Kniha připravená k 175. výročí narození Tomáše G. Masaryka navazuje na jeho ideové dílo a na bestseller polskoamerické historičky a novinářky Anne Applebaumové Soumrak demokracie. Autor této knihy rozšířil danou problematiku do historických, filosofických, sociologických a psychologických souvislostí. Aby se lidstvo dokázalo vypořádat se svou současnou situací, musí zvítězit demokracie, a podle
Úchvatný milostný a dobrodužný román předního anglického básníka a spisovatele první poloviny minulého století Richarda Aldingtona, spolu a Hemingwayem, Fitzgeraldem a dalšími příslušníka ‚ztracené generace‘, poznamenané traumaty 1. světové války. Aldington, v mládí autor nesmlouvavých básní a kritických próz, se v pokročilém věku uchýlil k romantickému žánru, avšak vysokou kulturu a průraznost
Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka (podle filosofa Karla R. Poppera spolu s Winstonem Chruchillem největšího politika 20. století) a k učení Masarykova pokračovatele, prvního českého prezidenta Václava Havla. Hlavním cílem Manifestu je překonání
Kritické, resp. realistické myšlení je bezesporu nejcennějším výdobytkem dnes již mnohatisíciletého vývoje lidstva, je však vůči nekritickému myšlení stále v defenzívě. Autor knihy v dějinných souvislostech osvětluje, v jak ideově upadlém světě současný Západ žije. Nový světový řád označuje za manýrismus dekadence, za rozbujelý iracionalismus potírající kritické myšlení. Spojení postmodernismu s
Karel Čapek, filosof, spisovatel, dramatik a publicista, a Tomáš G. Ma saryk, filosof-polyhistor a politik, byli ideovými dvojčaty a naprosto ojedinělým způsobem se vzájemně doplňovali. Oba bytostní demokrati, idealisté a jak bychom dnes řekli pravdoláskaři, avšak ani v nejmenším naivní. Tam, kde si svou pravdou byli jistí a měli ji velmi často se po celý život o její prosazování usilovně
Autorův literární pokus o naplnění principu jednoty v různosti, který podle jeho názoru platí v umění obecně. Po vzoru modernistických malířů a architektů si tvůrčí prostor zúžil na "minisoubor minipovídek", současně ho však do jisté míry rozšířil použitím originální metody koláží. Různost prezentuje obsahovou pestrostí a formálními oscilacemi od vzrušujících literárních obrazů po novely s jasnou