Marcus Tullius Cicero

Dialog o bozích

Filozofický spis De deorum natura (doslova O přirozenosti bohů) vznikl v roce 45 př. n. l., sestává ze tří knih a je napsán ve formě platónského rozhovoru mezi skeptiky Gaiem Kottou a Quintem Luciliem Balbem a epikúrovcem Gaiem Velleiem. Autor v něm představuje pojetí bohů podle stanovisek různých škol včetně kritických protiargumentů, k nimž se však sám nijak nevyjadřuje. Význam tohoto

Pro P. Sestio oratio (Bilingua - JKF)

Zrcadlové latinsko – české vydání významné soudní řeči největšího římského řečníka M. Tullia Cicerona, pronesené na obhajobu římského politika Publia Sestia (Pro P. Sestio) v roce 56 př. n. l. Tato řeč je plna bezprostředních dobových informací z kontextu politicky velmi neklidné doby římské republiky a její vydání může poskytnout autentický dojem z přímé četby originálu v konfrontaci s uvedeným

Stoické paradoxy

Stoické paradoxy napísal filozof Marcus Tullius Cicero pravdepodobne v prvej polovici roka 46 pred n. l. Autor tu obhajuje šesť etických tvrdení, ktoré sú na prvý pohľad v rozpore s bežným uvažovaním. Z hľadiska etického myslenia stoikov sú však pravdivé. Ukazujú spôsob, ako sa dajú filozofické nyšlienky preniesť do rečníckeho prejavu. Zároveň sa v nich Cicero púšťa do kritiky dobových

Výbor z korespondence II. díl (Antika)

Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n.l.) Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona (106-43

Výbor z korespondence (Antika)

Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona (106–43 př. n. l.) byla objevena italskými humanisty ve 14.–15. století. Obsahuje téměř 900 dopisů a jako „živá“ korespondence, neurčená primárně pro veřejnost, má nesmírný historický význam. Cicero si dopisoval s množstvím předních římských osobností, které

Caesarianae

Marcus Tullius Cicero bývá jednomyslně považován za nejlepšího římského řečníka a mistra latinského jazyka. Mezi jeho nejslavnější řeči patří žaloba hamižného správce Sicílie Gaia Verra (In Verrem, 70 př. n. l.) či vystoupení proti Lucie Sergiu Catilinovi (In Catilinam, 63 př. n. l.) nebo Marcu Antoniovi (Philippicae, 44-43 př. n. l.). Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které

Tuskulské rozhovory (Antická knižnica)

Politik a svetoznámy rečník pútavo a zrozumiteľne vykladá základy filozofie. Väčšmi než o taje všehomíra sa zaujíma o vnútro ľudskej duše, skúma strach, nesmrteľnosť, lásku i vášeň, hľadá a nachádza ideál v emočnej vyrovnanosti. S prehľadom usporadúva názory a vyberá si z nich najvhodnejšie; hoci sám vkladá menej, poskytuje Rimanom i moderným čitateľom vhľad do názorov epikurejcov, cynikov, no

Cicero - Cato starší o starobe

Drobnosti majstrov - Cicero

Listy přátelům I

Marcus Tullius Cicero (106 – 43 př. n. l.) je jednou z nejznámějších postav starořímských dějin. Byl to nejen významný státník a právník, ale i slavný řečník, ten nejslavnější, a známý spisovatel. Jeho rozsáhlé literární dílo obsahuje politické a soudní řeči, filozofické a rétorické spisy a bezpočet dopisů. Ciceronovy dopisy mají dnes nedocenitelný historický význam, protože obsahují spoustu

Cicero - Myšlienky