Institut pokročilých studií, Princeton, 1980. Ředitel pověří mladou dokumentaristku Annu Rothovou, aby získala archiv Kurta Gödela, nejuzavřenějšího a nejuhrančivějšího matematika 20. století. Anna se proto musí spřátelit s ovdovělou Adélou Gödelovou, známou fúrii, která archiv, vědecky neobyčejně cenný, odmítá vydat; zřejmě proto, aby si vyřídila staré účty s princetonskou vědeckou komunitou.
Jak napovídá samotný název, kniha Jak déle žít a cítit se lépe nám radí, jak prožít zdravý a dlouhý život. Zabývá se hlavně výživou, v prvé řadě pak vitaminy, z nichž nejdůležitější je vitamin C. Rozebírá působení vitaminů v lidském těle a jejich účinky proti různým nemocem, od nachlazení přes psychické poruchy až třeba po rakovinu či onemocnění srdce. Kniha se hned po svém vydání stala v USA
Lawrence J. Cohen, Ph.D. je dětský psycholog, terapeut a lektor přednášející o rodičovství na státních i soukromých školách. Klade důraz na hravý přístup ve výchově i na samotné hry, o čemž svědčí už jeho předchozí kniha Playful Parenting (Hravé rodičovství) z roku 2001, která byla přeložena do čtrnácti jazyků. Kromě dalších titulů pravidelně přispívá do odborných i populárních časopisů. Dr.
Coco se se svou matkou Elisabeth vídá jen sporadicky. Jednoho dne se náhodou potkají na ulici, kde matka dceři mezi řečí oznámí, že umírá. Coco cítí povinnost se o ni postarat a nastěhuje se k ní. I když nerada, snáší Elisabeth dceřinu přítomnost, protože ví, že se od matek očekává pochopení a trpělivost. Esther Gerritsenová k Žízni říká: „Občas se do něčeho pustíte, i když víte, že byste to
„Namaluj mi beránka.“ Touto větou osloví malý kudrnatý chlapec s šálou zkroušeného pilota, který havaroval v saharské poušti. Odkud se hoch vzal? Přiletěl opravdu se spřežením husí z daleké planety? Nebo je Malý princ jen výplodem pilotovy fantazie? Procítěný snový příběh, který podněcuje jak dětskou fantazii, tak filozofické sklony dospělých, lze číst jako pohádku, alegorii i symbolický
Průkopník německého grafického románu a jeden z nejlepších současných německých komiksových autorů Reinhard Kleist vypráví pravdivý příběh polského Žida, boxera Hertzka Hafta, který přežil koncentrační tábor a v USA pak zahájil profesionální kariéru. Mladinký Hertzko začal svou boxerskou kariéru z donucení – strážci v koncentráku ho pro zábavu nutili boxovat se spoluvězni. Herztko věděl, že dokud
Kniha dánského rodinného terapeuta podává pomocnou ruku všem rodičům, kteří by svým dětem chtěli lépe porozumět, a všem dospělým, kteří si s dětmi touží vybudovat zdravý a plodný vztah. Podle Jespera Juula je pro zdárný vývoj dětí rozhodující, aby rodiče svým dětem důvěřovali a aby profesionální vychovatelé a učitelé zase důvěřovali rodičům, že se chovají, jak nejlépe dovedou. Děti vysílají
Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ, popřípadě majetek. Gerhard Scholten (16. 8. 1923, Trutnov – 21. 4. 1995, Vídeň) se ve svých vzpomínkách Mezi všemi tábory se vrací do let 1944–1947, která
Kniha světoznámé americké autorky, jejíž mnohonásobně vyznamenaný román Dárce se dočkal také filmové podoby, zavede čtenáře do Dánska v době druhé světové války. Dvě kamarádky Annemarie a Ellen si zatím válku nijak neuvědomují, pociťují ji snad jen v tom, že už se v obchodech nedá koupit tolik věcí, zvláště jejich oblíbených sladkostí. Válečné hrůzy však náhle a brutálně vtrhnou do jejich života,
Don De Lillo je znám především jako romanopisec – a to ne ledajaký: kupříkladu nejvlivnější americký kritik současnosti Harold Bloom jej neváhal označit za jednoho ze čtyř největších žijících amerických prozaiků (vedle Cormaca McCarthyho, Philipa Rotha a Thomase Pynchona). Anděl Esmeralda je ovšem DeLillova první sbírka povídek – a opět nikoli sbírka ledajaká: americká kritika i čtenářská obec se
