Historik Jaroslav Čechura se dlouhodobě věnuje každodennímu životu na jihočeském venkově, v předkládané monografii se zaměřuje na období třicetileté války.
V noci 24. března 1944 byl Bram Vanderstok osmnáctý ze šestasedmdesáti mužů, kteří prolezli tunelem za plot z ostnatého drátu zajateckého tábora Stalag Luft III v polském městě Zaháň.
Kniha přináší studie, které byly publikovány v posledních dvou dekádách v českých i polských časopisech a sbornících. Věnují se různým aspektům cisterciáckého řádu (například vizitacím, medicíně, politickým aktivitám) a prostředí panovnického dvora krále Václava II. (12831305), mimo jiné pozapomenuté osobnosti Jana z Ostrova.
Vlajka byla nejprve prvorepublikovým bojovným klubem nacionalistického studentstva, které vystupovalo proti Masarykovi a hradní politice vůbec. V období druhé republiky se v ní ustanovila antisemitská teroristická skupina, z níž se v protektorátu vyvinula výrazně kolaborantská organizace usilující o převzetí moci.
Média utvářejí současný obraz o křesťanských církvích i jemně formují přístup publika, zároveň odrážejí stav společnosti a jejích postojů k náboženství. Jakým způsobem dnes sdělují křesťanské hodnoty a principy, jak komunikují s věřícími a jak se sekularizovanou veřejností? Jaká témata a proč se medializují?
Publikace je věnována šlechtickým stoupencům historické jednoty bratrské v době 16. a první poloviny 17. století. V úvodní části její autoři sledují proces formování bratrské šlechtické obce, rodové konfesní tradice, výchovu a vzdělávání bratrské šlechty i různé roviny vztahu mezi duchovním a šlechticem jako objektem zájmu bratrské duchovní správy.
Jaké příběhy prožívají lidé, zatímco jejich civilizace kolabuje? Rodí tvrdá doba tvrdé lidi? Má způsob výchovy dětí vliv na společnost jako celek? Dokážeme nakládat s moderními zbraněmi, aniž bychom zničili sami sebe? Je pokrok nezadržitelný, anebo můžeme o naše současné schopnosti, poznání a technologie přijít?
Dolné Záhorie je tak trocha zabudnutý kraj kúsok od hlavného mesta. Aby sa naň úplne nezabudlo, podujal sa historik a spisovateľ Branislav Chovan oživiť dávne udalosti a jeho dávnych obyvateľov. S nadhľadom a humorom, ktoré sú tak vlastné obyvateľom tohto kraja.
Dolné Záhorie je tak trocha zabudnutý kraj kúsok od hlavného mesta. Aby sa naň úplne nezabudlo, podujal sa historik a spisovateľ Branislav Chovan oživiť dávne udalosti a jeho dávnych obyvateľov. S nadhľadom a humorom, ktoré sú tak vlastné obyvateľom tohto kraja.
Bohužiaľ, súčasné kozáctvo sa opiera o falošný (samoderžavno-kresťanský) ideologický základ, nanútený donskému kozáctvu v roku 1837. Nariadením Nikolaja I. vtedy kozáctvo podrobili cárovi a cirkvi.
Monografie ve 14 tematických kapitolách přibližuje zájemcům o historii i poučeným čtenářům to nejpodstatnější z vývoje let 1938-1946 na území dnešního Ústeckého kraje s důrazem na oblast, která byla součástí Říšské župy Sudety. Mimo vzniku a charakteristiky sudetské župy se autor věnuje otázkám každodennosti, životu na hranici mezi župou, resp.
Autorka predkladá publikáciu Génius loci Zemplína s podtitulom Kultúrne dedičstvo zemplínskeho regiónu v kontexte vzdelávania s vierou, že obohatí poznanie detí, mládeže, ale aj dospelých. Regionálny princíp zvolila ako platformu, ktorá umožní čitateľovi jednoduchšiu orientáciu v obsahu.
Autorka predkladá publikáciu Génius loci Spiša s podtitulom Kultúrne dedičstvo spišského regiónu v kontexte vzdelávania s vierou, že obohatí poznanie detí, mládeže, ale aj dospelých. Regionálny princíp zvolila ako platformu, ktorá umožní čitateľovi jednoduchšiu orientáciu v obsahu.
Autorka predkladá publikáciu Génius loci Šariša s podtitulom Kultúrne dedičstvo šarišského regiónu v kontexte vzdelávania s vierou, že obohatí poznanie detí, mládeže, ale aj dospelých. Regionálny princíp zvolila ako platformu, ktorá umožní čitateľovi jednoduchšiu orientáciu v obsahu.
Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy. Stranou neponechává ani husitského krále Jiřího z Poděbrad a formování českého stavovského státu.
Kniha se zabývá proměnou vnímání historického času a zobrazování minulosti na přelomu 18. a 19. století. Ptá se, k čemu je nám dějepisectví a jak se proměnil způsob situování se naší společnosti v dějinách. Jak se vyvíjel způsob zachycování minulosti v dějepisectví, literatuře či na divadle?
Kniha sa zaoberá zákonodarstvom a inštitucionálnymi zmenami v sirotskej agende, aj prechodom od súkromnej, spolkovej a cirkevnej dobročinnosti k sociálnej politike štátu. Jednotlivé kapitoly osvetľujú situáciu sirôt z aristokratických, poddanských, meštianskych aj robotníckych rodín. Dokumentujú, ako a prečo všetci pomáhajúci aktéri ? bojovali ?
Táto kniha odhaľuje kontinuitu v demokratizačnom vývoji. Poukazuje na impulzy i brzdy v sprievodnej politizácii spoločnosti za monarchie a republiky. Z tejto širšej perspektívy sa venuje aj demokratickej revolúcii v rokoch 1918 až 1920. Ukazuje, že demokratizácia sa spája viac s evolúciou ako s revolúciou.
Učebnice popisuje děje Východní otázky a diplomatická řešení Velké východní krize, Bulharské otázky, Makedonské otázky, Arménské otázky a události v souvislosti s krétskou krizí a řecko-tureckou válkou v letech 1896-1897. V závěru si všímá postavení Osmanské říše na konci 19. století. Kniha je doplněna bohatou obrazovou přílohou.
