Knihy od vydavateľstva Literární salon

Kdo mi pije čas - Kniha, kterou psal sám život

Nelze změřit vzácnost času, který jsme obdrželi od života. Přesto si ho ale nejvíce vážíme ve chvíli, kdy nás o něj něco či někdo okrádá. Pokud je tím zlodějem epilepsie, uvědomíme si možná, jak je důležité mít někoho, kdo nám pomůže. Někoho zdravého, jehož čas se ale také začne měřit jinými hodnotami. Tři vypravěči, tři úhly pohledu...

Vlků se nebojím

Čemeřice

Sbírka Lenky Juráčkové Čemeřice je nazvána podle trvalky, která zdobí a okouzluje, ale může také ublížit svým jedem. Totéž nás denně potkává a my se s úskalím čemeřic trpělivě vyrovnáváme. Jako by to ještě nestačilo, ukládáme si do sebe zranění těch nejbližších, neseme si je tajuplně poděděná, vybavují nás strachem, že za tím, co nás těší, určitě vyčkává bolest. Anebo naopak? První oddíl

Noc bez hlavy

V básnickém debutu Veroniky Riedlbauchové Noc bez hlavy, který vznikal v letech 2011–2012, se prolínají dvě linie: tou první je autenticita a reflexe životního prožitku, leckdy až deníkově podaná, ale plná obrazivých detailů, druhá se opírá o mytologické a náboženské archetypy a vede k nadčasovému vyznění. Existenciální texty oscilují mezi popisem vnějšího (často exotického) světa, např.

Tak černý kůň tak pozdě v noci

Je mýtus něčím, co nás předchází, nebo spíš něčím, co očekáváme? Bylo by možné prostě říci, že mýtus je pouze naší nostalgií nafouknutá banální minulost a reálný význam pro budoucnost je někde na úrovni placeba. Poezie nám ale na tuto otázku dává jinou odpověď: objevuje podstatu mýtu ve věcech samých, nikoli v jejich historickém významu. Jako by odpovídala už tím, že se podvoluje spíše fikci,

Piliers / Pilíře

Dvojjazyčný debut Aleny Meas, české autorky píšící francouzsky, představuje most mezi současným českým a francouzským básnictvím. Je postaven zejména na protikladu motivu stavby a motivu fragmentu. Stavbu kromě názvu symbolizují i jednotlivé oddíly, které po vzoru antických chrámů vedou ke konečné harmonii. Stavba je zde však míněna více jako proces, proto se zde setkáváme s fragmenty a

Bývalý cizinec

Bulharský malíř Valentin Popov, který působí přes třicet let na pražské výtvarné scéně, svou knihu, psanou od devadesátých let do současnosti, nazval Bývalý cizinec. Jedná se o malířův zápisník, tedy sbírku úvah, glos, aforismů, snů, citátů, tj. knihu žánrově různorodou. Tyto zápisky, v rozsahu od jednoho řádku k jednomu kratšímu odstavci, editor knihy Martin Houska roztřídil do několika