Již desítky let vzrušují náchodskou veřejnost pohnuté události, k nimž došlo 9. a 10. května 1945 v Náchodě-Bělovsi, kdy se zde řadu hodin po skončení druhé světové války v Evropě a po osvobození Prahy střetly jednotky zbraní SS se sovětským vojskem, českými vlastenci i bývalými zajatci několika národností, kteří se na konci války ocitli v Náchodě. Na obou stranách se používala těžká bojová
Román novináře a spisovatele R. Grötzsche Hledáme nový domov byl první knihou vydanou v Československu (1936), která zpracovávala zkušenost německých uprchlíků před nacismem. Nyní přinášíme první překlad do češtiny titulu, jenž lze bez obav zařadit vedle prověřených románů Miluj bližního svého (1939, Erich Maria Remarque) nebo Transit (1944, Anna Seghersová). Grötzsch píše o solidaritě,
„Tam, kde stojím, se totiž vždycky půlí vesmír.“ – Mottu od Jáchyma Topola lze rozumět na mnoho způsobů, stejně jako této knize povídek. Smrt otce, smrt matky, otcova knihovna, příchod sovětské armády, svatby na komunistické radnici, bečka na olomouckých Poděbradech, vinice v Ludéřově, zázrak v kopecké ZOO – ale kromě toho i odlehlá místa severomoravských Sudet, a dokonce Jeruzalém za druhé
Sborník klíčových textů ze světové debaty o strategiích jak konfrontovat a neutralizovat sociálně i ekologicky ničivou expanzivní dynamiku kapitálu, a také o tom, k čemu se lze vrátit z demokratické levicové tradice 20. století, co z ní nově artikulovat pro účely dnešní situace – i co je naopak tváří v tvář selháním levicové politiky 20. století třeba přehodnotit. Poslední desetiletí se do
Hlavními tématy románu jsou láska a dobrodružství. Úlohu dobrodružství zde ovšem představuje umění. Inteligentní, odvážná a nekonvenční, ale často vnímaná jako „strohá“, studentka Elisabeth přijíždí v roce 1988 do Prahy jako stipendistka. Zde se setká s malířem Janem a zamiluje se do něj, opravdově a bouřlivě. Jan ji ale opustí. Elisabeth prožívá smutek a zoufalství. Pak ale vstoupí do jejího
Při příležitosti 50. výročí spisovatelova úmrtí (23. 4. 1908 Hronov–7. 5. 1973 Montclair, USA) vychází v novém přepracovaném vydání Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské a spoluautorů Václava Sádla a Barbory Svobodové. Spisovatel po nacistiské okupaci v roce 1939 emigroval do USA, domů se vrátil v roce 1946, ale od roku 1950 zůstal v
Osobnost Louise de Saint-Justa (1767–1794) je ve většině moderních historických, filozofických i politologických spisů hodnocena schematicky, bez přihlédnutí k jeho životu, vzdělání, politickému vývoji a zejména k jeho málo známým či podceňovaným teoretickým spisům. Marxistickými teoretiky byl v minulosti vzýván jako jeden z prvních apoštolů komunismu, liberály i konzervativci byl vykreslen jako
O vědeckých poznatcích slýcháme každý den, ale co věda je, jakými metodami postupuje při poznávání světa a proč je v tom úspěšná, nevíme dost. Bylo by přitom užitečné, aby toto pochopení bylo základem obecných znalostí každého, kdo se o svět zajímá. Autoři knihy vysvětlují, jak se vyvíjel vědecký přístup, jaké jsou nástroje vědeckého pokroku, jakou roli a funkci ve vědě mají logika,
Cena za osvobození Náchoda byla vysoká. 9. května 1945 zde padlo patrně nejvíc sovětských vojáků na jednom místě v ten den v celých Čechách. Tyto události vedly náchodského rodáka Josefa Škvoreckého k napsání románu Zbabělci. Bývalý ředitel muzea v Náchodě Václav Sádlo téma zpracoval již v knize Běloveská tragédie (2006, 2009). Nyní společně s literární historičkou Olgou Hostovskou
Josef Seliger (1870–1920) byl jednou z nevýznačnějších politických osobností v dějinách českých zemí. Narodil se poblíž Liberce a již záhy se spojil s dělnickým hnutím. České Němce vedl do boje o rovné hlasovací právo a o sociální práva. Po konci první světové války požadoval nejprve právo na sebeurčení Němců v Československu. Pak však dovedl sociálně demokratickou stranu českých Němců k práci
Nejen podle starých adresářů a telefonních seznamů sleduje autor, jak měnily ulice jména či které ulice zanikly, kde bývaly pošty, kde čekávaly na zákazníky drožky, omnibusy a tramvaje. Také kde se nacházela a jak se jmenovala všechna olomoucká kasárna. Dočteme se o proměnách zemských, okresních, krajských a jiných úřadů, o tom, jak se obnovovala univerzita, kde byly věznice, nemocnice a fary.
