Všichni v tomto románu jsou sami. Malá holčička adoptovaná na konci čtyřicátých let, její pěstouni a později i její vlastní dítě, manžel a všichni příbuzní i známí: nedostatek lásky považuje každý bez výjimky za neměnný a jediný možný stav bytí. Životem se tito lidé protloukají na omšelé pavlači s oprýskanou omítkou a zápachem zeleninové kaše, na dosah ruky od bídy, na hony daleko od pomyslné
Bedekr popisující svérázné typy žen, které v ní žijí. Po jejích ulicích krouží zlostné důchodkyně, domácí puťky, znuděné úřednice, polské matky i anarchistky a hledají své oběti. Čtyři hlavní hrdinky Atlasu spojuje jeden dům ve čtvrti Ochota, jméno po Panně Marii – Královně Polska a nevyřešená traumata z minulosti. Sylwia Chutnik (1979) je známá nejen jako spisovatelka, ale také jako sociální
Samanta Schweblin (1978) je po Lugonesovi, Bioy Casaresovi a Cortázarovi novou královnou laplatské fantastické povídky. Zdánlivě obyčejné příběhy od prvních řádek navozují zvláštní atmosféru, naznačující, že není úplně všechno v pořádku; s napětím čekáme, kdy se něco zvrtne. Šediví úředníci, vysloužilí cirkusáci, děti, rozhádaní manželé, opuštěné ženy – ti všichni se najednou dostanou do
Jeden z nejosobnějších a nejčtivějších textů slavného francouzského esejisty. Japonsko jako systém znaků, nikoli pouze navštívené, ale čtené jako kniha. Důvěrné setkání autora se světem, který se před ním otevírá stránku po stránce. Roland Barthes proniká do utajeného smyslu japonské kuchyně, divadla, nádraží, pokoje nebo obyčejného balíčku s pronikavostí zamilovaného člověka. Vyznání a zároveň
Básně v debutové sbírce slovenské autorky Juliany Sokolové jdou až na dřeň. Soustředění, koncentrovaný jazyk; to jediné, co může vyslovit člověk, který je téměř umlčen vahou toho, čím se zabývá. Promluvy na samé hraně mlčení. Juliana Sokolová píše anglicky, sama své básně překládá do slovenštiny. Anglicko-slovenské vydání. The poems in Juliana Sokolová's debut collection are pithy, condensed,
Básnická kniha Kateřiny Rudčenkové (1976) přináší verše z let 2008–2011. Erotismus, smyslnost, úzkost a samota – stará témata básnířčiných promluv i rozhovorů se světem znějí v těchto verších ještě drásavěji, ještě uhrančivěji. Knihu uzavírá podmanivý básnický cyklus napsaný na plážích „baltské Sahary, mezi dunovišti v sugestivní krajině opuštěných planin s travinami, kde člověk zažívá pocit
Slovenská básnířka, dlouhodobě žijící v Čechách, Martina Blažeková (1982) se v debutu s názvem Lom představuje jako mimořádně citlivá observátorka detailů fascinujícího světa i jako umanutá hledačka jeho přesných pojmenování. Básně ve slovenštině i v češtině. Martina Blažeková (1982 v Bratislavě) vystudovala tvůrčí psaní a redakční práci na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze. V
V Paříži se hrdina zavírá do koupelny, aby mohl po libosti ve vaně číst, poslouchat v rádiu fotbal a hlavně meditovat o tom, jak děsivé je pomyšlení, že čas plyne, taje jako čokoláda a protéká nám mezi prsty jako nekonečný déšť. Nepomůže ani odjezd do Benátek, kde tráví čas převážně v hotelovém pokoji hraním šipek. Je mu nejlíp, když může být sám, svět se mu jeví jako divné, směšné panoptikum.
