V románu Demokracie se v rychlých střizích střídají výjevy z New Yorku a Havaje, Jakarty a Kuala Lumpuru, vojenských základen a luxusních hotelů. Spojené státy prožívají definitivní debakl války ve Vietnamu a protagonistka knihy Inez Victorová kolísá mezi dvěma mocnými muži, senátorem Harrym Victorem a agentem Jackem Lovettem. Důležitou postavou v jejím příběhu je i jeho vypravěčka – Joan
Kniha o krajanech v exotické cizině vznikla na základě telefonických rozhovorů v době covidové ze zvědavosti, jak žijí ostatní mimo svoji rodnou hroudu. Mnozí žijí v zahraničí už většinu svého života a odkrývají nám různorodé osobní, ale i politické motivy, s nimiž se do světa vydali. Našli si domov v cizí zemi? Je těžké se tam uživit? Je možné si najít přátele mezi domorodci? Stýská se jim po
Historik Josef Žemlička patří k předním odborníkům na přemyslovskou dobu. Proto neudiví, že se jeho román opírá o hluboké dobové znalosti. Autor se rozhodl nahlédnout za hluchá místa letopisů i kronik a do středu své druhé prozaické knihy postavil zdánlivě obyčejného člověka – byť s neobyčejným osudem. V žilách mu koluje modrá krev, ale nevyrůstá v komnatách. Přesto se Styr, hrdina románu
Obavy z nemocí, které jsou považovány za nevyléčitelné či těžko léčitelné, jsou ve společnosti přítomny od nepaměti. Onemocnění přináší do života každého jedince nejistotu, strach, nabourává jeho dosavadní život a sociální role, které do té doby zastával. Nemoc ovšem není pouhou biologickou daností, ale také sociálním a kulturním konstruktem, jehož podoby a vnímání se v průběhu let mění. Podobnou
Dějiny Turnova přinášejí první komplexní syntézu dějin města. Monografie tak zaznamenává historický vývoj od prehistorických dob až po současnost. Práce zachycuje dějiny politické, hospodářské, sociální, kulturní, ale do jisté míry přibližuje i každodennost občanů v různých dějinných etapách. Zvláštní pozornost je věnována tradiční kamenářské a šperkařské výrobě, která je pevně svázána s vývojem
Dětství spojené s pionýrským hnutím stále patří k životním zkušenostem výrazné části současné české společnosti. Přitom doposud chybělo moderní historické zpracování dějin Pionýrské organizace a různých charakteristických oblastí spjatých s pionýrským hnutím. Předkládaná publikace autorského kolektivu pod vedením historika Jiřího Knapíka (Slezská univerzita v Opavě) se věnuje nejstarší ze tří
Jen málo evropských národů prožilo tak nešťastné dějiny, plné násilí, útlaku a odnárodňování. Pouze v raném středověku měli Ukrajinci vlastní stát, tzv. Kyjevskou Rus, jehož ukrajinský ráz byl však pouze teritoriální, neboť se jednalo o státní útvar všech východních Slovanů před vznikem moderního ukrajinského, který si později stejně přisvojili Velkorusové. Ukrajince pak čekala mongolská
Kniha se zabývá hranicí jako historickým a geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání. Zabývá se způsoby vymezování prostoru, hraničními znaky a rituály. Zkoumá průběh a pojetí hranic především v centru Evropy ve středověku, ale přihlíží také k situaci ve starší i v novější době. Věnuje se zemským
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích a za konkrétních sociálních, geografických a náboženských podmínek Ve starší době znamenala konverze buď obrácení od odlišného náboženství ke křesťanské víře, nebo návrat heretiků zpět k ortodoxii,
Sedmá Psí vycházka nás zavede do Karlína – svérázné pražské čtvrti. Není velká, tramvají Karlínem projedete za pár minut, pěšky jím projdete zhruba za dvě hodiny. Proto si tuto městskou část můžeme prohlédnout celou, tedy od Florence až k Libni a od Vítkova až k Vltavě. Karlín vznikl původně jako pražská industriální periferie v první polovině 19. století, rozvíjel se však i ve století
