Žijeme ve společnosti služeb a slovo služba patří k těm, která používáme téměř denně. Přitom je to slovo mnoha významů, z nichž některé si přímo odporují, jak autor ukazuje v první části knihy věnované genezi služeb v evropských dějinách – od biblického pojetí služby až po její ztělesnění v institucích, jakými jsou stát či trh. Druhá část knihy pak pojednává o struktuře současné společnosti
Kniha podává výklad dějin sociologického myšlení s přihlédnutím k proměnám, jimiž prochází moderní společnost v dnešní době. Autor vychází z analogie mezi krizí tradiční společnosti, z níž se zrodila modernita, a současnou krizí organizované modernity, jejíž příchod byl z různých úhlů zachycen v teoriích klasiků sociologie. Kniha se tak snaží na jedné straně podat výklad základních kategorií
Kniha prezentuje hlavní rysy vývoje francouzského sociologického myšlení od poloviny 20. století do současnosti. V této souvislosti sleduje přechod od průmyslové společnosti ke společnosti postindustriální, od společnosti národní ke globální a od modernity k postmodernitě. Tyto proměny sleduje nejen v teoretické rovině, ale také v jednotlivých oblastech společenského dění a v rovině každodenního
Nová kniha sociologa prof. Jana Kellera je velice přesnou analýzou převládajících fenoménu současné společenské a politické situace u nás i v evropském a světovém kontextu. Vydává ji Nakladatelství Ivana Davida. Autor o ní říká v úvodu toto: "Žijeme ve velmi zvláštní době. Levicové politické strany prohrávají volby a prakticky ve všech zemích jsou na ústupu. Globální kapitalismus triumfuje ve
Kniha se zabývá dopady jedné z největších sociokulturních změn druhé poloviny 20. století, nebývalého nárůstu nové společenské kategorie adolescentů. Autor rozebírá mentalitu těch, kdo se nalézají v přechodné životní fázi, pro kterou je charakteristická neuzavřenost životních voleb. Tato nová sociální kategorie co do svého počtu i významu neobyčejně sílí po druhé světové válce, tedy v období,
Kniha se zabývá dopady jedné z největších sociokulturních změn druhé poloviny 20. století, nebývalého nárůstu nové společenské kategorie adolescentů. Autor rozebírá mentalitu těch, kdo se nalézají v přechodné životní fázi, pro kterou je charakteristická neuzavřenost životních voleb. Tato nová sociální kategorie co do svého počtu i významu neobyčejně sílí po druhé světové válce, tedy v období,
Kniha reaguje na současnou migrační krizi, ale ta není jejím hlavním tématem Pojednává o hlubších strukturních napětích a rozporech skrytých v základech Evropské unie. Autor vychází z dokladů o narůstajících nerovnostech mezi regiony a zeměmi EU a objasňuje, proč se nedaří rozšířit koncept sociálně tržní ekonomiky na Evropskou unii jako celek. Sleduje rozpory mezi strategiemi velkých korporací a
Kniha esejů Odsouzeni k modernitě dokládá v jedenadvaceti kapitolách jednoduché tvrzení: Ani moderní společnost se nevyhnula tomu, o čem byli staří Řekové přesvědčeni, že je osudem veškerých dějin. Nevyhnula se pohybu v kruhu. U řady problémů, s nimiž se moderní společnost od svých počátků potýká, se mění pouze vnější kulisy, jejich povaha zůstává stále stejná. Stejná je i bezmocnost, s níž tváří
Jan Keller sleduje politické dění velmi pečlivě a soustavně, vyslovuje se bez prodlení a bez servítků. Píše komentáře, jako se jiní věnují osobním deníkům. Rozdíl je v tom, že Keller se nezabývá sebou, ale jde mu o společnost, o to, jak tady v Česku žijeme, kdo a co tady dělá, kdo nám lže a co za tím může být. Kniha Jsme tady doma je uspořádaná do deseti kapitol. Každá z nich představuje některé
