Zrcadlové latinsko – české vydání významné soudní řeči největšího římského řečníka M. Tullia Cicerona, pronesené na obhajobu římského politika Publia Sestia (Pro P. Sestio) v roce 56 př. n. l. Tato řeč je plna bezprostředních dobových informací z kontextu politicky velmi neklidné doby římské republiky a její vydání může poskytnout autentický dojem z přímé četby originálu v konfrontaci s uvedeným
Dvě řeči nejvýznamnějšího autora soudních řečí své generace patří mezi nejdůležitější, a zároveň nejkontroverznější prameny pro dramatickou dobu na konci 5. století př. n. l., kdy Athéňané obnovovali svou demokracii a vyrovnávali se s traumaty, jež jim přinesl konec peloponnéské války.
Epitome de Caesaribus je souborem krátkých medailonků římských císařů počínaje Augustem a konče Theodosiem I., tedy vládnoucích v období 27 př. n. l. – 395 n. l. Její autor měl ovšem k dispozici některé prameny, které se nedochovaly, a proto nám zanechal několik pozoruhodných informací, které nejsou odjinud známy. Překlad do češtiny je první moderní (jeho předchůdce ovšem vyšel v roce 1838) a
Překlad Diónovy Borysthenské řeči inspirovalo čisté nadšení vyvolané jeho mistrovským rétorickým výkonem. Začal jsem překládat "jen tak", z pocitu stržení.Tato "řeč při ústí Bugu" tvoří však rozsahově malé jádro předložené knížky, zbytek slouží k opatření proslovu jednak bezprostředními, jednak širšími civilizačními kontexty a také poznámkami k starověkým jednotlivostem. ( z předmluvy
Jak žít stranou politického života a být dobrým mužem? Jak prospívat ostatním a sobě a neztratit při tom hlavu? Římský politik a stoický filosof Seneka se snaží odpovědět na tyto otázky svému příteli Serenovi, veliteli pořádkových jednotek za císaře Nerona. Stoici ale tvrdili, že politické angažmá je pro dobrého muže povinností. Podaří se Senekovi nabídnout přesvědčivou obhajobu života v ústraní?
První český překlad Plautovy komedie Curculio se pokouší zprostředkovat českým čtenářům hru tak, aby k nim antický autor promlouval jazykem srozumitelným a aktuálním, aby se pokud možno neztratilo nic z jeho specifického humoru a zůstaly zachovány divadelní kvality originálu – tedy jeho potenciál k předvádění na jevišti. Titus Maccius Plautus je již od antiky pokládán za největšího římského
Popisy měst, veršované i prozaické, mají v latinské literatuře dlouhou tradici – jedná se o žánr pěstovaný napříč různými etapami evropské historie. Tato kniha přináší texty dvou zástupců tradičního žánru z přelomu 16. a 17. století, věnované hlavnímu městu Českého království. Oba autoři, Jan Hubecius ve své veršované skladbě Carmen continens descriptionem celeberrimae urbis Pragae (1591) i
Marcus Tullius Cicero bývá jednomyslně považován za nejlepšího římského řečníka a mistra latinského jazyka. Mezi jeho nejslavnější řeči patří žaloba hamižného správce Sicílie Gaia Verra (In Verrem, 70 př. n. l.) či vystoupení proti Lucie Sergiu Catilinovi (In Catilinam, 63 př. n. l.) nebo Marcu Antoniovi (Philippicae, 44-43 př. n. l.). Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které