Günter Grass

Živé sochy

Günter Grass (1927–2015), německý spisovatel, sochař a výtvarník, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1999), napsal Živé sochy v srpnu 2003. V Grassově pozůstalosti fragment objevila jeho dlouholetá spolupracovnice Hilke Ohsoling a dosud neznámý text vyšel v nakladatelství Steidl v roce 2022, není tedy obsažen v souborném vydání celého Grassova díla Neue Göttinger Ausgabe z roku 2020.

Psie roky

Slávny román nemeckého nositeľa Nobelovej ceny za literatúru Traja rozprávači na prelome rokov 1961/62 píšu tri knihy románu Psie roky, ktorý vychádza v roku 1963, a tak sa v predvojnovom, vojnovom a povojnovom období stávajú kronikármi „psích rokov“ dvadsiateho storočia. Sú nimi obeť Eddi Amsel, svedok Harry Liebenau a páchateľ Walter Matern. Na dlhom putovaní z Gdanska do západného Nemecka

Setkání v Telgte

Děj povídky se odehrává v roce 1647 poblíž Osnabrücku, kde se právě dojednávají podmínky míru, který vešel do dějin jako mír vestfálský. Námětem je fiktivní setkání sedmnácti německých barokních básníků a spisovatelů, kteří jsou představeni skutečnými jmény i díly, ale jež autor vybavil ze své fantazie povahovými rysy, názory a způsoby jednání a dotvořil je do plných, svérázných literárních

Plechový bubienok

Oskar Matzerath je čudák. Ako trojročný sa rozhodne, že už nebude rásť. Neúprosným sarkastickým pohľadom zdola pozoruje dianie vo svete. Jeho stálym spoločníkom je plechový bubienok. Oskar bubnovaním získava odstup, žiada splnenie svojich želaní, alarmuje. Rozpráva svoje príbehy od dvadsiatych rokov v Gdansku cez temné roky nacistickej éry až po anarchistické zážitky z povojnového Nemecka. Cez

O konečnosti (Spisy Güntera Grasse)

Poslední kniha, kterou Günter Grass dopsal a sám ještě připravil do tisku, vyšla několik měsíců po jeho smrti († 13. dubna 2015) a je vskutku důstojným „kšaftem“ — loučením se světem, s literaturou, a především se životem. Není to žádný literární testament, v němž by autor odkazoval potomstvu moudrosti a rady k následování, ani bilance, v níž by účetnicky sčítal zisky a ztráty života, o němž

Platejs

Nevyčerpatelnou fabulační vynalézavostí, širokou škálou jazykových a stylistických prostředků i hlavním dějištěm navazuje román, vydaný roku 1977, na „gdaňskou trilogii“ z přelomu 50. a 60. let (Plechový bubínek, Kočka a myš, Psí roky). Gdaňská provincie je tentokrát zasazena do groteskně zcizeného rámce světových dějin od mladší doby kamenné do současnosti. Vypravěč vystupuje v několika

Lokální umrtvení

Zápletka románu, odehrávajícího se převážně v roce 1967, spočívá na typicky grassovském groteskně-drastickém nápadu: gymnazista Scherbaum chce před berlínským hotelem Kempinski veřejně upálit svého jezevčíka, aby šokoval a vyburcoval saturovanou konzumní společnost, jejíž svědomí je podle něj natolik otupeno („umrtveno“), že neprotestuje ani proti upalování lidí napalmem ve vietnamské válce. Jeho

Příběhy z temné komory

Další svazek ze Spisů Güntera Grasse je stylizován jako kritické vzpomínání osmi vypravěčových dospělých dětí (pocházejících od čtyř matek) na ne vždy lehké dětství s otcem – slavným spisovatelem, pro nějž bylo dílo vždy důležitější než rodina. Za jejich hlasy se samozřejmě skrývá vlastní vypravěč, otec, který si tyto děti „možná jen vymyslel“, přitom však nijak nezakrývá, že jde – částečně – o

Kočka a myš (Spisy Güntera Grasse)

Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem a svorníkem Grassovy Gdaňské trilogie, jejíž krajní pilíře tvoří velké romány Plechový bubínek (1959) a Psí roky (1963). Soustřeďuje se na ústřední dějiště trilogie, baltský přístav Danzig/Gdaňsk, dobu těsně předválečnou a válečnou a na jednu ústřední postavu. Tou je chlapec Joachim Mahlke, rozený outsider s mnoha handicapy, jež zhmotňuje — v typicky

Při loupání cibule (Spisy Güntera Grasse)

Günter Grass předložil na prahu osmdesátky autobiografii, která je — jak u tohoto rozeného fabulátora není ani jinak představitelné — umělecky komponována a stylizována a neustále osciluje na hranici autentického dokumentu a fikce, dokládajíc i otevřeně přiznávajíc, že každé vzpomínání je i při nejupřímnější snaze o pravdivost vždy tvorbou příběhu a postav, nikoli jejich pouhou „věrnou“

Plechový bubínek (Spisy Güntera Grasse)

Na začátku padesátých let bubnuje a píše hrbáček Oskar Matzerath v Léčebném a zaopatřovacím ústavu běh svého života. Outsider, který umí vybubnovat pravdu a rozezpívat sklo, projevuje se při tom jako jediný zdravý ve světě zdání, lži a zločinu. Po přečtení jeho fantastické autobiografie, kterou vede od předválečného Gdaňsku až do poválečného Düsseldorfu, si uvědomujeme, že o Německu a o střední

The Tin Drum

Žabí lamento (Spisy Güntera Grasse)

Satirická próza Žabí lamento o Německo-polské hřbitovní společnosti se odehrává na přelomu 80. a 90. let 20. století. V roce 2005 podle této knihy natočil režisér Robert Glinski stejnojmenný film.