Mistr Twardowski je postavou polské lidové slovesnosti, i když má mnoho společného s doktorem Faustem, Eulenspiegelem či Markolfem. Nejstarší zmínka o Twardowském pochází z roku 1495. V průběhu let se kolem tohoto ďábelského „černokněžníka“ vytvářela čarodějnická pověst, podle níž za své nadpřirozené, převážně léčitelské schopnosti vděčil ďáblu, kterému upsal svoji duši. O tom, a také o mnoha
Bitva u Hradce Králové (nebo také u Sadové či na Chlumu) ze dne 3. července 1866 zaujímá v českém dějepisectví poněkud rozporuplné postavení. Na jedné straně bývá označována za druhou největší bitvu 19. století, resp. největší bitvu, která se odehrála na českém území, je v ní též spatřován začátek cesty, která dovedla Evropu k hrůzám první a druhé světové války. Na druhou stranu bývá válka z roku
Román se odehrává v 90. letech minulého století, kdy čeští nakladatelé vstoupili na neprobádané území knižního podnikání. Tržní kapitalismus byl nesměle zahájen a souběžně s nově otevřeným prostorem svobody slova a zdánlivě nevyčerpatelnou nabídkou titulů, které bylo konečně možné vydat, protože tomu již nebránila cenzura, se vydavatelé museli střetnout s řadou překážek, na které nebyli
Narativní meditace o paměti, osudu a pomíjivosti života uprostřed jedné dějinné epochy známého polského spisovatele a žijícího klasika Wiesława Myśliwského (1932) nám otevírá jakousi kroniku dvacátého století střední Evropy, jež vyvolává přízrak neřešitelnosti odvěké otázky vztahu mezi stářím a mládím, jeho neuchopitelnosti a tajemství. Jako v zrcadle odráží část polské historie se vším, co v ní
Jev, který lidé nazvali stárnutí, je spíše než jeden konkrétní člověk (či vypravěč) hlavním hrdinou románu švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta – stárnutí jako neodvratný úkaz, jako pomalý, plazivý proces, jenž mění jak konkrétní fyzické tělo, tak vnímání člověka, jeho vztahy a pocity. Podle autora je ovšem stárnutí rovněž proces, který ovlivňuje celý vesmír, neboť stárne všechno
Autor provádí čtenáře světem mužů a žen ve všech obdobích jejich života, od narození po úmrtí, včetně rituálů, které se s danými událostmi pojily. Především však nahlíží do rodinného života různých vrstev společnosti a na konkrétních případech přibližuje vztahové „vibrace“, které mohly vést až k rodinným rozvratům a nejrůznějším sexuálním deliktům. Jim je věnována podstatná část knihy: bigamie,
Dne 1. listopadu 1781 rozhodl Josef II. o zrušení nevolnictví, ale i o udělení jistých základních práv. Položil tím základy naší dnešní svobody. Přesto málokdo zná celý obsah všech emancipačních nařízení a jejich ideové zdroje. Málo se ví, že nevolnictví bylo rušeno v celé monarchii, nejen u nás. Není objasněno, zda víc pomohla kritika právníků, kteří chtěli nastolit rovnost, nebo kritika
Vánoční rodinná historie mladého německo-palestinského spisovatele je v celé své roztříštěnosti a se svými matoucími konstelacemi poněkud výstřední příběh plný metafor, ale přitom nabízí čtenáři inteligentní, nesourodou směsici rodinných historek, u kterých si člověk leckdy sebekriticky uvědomí, že něco podobného prožil ve vlastní rodině. Román je razantní, ale citlivý, dovede čtenáře k smíchu i
Nodierův román Janez Žbogar, poprvé vydaný roku 1818 z politických důvodů anonymně, sehrál nezaměnitelnou úlohu v procesu utvářejícího se francouzského romantismu 20. a 30. let 19. století. Jako první v národní literatuře v něm autor představil postavu psance, vzdorujícího nespravedlivému společenskému uspořádání. Žbogar alias Lothario je ilyrský zbojník a benátský šlechtic v jedné osobě, v
Román francouzského spisovatele a novináře P. J. Heliase z roku 1982 se odehrává v Bretani v době, kdy se ještě svítilo petrolejovými lampami a rybářské čluny nebyly poháněny motorem. Svět rybářů na pobřeží Atlantického oceánu je poznamenán elementární silou, spojenou s každodenním bojem o holý život. To platí především pro postavy, které žijí v bezprostředním styku s nevypočitatelným oceánem.
Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy – později se tvrdívalo, že Havlíček psychicky trpěl tím, že se mu přátelé ze strachu vyhýbali, ale autor podobná tvrzení vyvrací, stejně jako některé
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání. Podkladem pro ně měly být především tzv. fundamentální články, koncipované zvláštním výborem českého zemského sněmu. Nad touto akcí držel ochrannou ruku sám císař František Josef I., který se domníval, že po vyrovnání s
Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí. Těchto bojů, které svou hrůzou a množstvím padlých nezůstaly pozadu za masakry v severní Francii, se zúčastnili též mnozí čeští vojáci v uniformách rakousko-uherské armády. Vojenský historik Josef Fučík líčí uvedené události na základě
Fiktivní deník dvojníka nejmenovaného vůdce národa, jenž přesvědčivě zobrazuje systém dialektiky moci v autoritativních režimech. Ovšem narozdíl od klasických děl daného žánru, jako jsou například romány Podzim patriarchy od Gabriela Garcíi Márqueze, Náprava dle metody od Aleja Carpentiera či Já nejvyšší od Augusta R. Bastose, Gheorghe Stroe situaci obrací a do popředí staví diktátorova dvojníka,
Ve zdi starobylé rodinné knihovny a archivu na zámku Ruckštejně se objeví při opravě kaple záhadná dutina plná starých svitků, listin a vzácných knih. Mezi těmito poklady leží také sešitek v modrých deskách. A tak na zámek přijíždí slovutný profesor Mleziva, aby nález odborně posoudil. Po 14 dnech tajemné klikiháky rozluští a s údivem zjistí, že jde o unikátní deník, který sepsala jedna pradávná,
Monumentální románová freska, pevně zakotvená na polském venkově, je literární vzpomínkou na dramatické dětství v dramatické době. Autor očima dorůstajícího chlapce vykresluje život na polském venkově za války, ale i pozdější časy v sevření stalinismu a reálného socialismu. Zápletky, postavy a události se zdají být zpočátku vypůjčené ze skutečnosti, kterou důvěrně známe, ale postupně nabývají na
Román švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta (1927–1988) je sžíravou sondou do absurdních zákrut moderní evropské společnosti, která musí vytvářet umělé modelové situace, aby mohla na základě takto získaných zkušeností vůbec obstát. Schizogorsk, břitká karikatura každodenního vojenského života, je výstižným sarkastickým popisem jakéhosi „chodu naprázdno“ jednoho konkrétního armádního
Rozsáhlý román mapuje osudy čtyř protagonistů – psychiatra, novinářky, autisty a jeho sestry – a jejich citová traumata, která ač na první pohled velmi odlišná, ve své podstatě jsou identická: znemožňují svým nositelům plnohodnotný život. Tento polyfonní román s ozvuky filozofického eseje má pečlivě vypracovanou strukturu a na příkladu několika konkrétních lidských příběhů klade obecnou otázku
V románu Kaltenburg na pozadí nedávné historie NDR vypráví Marcel Beyer o spletitých cestách lidských životů a osudů. Kaltenburg byl významný ornitolog a etolog, který po válce založil v Drážďanech výzkumný ústav. Byl to také výstřední člověk, který byl schopen opustit osobní auto se Stasi-řidičem a raději jezdil na motocyklu. A pro Hermanna Funka, který během bombardování Drážďan přišel o
Již třetí výbor z tvorby výlučného francouzského romantika Charlese Nodiera (1770–1844) zahrnuje prózu Jedna hodina aneb Vidění (1806), kde se u Nodiera vůbec poprvé objevuje motiv duševně vyšinutého jedince, povídku Jean François Modrá punčocha (1833) jako ranou vzpomínku na mladého génia, který se „zbláznil z přílišné přemoudřelosti“, moralitu Paul aneb Podobnost (1836) s motivem dvojníka a