Osmá básnická sbírka Ireny Šťastné nese název Našli jejího tátu viset na provaze v hospodě naproti. Nezní jako titul, ale spíše jako věta zaslechnutá někde za dveřmi, šeptem předávána mezi generacemi. A právě tak působí i celá sbírka: jako tiché, precizní zpracování toho, co se nejen v rodinách přenáší mlčením. Kniha je rozdělena do čtrnácti oddílů metaforicky pojmenovaných podle dnů a oken. Dny
Řeka odnáší stíny stromů je sbírkou tiché, všímavé poezie, která vyrůstá z každodenního okouzlení krajinou a městskou periférií. Filip Hrazdil v krátkých, přesných básních, volně inspirovaných poetikou haiku, zachycuje pomíjivost okamžiků, ročních dob i lidské blízkosti. Minimalistický jazyk a zdrženlivá obraznost dávají vyniknout tomu, co obvykle zůstává nepovšimnuto – tichu, paměti a křehké
Finisterre je podobně jako její dvě předchůdkyně (Moudrost stezky a Sentimentální pijáci), vydané rovněž v nakladatelství Klenov, souborem měňavých textů, souborem žánrově pestrým a v nejlepším smyslu toho slova eklektickým. Černý v něm přináší strhující vyprávění o putování planetou. Od první stránky je však zřejmé, že mu nejde o cestopisné líčení „konců světa“ na různých kontinentech, nýbrž o
Sbírka Petra Ligockého Předtím než se setmí je tichým a hlubokým ponorem do světa každodennosti, přírody a vnitřního prožívání. Autor zde navazuje na tradici japonského haiku a korejské zenové poezie, zároveň však tyto formy obohacuje o evropskou citlivost a osobní prožitky. Výsledkem je kniha, která svou křehkostí a hloubkou působí jako meditace – pomalá, soustředěná a očišťující.
Jiří Dynka se již dávno stal neodmyslitelnou součástí české poezie přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Osudem pravého básníka bývá absolutní báseň. Tu se nyní Dynka, s doprovodem manželky, vydává hledat skrze návštěvy českých a moravských měst, kde dosud nehostoval. Takto se sbírka Zdrhnout CZ stává nejenom svého druhu básnickým bedekrem, ale promlouvá také o lásce jako o trvání vůle
Nejen humorné vzpomínky na kariéru zvěrolékaře na malém městě a šestiletý pobyt v Alžírsku, kde autor pracoval jako terénní veterinář. Druhé vydání bylo rozšířeno o tři nové povídky.
Kdo četl předchozí sbírku povídek a básní Miroslava Černého Moudrost stezky (2024), snadno pozná, že jeho nová kniha Sentimentální pijáci na ni zjevně navazuje. Dalo by se říct, že je vlastně jejím dvojníkem. Opět se potkáváme se souborem různorodých textů, jejichž vypravěčem je nejčastěji jakýsi Richard, o němž doposud víme, že delší čas pobýval ve Spojených státech, potom vystudoval anglickou
Básnická sbírka Zdeňka Volfa Z osrdcení představuje zralého a nepředvádivého tvůrce. Každé ze slov zařazených do veršů sbírky se dotýká hodnot současného života, které vymezuje meziprostorem a mezičasem, tichem a povahou viny a možnostmi odpuštění. Mluvčí básní vědomě a s pokorou sleduje a v lyrických sekvencích zaznamenává vlastní/ člověku náležející hluboký prožitek, který přináší podněty pro
Moudrost stezky je logickým vyústěním dosavadního literárního vývoje Miroslava Černého. Dalo se předpokládat, že autora, který se vedle knih odborných a populárně?naučných prosadil především jako cestopisec a básník, dříve či později zláká nová tvůrčí perspektiva a bude si chtít vyzkoušet možnosti na poli prózy. Předkládaná knížka je pochopitelně teprve prvním krokem, jak dokládá její podtitul:
Rajko Grlić je jeden z nejvýznamnějších chorvatských filmových režisérů. V roce 1971 ukončil studia režie na pražské FAMU. Společně s ním v tom čase absolvovala pražská filmová studia celá plejáda skvělých jugoslávských režisérů – Goran Paskaljević, Srdjan Karanović, Lordan Zafranović nebo Goran Marković. Všichni se významně zapsali svými filmy do historie světového filmu. Filmy Rajka Grliće se
Jan Dadák (* 1965) vydal básnické sbírky Vyprázdněný kruh (Host, 1997), Hledám kterousi věc (Vetus via, 2012), Revolver růže a tam písně kost (bibliofilie, 2016) a soubor krátkých próz Sešit potulného dělníka (bibliofilie, 2015). Žije v Olomouci.
