Karel Čapek

Dášeňka čili život štěněte (Zlatý tucet)

Klasika z dílny Karla Čapka. Život Dášeňky zapsal reportážním stylem, ve fotografiích a ilustracích zaznamenal a doplnil vtipnými komentáři i psími pohádkami. U čtení se baví už více než osmdesát let nejen děti, ale i jejich rodiče. Vychází v edici Zlatý tucet Albatrosu.

Dášeňka čili Život štěněte

Jedna z nejoblíbenějších českých dětských knížek vznikla v třicátých letech dvacátého století. Karel Čapek, který ji pro děti "napsal a zakusil", si pořídil do domu na Vinohradech i psa – nejprve airedala a pak drsnosrstého teriéra Iris, mámu Dášeňky. Tahle krásná knížka kromě Života štěněte obsahuje i další psí příběhy: Jak se fotografuje štěně, Pohádky pro Dášeňku, O psích zvycích nebo třeba O

Měl jsem psa a kočku

Měl jsem psa a kočku jsou půvabná a úsměvná vyprávění o psech, kočkách a lidech, která původně vznikala ve formě fejetonů a novinových sloupků. Karel Čapek se v knize mimo jiné zamýšlí nad přátelstvím člověka a psa. Úsměvnou formou sobě vlastní poukazuje na vliv civilizace, která se odráží ve šlechtění nových psích ras na úkor ztráty ras jiných. Nezapomíná se zmínit o oddanosti psích duší a

Krakatit

Bílá nemoc

Společnost, která se chystá na válku, musí řešit pandemii nemoci, která je do Evropy zavlečena z Číny. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o popis historie nedávno minulé, není tomu tak. Jedná se o výchozí scénu slavného dramatu Bílá nemoc Karla Čapka z roku 1937. Když se skromnému lékaři Galénovi podaří nalézt lék proti bílé nemoci, podmiňuje jeho uvolnění pro lidstvo podmínkou, že tajemství léku

Karel Čapek Z díla velikána české i světové literatury

O lidech, zvířatech, přírodě, záhadách a umělé inteligenci z tvorby geniálního autora. V prosinci letošního roku uplyne 85 let od smrti jednoho z největších českých spisovatelů Karla Čapka (1890–1938). V našem výběru vycházíme ze všech záznamů díla tohoto velikána, uchovaných v archivu Supraphonu. Byl velkým vyznavačem rozumu. Zároveň tušil, že to nejlidštější v člověku se zjevuje jen v

Válka s mloky MAŤA (Šťastné zítřky)

Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná. Zároveň však upozorňuje na skutečnost, že demokratické síly ji ve svém důsledku podporovaly a tím pádem se spolupodílely na svém zničení. Touto kritikou postihuje především politické, průmyslové a obchodní kruhy. Ve smírné ukončení už nedokáže věřit - spoléhá na to, že se

Hovory s T. G. Masarykem (Edice DCCC)

Při pohledu na českou společnost posledních let se zdá, jako by Masaryk, jehož rysem byla ušlechtilost a zásadním požadavkem mravnost, nikdy nebyl součástí naší minulosti. V dobách útlaku se o něm ovšem mlčelo, český národ však zažil ještě jedno období, jež vyvracelo vše pozitivní, čím do té doby žil. Už za rok po Masarykově smrti se ve zmrzačeném pomnichovském státu vylila žumpa rozkladného

Válka s mloky

Námořní kapitán van Toch objeví v Tichém oceánu podivuhodné inteligentní tvory podobné mlokům. V touze po bohatství s nimi zahájí výměnný obchod. Zpočátku jim dodává kovové nože na obranu proti žralokům, na oplátku mu mloci přinášejí nalezené perly. Vše však přeroste do nečekaných rozměrů. Lidé začnou mloky zotročovat a využívat je jako levnou pracovní sílu na podmořských stavbách. Populace mloků

Bílá nemoc

Ve své hře z roku 1937 ukazuje Čapek svou obavu z fašismu a předvídá vypuknutí války. Hlavní postava, soucitný doktor Galén, objeví lék na nebezpečnou nemoc, léčí však jen chudé. Mocné muže – politiky a průmyslníky - léčit odmítá, dokud od nich nedosáhne příslibu, že zruší zbrojení a nevyhlásí válku. Přes veškerou jeho snahu však události naberou tragický spád. Tato hra ve své době natolik

R.U.R.