Sborník, jehož cílem je kritická reflexe posledních tří desetiletí české společnosti z hlediska demokracie, sociální nerovnosti, vztahu k minulosti a k Západu, ekologické udržitelnosti nebo digitalizace. Editory sborníku jsou politolog Petr Drulák a právník Petr Agha. Společně s nimi do knihy přispěli historička umění Milena Bartlová, filozofové M. Dokupil Škabraha a M. Hauser,
Vzpomínkové texty, dopisy a dokumenty o významné podnikatelské rodině, jež z malé dílny v malé hanácké obci Lutín vybudovala světoznámou továrnu na čerpací techniku. Její anglická pobočka se pod vedením Miroslava Sigmunda proslavila za druhé světové války, když pomáhala statisíci ručních pump chránit britská města před požáry při bombardování, vyráběla však také protiplynové filtry do bunkrů,
Autor volně navazuje na řadu svých úspěšných publikací o olomoucké historii, zejména na knihu Olomoucké vycházky. Tentokrát se budeme procházet kolem tzv. ochranného pásma městské památkové rezervace a připomínat budovy, podniky, komunikace, které zde bývaly a už nejsou anebo se výrazně proměnily, a zejména na známé a zajímavé osobnosti, s nimiž jsou jednotlivá místa spjata.
Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení a vykresluje republiku, která nabízela občanům německé národnosti stejné možnosti jako Čechoslovákům. V roce 1938, kdy se už většina sudetských Němců od
Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie. D. Havlíček působil v roce 1968 jako vedoucí úseku tisku, rozhlasu a televize ÚV KSČ. Podává detailně a zblízka svědectví o dramatickém dění roku 1968 až do svého odchodu z funkce a poté do exilu, okolnosti okupace
Zdaleka ne všechny velkolepé plány rozmachu města po zrušení pevnosti se uskutečnily. Některá témata: Jak vznikla Úřední čtvrť – Než se Nové Lazce staly Letnou – Olomouc znovu opevněná – Kde všude tekla Morava – Pivovary, sladovny, mlýny a solné mlýny – Věhlas, který přijel po kolejích – Nedosněné podnikatelské sny – Lidé, o kterých se mluvilo – Komu patří Fischerova ulice? –První kavárny – Úsvit
Přelom 20. a 21. století znamenal pro Olomouc i přelom v literatuře o historii města. Knihy Vzpomínky na starou Olomouc a na ni volně navazující Paměť olomouckých předměstí dokázaly, že o minulosti lze psát hluboce zasvěceně a přitom srozumitelně a čtivě. Obě díla vyvolala mimořádný ohlas u čtenářů i odborníků a inspirovala řadu dalších podobných publikací. Dnes už jsou obě knihy nedostupné.
První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují. Tvrdí, že socialismus bez demokracie ani demokracie bez socialismu nemohou nastolit rovnováhu v občanské společnosti. Zastávají se občanských a sociálních práv. Ve své době byly nástinem
Život současných židovských společenství ve fotografiích se slovním doprovodem judaisty Daniela Soukupa. Významný fotograf Jindřich Štreit na obálku knihy napsal: „Jestliže jdeme koncepčně, cílevědomě a s jasnou představou za svým snem, dokážeme neuvěřitelné. Pro Jindřicha takovou vysněnou metou bylo vydání knihy... Již po několik let soustředěně pracuje na fotografickém cyklu s židovskou