Knihy
Pre vyhľadávanie kníh začnite písať názov titulu alebo meno autora (min. 3 zn.).
Pre vyhľadávanie kníh začnite písať názov titulu alebo meno autora (min. 3 zn.).
Günter Grass (1927–2015), německý spisovatel, sochař a výtvarník, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1999), napsal Živé sochy v srpnu 2003.
Čerstvě zesnulý muž se ocitne v nebi a s nadějí vyhlíží svůj odchod do ráje. Jeho iluze se však brzy rozplynou. Posmrtný prostor je řízen absurdními byrokratickými a hygienickými předpisy a nebeské autority se při schvalování odchodu do míst věčné blaženosti opírají především o data uložená v nebeském počítači...
V Poznámce překladatele Martin Hilský píše: „Obrovská síla a univerzálnost této tragédie spočívá v tom, že intimní příběh osudové lásky je zmarněn intolerancí a nenávistí lidí kolem. Klíč ke konkrétní podobě této nenávisti není v Shakespearově textu, ale ve společnosti, v níž se tato tragédie hraje a v níž je vnímána.
Shakespearova tragédie Antonius a Kleopatra bezprostředně navazuje na Julia Caesara, zároveň se od této římské tragédie odlišuje. Zatímco Julius Caesar je politickou tragédií, Antonius a Kleopatra je navíc příběhem osudové lásky. Již název této hry, podobně jako Romeo a Julie, označuje milenecký pár.
Totožnost, chronologicky druhý román Milana Kundery napsaný francouzsky, vychází v českém překladu Anny Kareninové. Vidím jejich dvě hlavy, z profilu, ve světle noční lampičky: hlavu Jeana-Marca se šíjí na polštáři; hlavu Chantal, skloněnou asi deset centimetrů nad ním. Říkala: „Nikdy tě už nespustím z očí. Bez přestání se na tebe budu dívat.
Shakespearova pozdní hra Perikles je především příběh o Dobru a Zlu, o Ctnosti a Hříchu, o lidském údělu. Příběh, který se kdysi vyprávěl na tržištích v Lepantu. Příběh připomínající Homérovu Odysseiu, středověká mirákula i kramářské písně a pouliční balady. Prastarý, prazákladní příběh, příběh starý ne několik set, ale několik tisíc let.
V Poznámce překladatele Martin Hilský píše: V čem tedy vlastně spočívá výjimečnost a originalita Shakespearových sonetů?
Shakespearův Hamlet již po čtyři staletí působí jako „zrcadlo“, které nastavuje každé době „její pravou tvář“. Hra sama však dokazuje, jak složité toto Shakespearovo zrcadlo je. Spíš než o zrcadle bychom měli mluvit o zrcadlení, složitém a proměnlivém divadelním dění, které nastoluje víc otázek, než dává odpovědí.
Shakespearova komedie Něco za něco (Measure for Measure, 1603) patří k tak zvaným temným či hořkým komediím. Odehrává se ve Vídni a jejím hlavním tématem je korupce. Hra velmi výmluvně dokládá známé přísloví, že moc korumpuje, absolutní moc korumpuje absolutně.
V poznámce překladatele Martin Hilský píše: „Obrovská síla a univerzálnost této tragédie spočívá v tom, že intimní příběh osudové lásky je zmarněn intolerancí a nenávistí lidí kolem. Klíč ke konkrétní podobě této nenávisti není v Shakespearově textu, ale ve společnosti, v níž se tato tragédie hraje a v níž je vnímána.
V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této slavné tragédie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad, které jsou uspořádány na stránkách proti sobě a opatřeny poznámkami pod čarou. Anglické poznámky fungují jako malý shakespearovský slovníček, české poznámky upozorňují čtenáře na klíčové souvislosti.
Svazek začíná Hilského studií, která má tři části: Text a kontext, Literární geneze, Čtení, interpretace, překlad. Následují anglický originál Sonetů a jejich český překlad, které jsou uspořádány na stránkách proti sobě a opatřeny poznámkami pod čarou.
Unesený Západ, osmý svazek esejů Milana Kundery, obsahuje dva texty: Nesamozřejmost národa, projev Milana Kundery na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967, a francouzsky psaný esej Unesený Západ (1983) v překladu Anny Kareninové.
Děj povídky se odehrává v roce 1647 poblíž Osnabrücku, kde se právě dojednávají podmínky míru, který vešel do dějin jako mír vestfálský.
Timon Aténský je méně známá hra, kterou Shakespeare napsal společně s Thomasem Middletonem. Podvojné autorství se promítá i do žánrové podvojnosti hry – kolísá mezi satirou a tragédií. Zatímco v prvním jednání Timon mluví řečí lásky a přátelství, od počátku čtvrtého jednání mluví řečí kleteb a proklínání. Co způsobí takovou změnu?
Nevědění, předposlední román Milana Kundery napsaný francouzsky, vychází v českém překladu Anny Kareninové a s doslovem Sylvie Richterové. „Co tady ještě děláš!“ Její hlas nebyl zlý, ale nebyl ani přívětivý; Sylvie se hněvala. „A kde bych měla být?“ zeptala se Irena. „Doma!
Třebaže se tato Shakespearova komedie nazývá Kupec benátský, její hlavní postavou není kupec benátský Antonio, ale daleko víc židovský lichvář Shylock. Shylock je právem pokládán za jednu z největších Shakespearových postav vůbec.
Hra Jakub a jeho pán, znamenitá a úspěšná variace na Diderotův román Jakub fatalista. JAKUB: Byla v tom?
„Všechno se mi líbí, cos mi už vyprávěl, všechno se mi líbí, co vymyslíš, a nemám co dodat. Možná jen s tím pupkem. Pro tebe je vzor bezpupečné ženy anděl. Pro mě je to Eva, první žena. Nenarodila se z břicha, ale z rozmaru, z rozmaru stvořitelova. A první pupeční šňůra vyšla z její vulvy, z vulvy bezpupečné ženy.
Zimní pohádka patří do nevelké skupiny Shakespearových pozdních her, které se dnes žánrově označují jako romance (Perikles, Cymbelín, Bouře). Sdílí s nimi rodinné téma a závěrečný motiv odpuštění, usmíření a znovunalezené harmonie. Pro nás je hra zajímavá už tím, že se částečně odehrává v Čechách.