Karel Čapek, filosof, spisovatel, dramatik a publicista, a Tomáš G. Ma saryk, filosof-polyhistor a politik, byli ideovými dvojčaty a naprosto ojedinělým způsobem se vzájemně doplňovali. Oba bytostní demokrati, idealisté a jak bychom dnes řekli pravdoláskaři, avšak ani v nejmenším naivní. Tam, kde si svou pravdou byli jistí a měli ji velmi často se po celý život o její prosazování usilovně
Loupežník Lotrando, princezna Zubejda, drvoštěp Dr. Voštěp, poštmistr Kolbaba, kouzelník Magiáš, draci, víly, vodníci – to jsou jen někteří hrdinové půvabných pohádek Karla Čapka, které měli rádi už vaši rodiče, jejich rodiče, rodiče jejich rodičů, a rodiče rodičů jejich rodičů. A budou je mít rády i vaše děti. Co je na ní tak půvabného? Tahle kniha totiž není jen kniha pohádek, ale je
Karel Čapek, velký milovník zvířat, lidí a rostlin, byl také velký pozorovatel a glosátor. Zvířata, která se stala nedílnou součástí jeho života, byla proto častým námětem jeho literárních črt. Psal o nich s pochopením, láskou, humorem a vtipem. Ve fejetonu Pes a kočka Čapek vystihuje povahu obou zvířátek obecně: „Kočka je trochu estét. Pes je jako obyčejný člověk. Nebo jako tvořivý člověk. Je
Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci,
Komedie o třech dějstvích s přeměnou.
Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně odkrývá to, co Čapek považoval za největší nebezpečí pro lidskou civilizaci. Totiž snahu vydělat na
Hordubal bývá obvykle považován za novou etapu Čapkovy tvůrčí cesty. Propojení jednotlivých částí trilogie pak navzdory různým námětům spočívá v otázce, do jaké míry je člověk schopen poznat pravdu o skutečnosti i o sobě samém. CD mp3, celkový čas 4 hodiny 33 minut.
Ve své hře z roku 1937 ukazuje Čapek svou obavu z fašismu a předvídá vypuknutí války. Hlavní postava, soucitný doktor Galén, objeví lék na nebezpečnou nemoc, léčí však jen chudé. Mocné muže - politiky a průmyslníky - léčit odmítá, dokud od nich nedosáhne příslibu, že zruší zbrojení a nevyhlásí válku. Přes veškerou jeho snahu však události naberou tragický spád. Tato hra ve své době natolik
Trapné povídky vyšly poprvé v roce 1921. Karel Čapek se v nich svým nezaměnitelným stylem zaměřuje na osudy lidí a jejich charaktery. Po přečtení knihy zjistíte, že od doby napsání těchto povídek se vlastně moc nezměnilo.
Kdo zabil slavného herce? Proč zloděj píše básně? Vede mírumilovné sbírání kaktusů ke zločinu? Co s člověkem udělá dvanáct let žaláře? Může Bůh vůbec soudit hříšníky? Odpověď na tyto a mnoho dalších záhadných otázek můžeme najít v Čapkových povídkách, které jsou někdy označovány za nejzdařilejší část jeho rozsáhlého a žánrově pestrého díla. Autor na každé stránce dokazuje, že je výborným
Po Čapkovi romanopisci, jehož Česká knižnice prezentovala trilogií Hordubal, Povětroň a Obyčejný život, se představuje Čapek jako dramatik. Právě svými dramaty s utopickými a fantastickými náměty dosáhl už ve dvacátých letech 20. století evropské proslulosti. Svazek obsahuje tři vrcholná autorova dramata z různých období jeho tvorby: hořkou komedii o mládí a lásce Loupežník (začala vznikat
Nakladatelství Millennium Publishing vydává dílo Karla Čapka pravidelně. Kniha Válka s mloky je již jeho třetím vydáním. Vzhledem ke kvalitě románu a jeho stále platného odkazu je kniha vydána ve velkém formátu s řadou ilustraci na křídovém papíru a s moderní obálkou. Dílo Karla Čapka již vychovalo generace lidí a právě tato kniha patří mezi ty nesmazatelné. Nové vydání je kvalitně provedená
Zahradníkův rok je úsměvná knížka o tom, co všechno čeká na zahrádkáře v průběhu celého roku. Karel Čapek humornou formou vystihuje zahrádkářovu lásku k přírodě včetně každodenních starostí s tím, aby jeho zahrada rostla. Kniha patří mezi nejčtenější Čapkova díla.
Divadelní hra, poprvé uvedena roku 1920, vypráví o tradičním konfliktu mezi mládím a stářím. Mládí zde zosobňuje student, přezdívaný Loupežník, který se schází s dcerou konzervativního profesora proti jeho vůli. Když se s ní zabarikáduje v profesorově domě, zoufalý otec povolá na pomoc další osoby, z nichž každá cítí k Loupežníkovi sympatie z jiného důvodu, především však proto, že jim
Krakatit Čapkův román Krakatit vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy. Při tom se výbuchem uvolní obrovské množství energie. Vyrobí látku zvanou „krakatit“ – nejstrašnější výbušninu na světě, kterou je možné přivést k výbuchu na dálku elektromagnetickými vlnami. Prokop si uvědomí
Slavná antiutopická sci-fi z roku 1936 pojednává o rase inteligentních mloků, kteří se napřed nechají využívat jako levná pracovní síla, ale po čase se jejich populace přemnoží a začne lidstvo ohrožovat. Jelikož mloci nemůžou žít na souši, postupně likvidují pevninu a rozšiřují své mořské teritorium. Lidé je přitom stále zásobí nástroji a zbraněmi, ačkoliv vědí, že je mloci plánují zničit. V
Slavná antiutopická divadelní hra Karla Čapka z roku 1920, ve které poprvé zaznělo slovo robot, náleží do žánru sci-fi. Ústředním tématem je zkáza lidstva skrze příliš vyspělou techniku, která se vymkla kontrole. Aby se lidé zbavili nutnosti pracovat, stvoří si umělé sluhy-roboty, kteří se však vzbouří a lidstvo vyhladí. Nakonec ale dvojice těchto umělých stvoření, původně neschopnácitů, mezi
Divadelní hra z roku 1922 nastoluje otázku morálních důsledků umělého prodlužování lidského života a oddalování smrti, což je v dnešní době více než aktuální téma. Hlavní hrdinkou je dcera rudolfínského alchymisty, které její otec podal elixír nesmrtelnosti a ona se díky tomu dožívá tří set let. Není sice šťastná, ale smrti se bojí, proto hledá recept na elixír, který její otec kdysi sepsal,
Druhá protifašistická hra Karla Čapka z roku 1938 ukazuje drama matky, která již ve válce přišla o manžela a téměř všechny syny. Nejmladšímu synovi proto zakazuje narukovat, aby neztratila i jeho. Svůj názor změní, až když v rádiu zaslechne, že se nepřítel nerozpakuje vraždit malé děti a tehdy sama vloží synovi zbraň do ruky a vyšle ho, aby s nepřítelem bojoval.
Výběr nejslavnějších dramat Karla Čapka obsahuje pět různorodých her. Komedie Loupežník pojednává o sporu staré a mladé generace, ve které starý profesor nepřeje lásce své dcery a mladého studenta. Psychologické drama Věc Makropulos vypráví o nesmrtelné ženě, pro níž je věčný život spíše prokletím, než darem. Bílá Nemoc reaguje na blížící se hrozbu Druhé světové války a vypráví příběh lékaře,