České stavovské povstání

Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (16181620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců. Hlavní pozornost autoři věnovali politické komunikaci českých nekatolických stavů s říšskými knížaty různého náboženského přesvědčení. Zatímco falčtí kurfiřti Fridrich IV. a Fridrich V. se hlásili ke kalvínství, saští kurfiřti Kristián II. a Jan Jiří I. patřili k luteránům. Naopak bavorský vévoda Maxmilián I. byl v Římsko-německé říši představitelem radikálního katolicismu. Vzhledem k rodinným vazbám Fridricha V. nebylo možné ponechat stranou výkladu politické kroky anglického krále Jakuba I. a jeho reflexi českého stavovského povstání. Za účelem přiblížení politické komunikace mezi představiteli nekatolických stavů v Království českém, falckou rezidencí v Heidelberku, saskou v Drážďanech, bavorskou v Mnichově a královským dvorem v Londýně autoři kriticky navázali na dosavadní výsledky bádání o mezinárodních souvislostech českého stavovského povstání a provedli výzkum nevydaných pramenů zvláště v německých a anglických archivech, jimž česká historická věda dosud nevěnovala významnější pozornost.