Pokud měla kniha Je večer, vypusťte Čerta! (Fra, Nejkrásnější kniha ČR 2009) vyjadřovat peklo, tak pokračování této knihy pod názvem Čistka zas očistec. Ale vypadá to, že opět zůstalo u pekla. Každopádně autorská kniha Martina Kubáta vám pročistí život. Ať už chcete, nebo ne. Česko-anglické vydání. Martin Kubát je grafik a ilustrátor. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Věnuje
"Umění Aleny Kotzmannové se do vás zakousne a trochu vás změní. Možná nejde o to, co s ním zažijete v bezprostředním kontaktu, ale o to, co s vámi pak udělá. Ačkoliv její fotografie, videosekvence a instalace nepřekypují akční dynamikou, obvykle mě dostanou do zvláštního, skoro hypnotického stavu. Pohltí mě a já s tím nemůžu nic dělat po dobu, kterou s nimi trávím v jednom prostoru, a
Velmi vtipné a velmi kontroverzní povídky, působící místy až šíleně, jako by je autor skutečně napsal pod vlivem extáze, taneční drogy nebo také "pilulky lásky", módní v 80. letech. Beigbeder si nebere servítky a vysmívá se úplně všemu: slavným spisovatelům, princezně Dianě, zbohatlíkům, nesmělým mládencům chtivým sexu i zoufale zamilovaným nešťastníkům. Jeho vypravěči mají neodolatelný šarm, a
Texty Ondřeje Buddeuse (1984), šéfredaktora časopisu Psí víno, bez šifer a expresivních metafor či rozvolněné obraznosti vyprávějí příběhy a pečlivě navozují situace, kterých se čtenář může bezprostředně zúčastnit. Bohaté narativní strategie! Poezie akcentující fakta a komunikativnost! Hra, dynamika a tajemství našich dní! Obálka Mapy Google.
Obrazová a textová monografie Rafani přibližuje způsob myšlení, obsahové zaměření a formální postupy kontroverzní umělecké skupiny Rafani v první etapě jejich existance (2000-2006), která se uzavřela rozhodnutím veřejně nekomunikovat. Publikace obsahuje také rozhovor s Rafany, seznam jejich akcí, výstav a přednášek a životopisy všech členů skupiny. Česko-anglické vydání.
Na začátku osmdesátých let se objevila nová droga MDMA, tzv. extáze. "Pilulka lásky" má zvláštní účinky: návaly horkosti, chuť protancovat celou noc při techno hudbě, potřebu mazlit se s lidmi, ale i skřípění zubů, rychlou dehydrataci, pocity úzkosti, dokonce i nutkání nabídnout někomu sňatek. Beigbeder už extázi neužívá a nikomu prý nedoporučuje, aby se do toho pouštěl. Nejen že je to v rozporu
Korzárské spisy a Luteránské listy jsou zuřivým křikem smutné zraněné duše. Jsou výrazem dilemat levicového intelektuála, který stále ještě používá terminologii vzatou z marxistické teorie, i když si stále více uvědomuje, že tato terminologie je tváří v tvář společnosti druhé poloviny 20. století neadekvátní - ale odmítá si uvědomit, že na této terminologii byl vybudován nejděsivější režim
Povídky Carlose Victorii (1950 - 2007) klamou tělem. Místy až klasický střih často praská ve švech pod náporem krutých a silných vášní, které zmítají jejich postavami. Jeden z nejlepších kubánských exilových spisovatelů směl na Kubě uveřejnit pouze jedinou povídku - v patnácti letech. Těžký život se odrazil i na jeho psaní. Aby sám nezešílel, musel je usměrnit do strohé formy. Přesto se najde
Současná polská poezie svým způsobem připomíná všežravá zvířata, v jejichž žaludku najdeme staré pneumatiky, plechovky, lana a další náhodné předměty. Můžeme-li básnický proces přirovnat k trávení, pak je nová polská poezie schopná pozřít (a zároveň vyloučit) všechno, představuje se čtenáři jako druh bezedného archivu skutečnosti. Nutnost uspořádat tento archiv je úkolem pro autora i pro čtenáře.
Druhá bichle Masłowský jmenuje se Královnina šavle, i když bůhví, co tim chtěl básník říct, ty jeden zevle. Nejde tu o žádný kecičky od strejčka Jedličky, ale o absurdní parodii médií a dneška. Mc Doris v ní na kole značky Kolbe putuje a celej tenhle systém, intouše a jiný lůzry fakuje. Nebudem tu ale kecat, plkat a dál to rozvíjet, tohleto je hip-hop, Mc Doris a varšavskej svět. Dorota Masłowská
Fra Blank. Reader 2009 je zápisníkem s citacemi vět a veršů z publikací Fra z let 2002–2008, které vybírali autoři, spolupracovníci, publicisté a přátelé nakladatelství a Café Fra. Omezení bylo jediné, vybrat jakoukoliv větu nebo verš, kterou zde přetiskujeme na stejném místě, na němž se objevila v originále.