Třetí sbírka básní Pavla Kotrly Stínový profil je syntézou sbírek předchozích. Plátno jitřivých představ, které bezohledně popíraly přítomnost, básník nyní bez lítosti vypnul do rámu pokročilejší zkušenosti, která ze dne na den neutěšeně přibývá. Zápas vedený s vlastním vědomím tváří v tvář odkouzlenému světu není rozhodnutý. Veškeré obavy z budoucnosti dosud klidně, téměř metodicky ubíjí
Stanislav Denk. Narodil se 1962 v Brně. V občanském povolání učitel ve Velkém Týnci u Olomouce, kde žije a působí v místní správě. Vydal básnické sbírky Kámen mlýna (Host, 2008), Obruče vzduchu (Dybbuk, 2011) a Hrana ohně (Dybbuk, 2015). Uveden v ročence Nejlepší české básně 2011 (Host, 2012) a antologii Krátká báseň (Protimluv, 2020). Výbory jeho básní byly přeloženy do angličtiny, polštiny a
Poetický debut valaškomeziříčské autorky. Lenka Halová (* 1986) žije a pracuje ve Valašském Meziříčí jako prodavačka domácích potřeb a ekologických výrobků. Lásku k literatuře se snažila neúspěšně prohloubit studiem českého jazyka a literatury na FF Ostravské univerzity. Ve volném čase zpěvačka a klávesistka alternativní kapely Koňe a Prase. V náhlých záchvatech tvořivosti se věnuje také osobnímu
Kniha byly vydána u příležitosti životního jubilea sochaře Miroslava Machaly. Fotograf Robert Goláň mnohokrát provázel sochaře při nejrůznějších příležitostech – při práci, na cestách nebo při odpočinku. Vznikl tak unikátní soubor fotografií, které dokumentují pestré fasety Mirkova života. Výběr pro tuto publikaci doplnil Jakub Chrobák svými básněmi a přátelé rádi přidali své vzpomínky a vyznání.
Druhá básnická sbírka Pavla Kotrly (5. května 1974). Autor vystudoval literaturu na Ostravské univerzitě. Od roku 1996 šéfredaktor časopisu Texty, dříve redaktor revue Aluze. V roce 2013 vydal básnickou sbírku Prstem na sklo rybám. Básněmi zastoupen v několika sbornících (např. Nejlepší české básně 2014). Autorsky, editorsky, fotografiemi nebo redakčně se podílel na několika publikacích,
Básnicko-fotografická sbírka Zastaveni je knižní debut autorek Alžběty Johanky Petrové a Kateřiny Sýsové, který představuje uměleckou reflexi současnosti. Alžběta Johanka Petrová (1993) se narodila ve Vlašimi. Vystudovala divadelní dramaturgii a audiovizuální tvorbu v Opavě. Pracovala jako režisérka, dramaturgyně a pedagožka. Autorka dramatických textů a básní. Nově je průvodkyní malé Odety.
Pařížský skicák v podobě výstavního projektu měl svou premiéru 13. 3. 1988, více jak před 30 lety, v Malé galerii Okresní knihovny ve Vsetíně. Od té doby byl fragmentárně vystavován v rámci několika autorových malířských výstav. Představený soubor prací na papíře – kreseb, koláží a maleb malého formátu ze studijního pobytu v Paříži přelomu let 1985/86 je výběrem ze skicáků, které obsahují celkem
Třetí básnická sbírka Komu patří déšť ostravského básníka Jiřího Horta (*1950) propojuje haiku, senrjú i krátké básně do citlivého celku o paměti, krajině, rodině a lidské zranitelnosti. Ve čtyřech oddílech (Chudobky, Kontury, Labuť z perliček a Slyšet kosa) autor zachycuje pomíjivé okamžiky všedního života — ticho zahrad, mizící stromy, stárnutí rodičů, dětskou blízkost, ale dotýká se i těžkých