Základem tohoto vydání Dvořákových Skotských tanců op. 41 z r. 1877 je berlínským nakladatelstvím Bote & Bock (1893) publikovaná čtyřruční verze skladby. Ta byla srovnána s kritickým vydáním původní dvouruční verze v Souborném vydání děl Antonína Dvořáka. Hlavní snahou editorů bylo usnadnit mladým pianistům interpretaci tohoto díla úpravami dynamiky, doplněním pedalizace a dobře hratelného
Obsah: autor hudby / textu / skladba Doško Ádo / Sýkora Vladimír: Svatební valčík Ulrich Antonín / Latzelová Věra: Krásná Saskia (tango)
Druhý díl Školy pro altovou flétnu je pokračováním dílu prvého. Řeší problémy barokní interpretace, ozdoby, pomocné hmaty, improvizaci a speciální technické problémy, jako je násobné staccato a další.
Šest duettin pro dvě flétny vyšlo původně u nakladatele André v Mohuči pod názvem Six duettini pour deux flutes extrais des oevres de F. Krommer. Jak název naznačuje, jde o úpravu houslových duet pro dvě flétny příčné. Skladby lze interpretovat na dvě zobcové flétny, či dvoje housle nebo dva klarinety.
Proslulá sbírka duchovních písní s poetickým názvem Trutznachtigall oder Geistlich-Poetisch Lust Waldleins vyšla poprvé roku 1634 ještě bez nápěvů, po autorově smrti pak v Kolíně roku 1649 s melodií a basem. Básníkem těchto skvostů německé katolické lyriky byl Friedrich Spee von Langenfeld. Celou sbírku přeložil, lépe řečeno přebásnil do češtiny jeho spolubratr, jezuita Felix Kadlinský a dal jí
Kytarista a skladatel Michal Hromek. se vedle své vlastní tvorby zabývá také adaptacemi folkloru. Tematický materiál předkládané pětice skladeb s názvem Ostrovní dueta tvoří lidové písně z Anglie, Skotska a Irska, které autor dotváří nejrůznějšími způsoby. Dueta jsou určena pro dvě klasické kytary; nabízí se tu i možnost použití kovových strun u jednoho či obou nástrojů. Skladby jsou vhodné pro
Tento svazek nezůstává nic dlužen svému názvu - výběr skladeb je opravdu reprezentrativní, od Händla po Liszta. Najdeme tu výběr z Bachových chorálů, Beethovenových bagatel, Schubertových valčíků, dále tři Mendelssohnovy Písně beze slov, Mozarta, Schumanna i Brahmse. To vše v nástrojové revizi zkušené klavírní pedagožky Aleny Fišerové. (ed. Alena Fišerová)
Bachova skladba Preludium, fuga a allegro byla původně určena klávesovému nástroji zvanému loutnové cembalo. Snahou tohoto nástroje bylo napodobit krásný zvuk loutny. Ve snaze o věrnou reprodukci se skladba často hraje na desetistrunnou kytaru, která pokrývá plně její basový rozsah. Transkripce Stanislava Juřici pro klasickou kytaru si jako úkol neklade původní zápis zjednodušit, ale opatřuje po
pr. Milan Zelenka Obsah: autor hudby / textu / skladba Bach Johann Sebastian: Sarabanda Bach Johann Sebastian: Andante Bach Johann Sebastian: Gavota I Bach Johann Sebastian: Gavota II Bach Johann Sebastian: Preludium D dur Bach Johann Sebastian: Preludium d moll Bach Johann Sebastian: Preludium cis moll Bach Johann Sebastian: Preludium a moll Bach Johann
Obsah: autor hudby / textu / skladba Smišovský Blahoslav (hudba i text): Domů (valčík) Smišovský Blahoslav / Babula Václav: Jen kousek nálady (polka)
Obsah: autor hudby / textu / skladba Bílý Jaroslav / Blaštík Jan: Úsměvný valčík Maršík Josef / Čiháková Hana: Holka jako malina (polka)
Obsah: autor hudby / textu / skladba Pihrt Otakar / Mička Ivo: Jarní píseň (polka) Pihrt Otakar / Kraus Ronad: Berounské brány (valčík)
Tématem skladby Petra Ebena je gregoriánské graduale 1. neděle adventní, které se vyznačuje překrásně klenutou melodií s melismaticky gradujícím veršem Vias tuas, Domine. Kompozice je členěna do čtyř částí: Alla canto gregoriano přináší expozici tématu, Impetuoso volně pracuje především s melismatickou částí verše, Lirico je naopak meditativnějšího charakteru. Závěrečné Rapsodico se vrací k
Sonáta pro housle a klavír vznikla v letech 1987-1989 z podnětu houslisty Čeňka Pavlíka, kterému je skladba rovněž věnována. Jedná se o třívětý cyklus s dynamickou první větou, v níž se střídají rychlé dramatické úseky s klidnějšími lyrickými částmi. Intermezzo přináší výrazové odlehčení, má groteskní scherzové rysy, závěrečná věta plyne ve velmi pomalém tempu a má rozjímavý meditační charakter.
Revize houslového partu Václav Snítil František Ondříček (1857-1922), jeden z nejslavnějších světových houslistů, byl obdivován zejména pro svou plnokrevnou hudebnost, vrcholnou techniku a podmanivost slohového podání. Je však znám také jako skladatel lidově bezprostředních, muzikantsky svěžích a svrchovaně účinných houslových kusů. Takové povahy je i jeho Scherzo capriccioso op. 18, z roku
Revize houslového partu Václav Snítil Burleska Jana Kubelíka (1880-1940), virtuosa a skladatele, jenž proslavil české houslové umění po celém světě a byl nazýván novým Paganinim, vznikla v roce 1928. Jako většina Kubelíkových skladeb pro housle a klavír se i tato vyznačuje dokonalou nástrojovou stylizací a vzhledem k vysoké náročnosti vyžaduje od interpretů značnou technickou brilanci.
Miloslav Kabeláč zkomponoval pouze tři komorní díla pro flétnu - dvě z nich (pro flétnu sólo) přináší nyní Editio Bärenreiter Praha. Malou suitu (Partitu piccolu), op. 13 psal Kabeláč v lednu 1944 během své práce na 2. symfonii - chtěl si tu vyzkoušet skladbu pro jednohlasý nástroj bez doprovodu. Měl ji promyšlenou a ve skicách připravenou, věty jsou navíc poměrně krátké, a tak vznikal čistopis