Kniha provádí čtenáře všemi fázemi kvalitativního výzkumu založeného na metodě chápajícího rozhovoru - od přípravy rozhovorů k sepsání závěrečné zprávy. Autor představuje metodu, ke které došel na základě svých bohatých zkušeností s terénním výzkumem. Dělá to nekonvenčně otevřeným způsobem a jako ilustraci používá dva své výzkumy. Vlastní postupy představuje jako možnosti a věc osobní volby,
Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006. Těmito dimenzemi jsou legitimita režimu, institucionální odcizení, individuální odcizení a politická nespokojenost. Hlavní argument knihy spočívá v tvrzení, že události let 1997 a 1998 (hospodářské problémy, finanční skandály stran a
V díle Kolektivní paměť Maurice Halbwachs (1877-1945) originálně otevřel témata vztahu individuální a skupinové paměti, kolektivní paměti a prostoru, kolektivní paměti a času a také kolektivní a historické paměti. V edici KLAS dílo vychází v překladu kritického vydání, jež zásadním způsobem reviduje dřívější zásahy do autorova nedokončeného rukopisu. Halbwachsovy texty jsou opatřeny předmluvou a
Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují a žijí v nesouměřitelných podmínkách.
Ve svých přednáškách Kohák volí čtivý esejistický tón, leč ne na úkor filosofické svědomitosti. Čtenář, který jeho úvahy pozorně sleduje, získá velmi dobrou orientaci v možnostech etiky spolu s důvody pro a proti každé z nich. Nedostane však počítačový program, kterým by mohl/a nahradit vlastní myšlení a vlastní odpovědnost. Kohákův přístup vychází z hluboce zakořeněného postoje dobré vůle,
Ačkoliv Bauman chápe holocaust jako "židovskou tragédii", zdůrazňuje její specifické rysy, které ji odlišuji od všech ostatních genocid. Konstatuje, že holocaust se objevil a byl realizován v naší moderní, racionalizované a racionalistické společnosti, na vysoké úrovni rozvoje naší civilizace a na vrcholu úspěchů lidské kultury - ale právě proto je problémem této společnosti, této civilizace a
Kniha začíná teoretickým vysvětlením klíčových pojmů a směřuje k představení výsledků narativního výzkumu: pojednává nejprve o narativní konstrukci identit obecně na základě přiblížení pojetí narativní identity Paula Ricoeura a poté se věnuje rozkladu/diversifikaci židovských identit v moderní době, a to sledováním sociálně-historických a diskursivních souvislostí, v nichž začala být židovská
Kniha je netradiční učebnicí, v níž se autoři věnují různým stránkám všedního života, dilematům a volbám, s nimiž se vyrovnáváme, přičemž nemáme ani čas, ani příležitost je do hloubky promyslet. Pro nové vydání (2001), na němž se autorsky podílel Tim May, byla kniha zcela přepracována. Nově jsou v ní zařazena mnohá obecnější témata, která úroveň každodennosti překračují, jako je moc, morální
Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství). V knize si stanovuje dvě výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k prodlužování období bezdětnosti a případně k bezdětnosti celoživotní? Jak definují
Kniha přináší sociologickou analýzu antipornografického feministického diskursu. Tato analýza se zaměřuje jednak na pojetí genderu a sexuality, jednak na chápání performativity v kontextu symbolické moci řečových aktů. Autorka kriticky analyzuje koncept genderu a jeho propojení se sexualitou tak, jak je (explicitně i implicitně) přináší antipornografický feminismus. Věnuje se také současnému
Zkoumání mezinárodních vztahů se původně opíralo hlavně o historii, teorii mezinárodního práva a filozofii, postupem času ale přijalo za své řadu metodologických i teoretických východisek společenských věd. Tím se pro teorii mezinárodních vztahů staly aktuálními diskuse, které se ve společenskovědních oborech vedou již od přelomu 19. a 20. století.
Ladislav Holý analyzuje v této knize specificky český diskurs o národní identitě a proměňující se, nicméně stále problematický, vztah mezi národem a státem v období postkomunistické transformace společnosti. Opírá se přitom o prameny literární i historické a využívá též poznatků etnografického terénního výzkumu. Zvláštní pozornost věnuje symbolickým reprezentacím toho, co to znamená být Čech.
Autorka v knize rozebírá vztah kvantitativního a kvalitativního výzkumného přístupu a jejich vyhodnocování. Stěžejními otázkami pro ni je, jak může věda přistoupit k sociálním jevům a jak lze harmonizovat kvalitativní a kvantitativní výzkumné postupy v přístupu, který je nazýván integrovaný. V prvních třech kapitolách knihy (a s nimi souvisejících přílohách) se věnuje rozboru přínosů a nedostatků
Autorky a autoři předkládají v této monografii výsledky tří teoreticko-metodologicky propojených výzkumů sociálních nerovností. Výzkumy se teoreticky opírají o nové trendy obecně charakterizované jako tzv. kulturní obrat ve studiu nerovností. Metodologicky navazují na kvalitativní přístupy ke zkoumání sociálních nerovností, vycházející z konstruktivismu.
Kniha se zabývá problematikou vzniku kapitalizmu v Evropě 16. století a jeho dalším vývojem z pohledu tzv. teorií světového systému. Tyto teorie vidí moderní svět jako celek propojený mocenskými a ekonomickými vztahy, vyznačující se hlubokými nerovnostmi a naplněný obtížně řešitelnými rozpory. V první části věnuje autor zvláštní pozornost dílu nejvýznamnějšího představitele těchto teorií -
Kniha je syntetickým výkladem národotvorných procesů v Evropě 19. století. Snaží se zachovat rovnováhu mezi využíváním empirických poznatků a výsledky teoretických analýz moderních společenských věd. Odmítá jednostranné spekulace o národu jako výsledku manipulace mas a zdůrazňuje, že utváření moderních národů je možno pochopit a vysvětlit pouze kombinací poznatků o vývoji etnických, politických i
Kniha Sobí lidé vás zavede mezi Eveny na nejchladnější obydlené místo naší planety – do Verchojanského pohoří v západním Jakutsku v Ruské federaci. Evenové by tam ani ve 21. století nemohli žít bez svých čtyřnohých společníků – sobů. Tato pozoruhodná zvířata v symbiotickém vztahu s člověkem sdílejí své dokonalé přizpůsobení těmto extrémně drsným podmínkám. Jako tažná a jízdní zvířata a jako
Knihu Cikáni napsal profesionální sociolog, určena je však všem zájemcům o ciganologickou problematiku, nejen z akademické, ale i ze státní či neziskové sféry. Text W. Cohna je doplněn úvodní studií překladatele, která české vydání Cikánů uvádí do kontextu českých ciganologických studií a tuzemské původní i překladové literatury zabývající se Cikány.
Sborník věnující se proměnám a rozdílnému postavení žen ve vývoji lidské společnosti. Kolokvium na toto téma uspořádal v minulém roce Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky spolu s Badatelským nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích.
Cílem této knihy je přispět na základě kvalitativního výzkumu a teoretických a konceptuálních přístupů z oblasti studií vědy a technologií a genderových studií k diskuzi probíhající transformace vědy a výzkumu v České republice. Nabízíme sociologickou reflexi proměn každodenní výzkumné praxe, kariérních drah badatelů a badatelek, vědních politik a jejich působení, využívání a přetváření ve