Loučení s posvátnem? přináší dvanáct tezí o tom, jak a do jaké míry se Evropa vzdává svého křesťanského dědictví. Publikace vystihuje nesnadný vztah náboženství a společnosti od počátku křesťanství přes období reformace až po postmodernu. Kniha čtenářům nabízí dvanáct tezí o sekularizaci, tedy o procesu postupného mizení náboženství, zejména křesťanství, z evropského veřejného prostoru. Autor
Další svazek edice Munice, v pořadí osmý, má široký tematický rozptyl. Zamýšlí se nad člověkem zasazeným do struktur času a prostoru, konfrontuje ho s proměňujícími se hodnotami, společenskými institucemi, náboženstvím, přírodou i chápáním budoucnosti. Důrazem na kulturněhistorické souvislosti nabízí současné fragmentarizované západní společnosti jednotný rámec.
Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky "ideu univerzity" i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.
Město je protnutím časoprostoru, je přeplněné symboly. Je to prostor historie, státní, regionální i lokální paměti. A protože je místem přebývání lidí, je jeho symbolika stále oživována setkáváním na významných místech, připomínkou slavných i tragických událostí, dny měst i tradičními jarmarky, uměleckými výstavami, stavěním pomníků a soch významným rodákům. Dnešní doba přeje i méně starobylým
Kniha přináší první důkladnou a všestranně zaměřenou interpretaci díla a myšlení Ria Preisnera (1925-2007), českého konzervativního myslitele, filozofa, básníka, teatrologa, germanisty a překladatele. Do dějin české kultury se Preisner zapsal jako autor sedmi básnických sbírek, knihou o totalitarismu (Kritika totalitarismu), rozborem americké politiky a kultury (Americana), úvahami o smyslu
Pod názvem Válka světů se skrývají eseje, úvahy a glosy, většinou publikované v časopise Kontexty, v Lidových novinách a na portálu Pravý břeh v letech 20132017. Autor se v nich věnuje literatuře, náboženství a politice, tedy svým koníčkům. V oblasti literární aktualizuje významné romány 19. a 20. století, v oblasti náboženské ironizuje nepochopení základních křesťanských hodnot, v oblasti
RIO PREISNER, 1925 (Mukačevo) 2007 (Indianola), byl básník, esejista, filozof, teatrolog, germanista a překladatel. Pocházel z české úřednické rodiny. V Mukačevě začal studovat na reálném gymnáziu, po krátkém pobytu v Přerově pokračoval v gymnazijních studiích v Praze-Smíchově. Po maturitě pracoval až do konce války jako dělník v ČKD Praha. V letech 19451950 studoval na FF UK germanistiku. V
Příspěvky ze senátní konference pořádané Centrem pro studium demokracie a kultury. Sborník z konference pořádané Centrem pro studium demokracie a kultury ve spolupráci se Senátem PČR v listopadu 2016, která se věnovala dnes tolik diskutovanému tématu hodnot. Základní ideou setkání bylo představit hodnoty zejména v jejich vazbě na instituce, které je chrání, udržují a předávají dál. Kniha proto
Ukrajinské události, vnitřní vývoj Ruska a konečně i politika takzvaného Západu byly motivacemi setkání o vztahu Ruska a Západu (a vice versa) v dějinách i současnosti, setkání, z něhož vznikl tento soubor textů. Přispěvatele zajímaly různé věci: jak vypadala ruská diplomatická poselstva v raném novověku, jaká byla tvářnost ruské politiky a kultury v 19. a 20. století, nakolik se ovlivňovaly
Co jsou to církevní dějiny? Jaké je jejich postavení v rámci ostatních historických oborů? A jaký mají vztah k církevním společenstvím a jejich teologiím? Jsou církevní dějiny perspektivní disciplínou? A pokud ano, v čem tkví jejich přínos? Představují v dnešní době kreativní a novými impulsy a inspiracemi nabitý projekt, nebo pouze okrajovou složku historie, spíše jen trpěnou? Která témata