Slavná antiutopická divadelní hra Karla Čapka z roku 1920, ve které poprvé zaznělo slovo robot, náleží do žánru sci-fi. Ústředním tématem je zkáza lidstva skrze příliš vyspělou techniku, která se vymkla kontrole. Aby se lidé zbavili nutnosti pracovat, stvoří si umělé sluhy–roboty, kteří se však vzbouří a lidstvo vyhladí. Nakonec ale dvojice těchto umělých stvoření, původně neschopná citů,

Válka s mloky

Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně odkrývá to, co Čapek považoval za největší nebezpečí pro lidskou civilizaci. Totiž snahu vydělat na

Obrázky z domova

Čapkovy Obrázky z domova dýchají upřímnou, pokornou láskou k naší zemi, ke krajině a k lidem, kteří tvořili a tvoří náš domov. Jsou upřímné jako naše touhy, starosti, úmysly a sny, vepsané do kraje jako promodrávající síť řek a potoků, travnaté důlky a bochánky, lesnaté bábovičky i olysalé homole, větrem se vlnící účesy obilných polí i zrcadlící hladiny rybníků. Doma! Tady jsme doma, na

Ze života hmyzu

Alegorická divadelní hra Ze života hmyzu patří již téměř sto let ke klasikám českých divadelních jevišť. Toto nadčasové komediální drama bratří Čapků ve třech dějstvích popisuje lidské vlastnosti (převážně záporné), demonstrované na postavách z hmyzí třídy. Všechny obrazy hry spojuje jistý Tulák, lidský protagonista, který se na začátku rozčiluje, že lidi uráží oslovení „člověče“, přestože ničím

Cesta na sever

V Cestě na sever se Karel Čapek – hravý poutník s uměleckou duší – projevuje jako mimořádně vnímavý pozorovatel a obdivuhodný vypravěč, jehož vtip a humor, cit pro kontrast, rozhled a porozumění jsou umocněny nevyčerpatelným jazykovým bohatstvím. Jeho myšlenky usilují o co největší výstižnost a úplnost, styl je stejně vytříbený jako v jeho nejlepších povídkách. Líčení skandinávské přírody

Výlet do Španěl

Soubor zajímavých cestopisných fejetonů Karla Čapka zachycuje autorovo okouzlení španělskou krajinou, architekturou i tajemnou atmosférou španělských měst. Vtipně, s humorem jemu vlastním, představuje prostředí a události, přibližuje místní způsob života i mentalitu obyvatel daného místa.

Zóon politikon

Soubor Čapkových politických statí nesměl po únoru 1948 vycházet a znamenal i autorovo nucené odmlčení, jemuž pomohl až zájem o jeho dílo ze Sovětského svazu. Přesto se však tato kniha dočkala z pochopitelných důvodů nového vydání až po listopadu 1989.

Počtení i počteníčko

Dílo Karla Čapka, vydané v relativní úplnosti v jeho Sebraných spisech, žije dnes mezi českými čtenáři jen zčásti – zejména v románech, divadelních hrách, knihách pro děti a cestopisech. Čapkova rozsáhlá publicistika z valné části nevystoupila z objemných svazků Spisů k běžným čtenářům. Tohoto faktu si všiml nejvýznamnější znalec Čapkova díla, literární historik a editor Jiří Opelík, který se

Továrna na Absolutno

Ať čteme kteroukoli knihu, hledáme v ní svoje současníky, odpovědi na otázky kladené naší dobou, hledáme v ní sebe. A nalézáme – třeba u Karla Čapka, jehož výjimečnost spočívá v tom, že uměl odkrýt, zdánlivě s lehkostí a bez námahy, velká témata doby, jež nás zajímají i dnes, třebaže od napsání Továrny na Absolutno uplynulo sto let, což představuje čtyři generace. Posuďte sami. Nově

R.U.R. (D)

Divadelní hra Karla Čapka R. U. R. vyšla poprvé v Aventinu v roce 1920. Patří mezi nejčastěji vydávané autorovy hry.