Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy – později se tvrdívalo, že Havlíček psychicky trpěl tím, že se mu přátelé ze strachu vyhýbali, ale autor podobná tvrzení vyvrací, stejně jako některé
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání. Podkladem pro ně měly být především tzv. fundamentální články, koncipované zvláštním výborem českého zemského sněmu. Nad touto akcí držel ochrannou ruku sám císař František Josef I., který se domníval, že po vyrovnání s
Odvrácená strana metropole skrývá mnohé, co uniká nejen turistům z celého světa, ale často i rodákům. Přitom i temné barvy jsou součástí městského obrazu. Některé z nich si Praha dodnes hýčká coby součást genia loci, jako pochmurnost legend, pověstí a šerých zákoutí, inspirujících celou řadu literárních děl. Jinými už se tak ráda nechlubí. Matka měst měla své podsvětí, své vrahy, zloděje,
Publikace je prvním syntetickým zpracováním fenoménu českého cestovatelství. Autor se zabývá cestovateli, kteří o svých cestách podali jakékoli svědectví - především prostřednictvím cestopisů. Tomuto literárnímu žánru věnuje zvýšenou pozornost formou rozsáhlejších citací, ale i srovnáváním literární úrovně jednotlivých děl. Kniha je tak v druhém plánu i dějinami českého cestopisu. Je rozdělena do
Autor se sedmi životními příběhy evropských kolaborantů z let druhé světové války snaží odpovědět na často vznášenou otázku, zda právě Češi měli nějaký zvláštní talent na spolupráci s nepřítelem. V neposlední řadě jde však i sondu do psychologie těchto lidí: byli to většinou "vlastenečtí zrádci", muži, jejichž prvotní motivací rozhodně nebyly peníze. Prohlašovali, že zachraňují své národy v