V jednom z nejlepších románů Charlese Bukowského sledujeme, jak Henry Chinaski, autorovo alter ego, prožívá období druhé světové války. Když jej nevezmou do armády, vydává se napříč Amerikou, od jednoho města ke druhému, střídá špatně placená zaměstnání, dělá si nové, bizarní známosti a především: pije a přemýšlí nad nesmyslností života. Faktótum mistrovsky evokuje autorův život i dobu a nadchne
Kniha Skalní Pantheon a přírodní park na panství Malá Skála v Čechách z roku 1828 od autora Franze Ferdinanda Effenbergera je průvodce a pomocník při poznávání jednoho z nejcennějších přírodních areálů s pomníky a souborem pamětních nápisů v Čechách. Romantickou úpravu krajiny prováděl v letech 1803–1832 majitel panství, textilní podnikatel Franz Zacharias von Römisch. V ruinách skalního hradu i
Mortensenův svět je dost odlišný od toho našeho; a přitom vstoupit do něj není nikterak obtížné. Stačí si vzít poznámkové lepicí bločky, kterých jsou plné kanceláře, ano, musí to být ty žluté, obdelníkové... Právě ty slouží autorovi nebývale epických miniatur jako okna do země, kde žijí příšery. Každý Mortensenův lepík zachycuje výjev, v němž se skrývá celý - často dozajista hrůzyplný a
Existence původních plánů pro historické vesnické stavby – tedy projektů pro lidovou architekturu – byla donedávna prakticky neznámá. Pro zájemce o studium historické architektury jsou tyto plány jistě překvapivým pramenem poznání jako pozoruhodně úsporné grafi cké podklady pro vytvoření často náročných a kvalitních staveb, a také jako působivá a půvabná výtvarná díla. Studium těchto plánů a
Druhý svazek čtyřdílného projektu sebraných esejí George Orwella, Ohlédnutí za španělskou válkou:Eseje II. (1942–1944), přináší žánrově rozmanité útvary od slavných sloupků „Jak to vidím já“ přes literární recenze až po imaginární rozhovor s Jonathanem Swiftem či krutě sebezpytné obsáhlé eseje Ohlédnutí za španělskou válkou nebo Anglický národ. Na jednu stranu Orwell uplatňuje nesmiřitelný postoj
Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na
Píše se červenec 1980 a v Turecku se pomalu schyluje k dalšímu vojenskému převratu. Do přímořského letoviska nedaleko Istanbulu přijíždí jako každý rok čtyři sourozenci, aby navštívili svou devadesátiletou babičku. Zatímco venku stále houstne napětí mezi nacionalisty a levicovými bojůvkami, babiččin „tichý dům“ vydává potlačovaná rodinná tajemství a rozehrávají se tu osudové životní příběhy.
Shalom Auslander si pro svůj příběh zvolil skutečně zvláštní a poměrně kontroverzní zápletku – představte si Annu Frankovou, živou, zdravou a co do chování nechutnou babiznu, která se zabydlí na půdě domu patřícímu současné americké židovské rodině. Jakkoliv je její existence bizarní, slouží Anne Franková v příběhu jako katalyzátor nezvratitelných událostí a veškerý děj se soustředí kolem
Hrdinou vypravěčsky hravého, jazykově vynalézavého Deštníku je psychiatr Zachary alias Zack Busner, postava, jež se objevuje i v autorových dřívějších povídkách. Srdcem příběhu je setkání hlavního hrdiny psychiatra Zacharyho s pacientkou Audrey v jednom severolondýnském ústavu pro duševně choré v šedesátých letech dvacátého století. Audrey je považována za duševně nemocnou mylně, ve skutečnosti
Mám právo se zničit je dle autorových slov jedním z „podivných románů“, které začal psát v rebelském údobí svého života jako určitou formu politické sebevraždy. Trochu paradoxně mu však zajistil vstup mezi známé a uznávané korejské spisovatele a stále si nachází okruh čtenářů, o čemž svědčí přes dvacet dotisků ve třech vydáních. Přestože patří mezi první autorovy knihy, jde o vynikající