Téma bezdomovectví patří k těm, o nichž se poměrně často mluví, avšak hlubší zamyšlení nad ním dosud chybělo. Kniha sociologa Jana Kellera tuto mezeru objevným způsobem zaplňuje. Autor rozlišuje bezdomovectví fyzické a statusové. Fyzické bezdomovectví chápe jako poslední stadium procesu sociálního vyloučení, bezdomovectví statusové přisuzuje těm částem středních vrstev, které jsou ohroženy
Název knihy Sociologie středních vrstev má dva významy. Na jedné straně kniha popisuje proměny středních vrstev v průběhu modernity. Líčí vývoj od starých středních vrstev v období omezeně liberální modernity přes nové střední vrstvy období organizované modernity až po dnešní třetí vlnu středních vrstev, která nastupuje v době, kdy se mění struktura společnosti od pouhé nerovnosti v naprostou
Práce pojednává o problematice nových sociálních rizik. Na rozdíl od většiny odborné literatury tato rizika nejen popisuje, nýbrž se snaží objasnit jejich šíření v souvislosti s přechodem k tzv. poprůmyslové společnosti a procesem deindustrializace. Autor vysvětluje, proč probíhající reformy nepovedou ke zmírňování, ale naopak k dalšímu šíření nových sociálních rizik, která v našich podmínkách
Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují a žijí v nesouměřitelných podmínkách.
Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují a žijí v nesouměřitelných podmínkách.
Kniha se zabývá trojicí pojmů, s nimiž pracuje soudobá sociologie. Jde o koncepty sociálních sítí, sociálního kapitálu a důvěry. Autor ukazuje, proč právě tyto kategorie budí dnes tak velkou pozornost. Moderní společnost, pokud chce vůbec fungovat, potřebuje neustále oživovat klíčové prvky téměř již zapomenuté tradice. Sociální sítě, sociální kapitál i důvěra, to vše má sloužit jako náhražka
Sociologie organizace a byrokracie vychází opět po jedenácti letech. Kniha byla přepracována a rozšířena především ve dvou ohledech. Zatímco původní vydání z roku 1996 vycházelo primárně z francouzské literatury, toto nové vydání je postaveno především na literatuře anglosaské. Díky tomu bylo možno dát větší prostor směrům, jako je institucionalismus nebo kontingenční přístup. S tím souvisí i
Kniha bude kritickým pojednáním o dnešní situaci sociálního státu a o jeho perspektivách v prostředí globalizované ekonomiky. Autor dokumentuje, nakolik globalizace zužuje prostor pro řešení interních problémů sociálního státu, jako je stárnutí populace, změny na úrovni rodiny a změny na trhu práce. Na příkladu vývoje v jednotlivých evropských zemích ukazuje, jakým způsobem reagují na tyto tlaky
Učebnice seznamující čtenáře se základními kategoriemi moderní sociologické teorie, hlavními směry sociologického myšlení a předními osobnostmi sociologie 20. století.
Kniha podává výklad dějin sociologického myšlení s přihlédnutím k proměnám, jimiž prochází moderní společnost v dnešní době. Autor vychází z analogie mezi krizí tradiční společnosti, z níž se zrodila modernita, a současnou krizí organizované modernity, jejíž příchod byl z různých úhlů zachycen v teoriích klasiků sociologie. Kniha se tak snaží na jedné straně podat výklad základních kategorií
Další vydání úspěšné učebnice Úvod do sociologie, kterou napsal Jan Keller, nás seznamuje s vybranými pojmy, s nimiž pracuje sociologie, s některými klíčovými osobnostmi vývoje sociologického myšlení a především s problémy, které se tato disciplína snaží řešit. Důraz je kladen na historické okolnosti, které vedly ke vzniku sociologie a které poznamenaly celý její charakter. Sociologie je