní znázornil dva stožáry s pruhovanými vlajkami. Vlajky na rozdíl od praporů přitom v suchozemských českých zemích nebyly v té době tak
Třináct pirátských lodí pustoší již dlouhá léta moře a přístavy. Poté, co se mladý Tim Catcher ocitne na palubě jedné z lodí této obávané „Třináctky“, ujme se ho mladý pirát Jack. Záhy nerozlučná dvojice se vrhá z dobrodružství do dobrodružství, bojuje jak slovy, tak šavlemi za své přátele i za své ideály a uniká o vlas všem nástrahám, které život na moři skýtá. Naši hrdinové, umně balancující na
Ve třicátém sborníku Labsko-vltavská plavba pro rok 2024 najdete příspěvky Pavla Balcara: Ti dva pánové – WARD a LEONARD – a lodě československé labské flotily, Havárie DUKLY v Herrenkrug; Petra Karlíčka: Největší lodní katastrofa na území Čech; Aloise Běloty: Zkazka o skokanovi střekovském; opět článek Pavla Balcara: Nespolehlivé Labe, aneb jak naložit loď; Františka Šumana: Válečná akce
Chabry a Čimice by si jistě zasloužily i modernější zpracování historie včetně posledních osmdesáti let. Toto období svého autora teprve hledá. Připomeňme si tedy alespoň tu vzdálenější historii reprintem knihy Karla Dvořáka dopsané v roce 1945 a vydané roku 1948. Autor publikace Karel Dvořák se narodil v roce 1863 a zemřel v srpnu 1949. Byl statkářem, chaberským patriotem, a po mnoho let i
Publikace Čluny typu Amanda volně navazuje na předchozí knihu Pavla Balcara „Zadokoláky“, popisující „fenomén pro Labe“ – motorové kolesové remorkéry. Kniha, kterou máte před sebou, je věnována těm nejméně nápadným, avšak neúnavným dříčům, představujících však skutečnou dopravní kapacitu labské flotily největšího českého dopravce na Labi a Odře po dobu od vzniku ČPSL/ČSPLO/ČSPL až do konce
Když obě auta dojela co nejvíce k horním vjezdovým vratům zdymadlové komory, spatřili za vjezdem do oploceného areálu jezu zajímavé srocení: hasičské auto, na které se místní hasiči chystali naložit gumový člun s přívěsným motorem, taky už tam překvapivě stála dorazivší policejní hlídka z Kolína, byl tu dokonce i obecní strážník z Velkého Oseka. A uviděli i místo přikryté plachtou, které
Anna Husová, dcera Vojtěcha Husy a sestra Václava Husy, po několik desetiletí sbírá a dokumentuje fotografie vorařství, spravuje rodinné kroniky a alba. S láskou vzpomíná na své rodiče, na svého milovaného strýce Josefa a na své prarodiče. Také na pana Václava Seidla, který v době jejího dětství a dospívání z Prahy jezdil na Hladnou (malá plavecká osada u Albrechtic nad Vltavou) jako letní host a
Příběh o neplánovaném setkání muže a ženy, které spojuje mnoho společně prožitých let, dvě děti, ale rozděluje řada nevyřešených témat a nevyřčených rozporů. Ale jedno je jim společné, jejich křesťanská víra, kterou se snaží mnohdy klopotně naplňovat a žít. On jednoho dne odešel, ale pořád zůstává manželský slib, který si vzájemně dali a který berou sice po svém, ale vážně. Mnoho let žijí mimo
Čtenář se ve dvou svazcích této řady, která volně navazuje na devítisvazkovou řadu „C. k. pionýrské vojsko“, opět seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů o pevnosti v popisech činnosti částí technického vojska staré c. k. armády zvaných sapéři, minéři a inženýři a především o jejich vzniku, počtech a organizaci. Úkolem sapérů, archaicky zvaných také
Kniha Mořští vlci na souši aneb jak nám uplavaly lodě tematicky navazuje na autorovu první knihu Námořnická kuchařka. Přináší čtenářům vzpomínky na příběhy, které autor sám prožil, anebo mu je vyprávěli kolegové námořníci… Čtenáři mají možnost nahlédnout nejen do života na širém moři, ale i do duše námořníka.
Provozování vodních sportů v Čechách, na Moravě a Slezsku je tradičně spjato s vyvěšováním vlajek. Svědčí o tom litografie, pocházející již z roku 1841. Zobrazuje Občanskou plovárnu pod pražskou Letnou v té době. Její autor litograf Vincenc Kühnel (1805–1873) na ní znázornil dva stožáry s pruhovanými vlajkami. Vlajky na rozdíl od praporů přitom v suchozemských českých zemích nebyly v té době tak
Kniha z ediční řady VORAŘSKÝ ROD HUSŮ Z HLADNÉ se věnuje popisu stoleté historie čtyř generací plavecké rodiny Husů. Od roku 1860, kdy Jan Husa koupil na Hladné č.22 chalupu u řeky a stal se plavcem, po rok 1960, kdy napuštěním Orlické přehrady voroplavba na Vltavě skončila. Tím však nekončí tradice vorařství. K tomu přispěl výraznou měrou Václav Husa (1930–2021), donedávna nejstarší vorař v
Knihy o českých námořnících v beletrii i odborné literatuře vychází poměrně pravidelně, nicméně téma mořeplavců českého původu je tak široké, že komplexní zpracování není v silách jedince ani jedné knihy. Kolektiv autorů proto vytvořil jakýsi náhled, který vykresluje osudy několika českých námořníků v různých časových obdobích od středověkých poutníků do Svaté země přes Maltézské rytíře,
Knížka psaná s hlubokou znalostí prostředí námořních lodí, na kterých se autor plavil, přináší vtipné, humorné líčení pracovních zážitků, návštěv přístavů i nejrůznějších příhod, spojených se životem na moři. Stejně jako ve všech profesích v továrnách, podnicích, úřadech a dalších místech pracují lidé různého vzdělání, věku, povahy, národnosti a vyznání, nebylo tomu jinak ani mezi námořníky.