Kniha přináší soubor chronologicky seřazených blogů a rozhovorů šesti lidí z šesti zcela odlišných odvětví, kteří měli pocit, že nemohou mlčet a musí se k situaci vyjadřovat - lidí, kteří se vzájemně osobně neznali, ale jejichž cesty se jako drobné potůčky postupně slévaly do jedné velké řeky pochopení a poznání: lékař Jan Hnízdil, politolog Michal Klíma, právník Tomáš Nielsen, specialistka na
“It is the best-run and highest-quality Czech newspaper in the entire free world.” With these heart-warming words Jiří Voskovec belauded Hlas domova, the exile periodical issued by František Váňa in remote Australia for almost three decades. And yet, this book is about more than just Hlas domova; it is also about the rise of an alternative Czechoslovak exile centre in Melbourne. If the Council of
Kniha se zabývá českou političkou, publicistkou a jednou z prvních poslankyň československého parlamentu Luisou Landovou-Štychovou (18851969). Vychází z autorčiny rozsáhlé a dosud neprobádané pozůstalosti, dokumentující její veřejnou činnost po dobu bezmála šedesáti let. Během ní opsala politickou trajektorii od sociální demokracie a anarchismu přes národní socialisty až ke komunismu, to vše při
Vídeňské vzpomínky Bedřicha Hlaváče byly psány jako vědomý pokus o rekonstrukci historické paměti společnosti. Hlaváč, dlouholetý vídeňský zpravodaj z dob císařského Rakouska, se snažil touto cestou připomenout mladému republikánskému Československu jeho někdejší kořeny, zrekonstruovat pro mladší generace lesk zlata i pozlátka císařské metropole. Málokdo z Čechů jeho generace znal Vídeň tak dobře
Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (16181620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců. Hlavní pozornost autoři věnovali politické komunikaci českých nekatolických stavů s říšskými knížaty různého náboženského přesvědčení. Zatímco falčtí kurfiřti Fridrich IV. a Fridrich V. se hlásili ke kalvínství,
Kniha se zaměřuje na civilní administrativní exilové vlády a na tomto prostředí zkoumá prezentaci československého státu v exilu. Všímá si nejen všedního dne politiků a úřednictva, ale i úlohy ceremonielu a politického marketingu při vytváření československé značky. Exilové vlády za druhé světové války investovaly značné prostředky do své kredibility a také mocenské prostředí kolem Edvarda Beneše
Alice Garrigue Masaryková (1879–1966), výrazná osobnost české a slovenské společnosti první poloviny 20. století a první předsedkyně Československého červeného kříže, zasvětila svůj život práci v humanitární oblasti. Během svého života byla vystavena několika krizovým situacím: vězení za první světové války a dvojímu nucenému odchodu do exilu v roce 1939 a 1948. V těchto těžkých časech se ve
Muzikolog Viktor Velek s krátkým časovým odstupem navazuje na vlastní monografii věnovanou Richardu Kublovi (18901964) vydána též v NLN. Po česko-německy psané publikaci typu život a dílo nyní autor přichází s edicí Kublových memoárů. Hvězda vídeňské Lidové opery, Nového německého divadla a Národního divadla v Praze v nich popisuje několik úseků svého profesního i osobního života. Činí tak s
Teorie státu a práva je věda systematicky se zabývající veškerými právně relevantními skutečnostmi. Zkoumá právo jakožto normativní systém a množinu právních norem. Dále se zabývá právními vztahy, pozicí práva ve společnosti, společenským působením práva, kulturou práva a vztahem práva a člověka. Zvláštní otázkou je vztah státu a práva.
Memoárová kniha českého národně socialistického politika a novináře Jóži Davida (18841968) evokuje jeho prožitky z dramatického a tragicky osudového desetiletí 19381948, kdy byl přímým účastníkem a často i spoluaktérem převratných historických dějů, politických a společenských procesů. Ve svých vzpomínkách zpřítomňuje čtenáři soumračné období pomnichovské druhé republiky, prostředí formujícího se